Báječný svět shopaholiků

Miluju nakupování, obzvlášť když mi při výběru oděvu asistuje neodbytná prodavačka snažící se mi za každou cenu vecpat nějaký ten hadřík a neštítí se mi při tom namluvit, jak mi ty šaty sluší, ač jsem se díky nim zase o něco víc přiblížila strašákovi do zelí. V New Yorku takové otravné báby asi nemají, a tak může Isla Fisher nakupovat vesele, s grácií a ještě z toho mít požitek. Její patálie a zářící oči nad každým nově nabytým kouskem jsou vskutku úsměvné a tak je velká škoda, že se film drží zaběhnutých schémat a vám je jasné, jak to celé skončí prakticky od okamžiku, kdy Ona potká Jeho. (28.08.2009)

Dívčí duo Isla Fisher a Krysten Ritter by mi ke štěstí bohatě stačilo, bohužel jejich životní trampoty jsou na pěst. Myslím, že feministky u toho musí trpět ještě víc než já, protože hlavním sdělením filmu je to, že na světě není nic jednoduššího a finančně negramotnějšího než ženská okolo třicítky. (11.07.2015)

Kreditku mám jednu, představa nakupování ve mně vyvolává dávicí reflex, ale tehle Bruckheimerův příběh rádoby popelky, co se nemůže rozhodnout, jestli si koupí raději boty Pucci nebo kabelku Gucci, aby nakonec koupila obojí, mě bavil. Sice s provinilým vnitřním hlasem, ale bavil. Isla Fisher je totiž roztomilejší než pixarovský Vall-I, Hugh Dancy přebíhá od psích pohledů k řeči pana Prady a celé je to tak přepáleně retardované, až se tomu vlastně nedá odolat. Bruckheimer holt věděl co dělá a jeho "boží ruka" je doslova cítit z každého ramínka. Hlavně se musí všechno lesknout, vypadat draze a soundtrack ať klidně opakuje dvě tři srdceryvné melodie. Stydím se, ale dát míň než "šedesátku s malým plusem", asi bych se musel uškrtit na maminčině zelené šále. (17.04.2009)

Což o to, ústřední herecký pár je fotogenický a dokonce je schopný leccos uhrát, jenže scénář patří do skupiny těch, které to chtějí podat tak, aby oslovily pokud možno co nejširší základnu potenciálních diváků, což v praxi znamená, že jdou vstříc vkusu tzv. masového diváka do té míry, že je to obsahově příliš pitomé. Dokonce tak, že to bude nejspíš odrazovat i cílovou skupinu diváctva. Moje mapování těch teritorií kinematografie, kterým jsem se zatím vyhýbal, mi dosud žádné příjemné překvapení bohužel nepřineslo. Celkový dojem: 25 %. (08.03.2018)

Nemám doma sice ani jedno sáčko od D&G, ani botky od Prady, dokonce můj šatník nemá chudák ani Vuittonskou kabelku a nakonec, skoro vždy nakupuju na internetu, neboť mě nebaví moc chodit po krámech. Nicméně, já ji holčině rozumím, mám taky radost, když mám nové tričko ve skříni. A ať je to patetické, předvídatelné a prvoplánové jakkoli, je to dobrej romanťák, má hezkýho hlavního a já se bavila. Zvlášť u sezení AS, kdy jsou využívány skutečně kvalitní praktiky. Láska, pravda, dobrá duše, čest a vkus nakonec zvítězí. Díky díky! Nicméně, hlavní hrdinka je tak podobná Norisce (nejen těma barvama, ale i chováním), že to značně ničí můj dobrý pocit. No a Ďáběl nosí Pradu byl o něco více vystylovaný. (09.04.2011)