Režie:
Michael MannKamera:
Dante SpinottiHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Johnny Depp, Christian Bale, Marion Cotillard, Billy Crudup, Jason Clarke, Rory Cochrane, David Wenham, Giovanni Ribisi, Stephen Lang, Leelee Sobieski (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Film začíná v roce 1933, kdy se po odpykání 9letého trestu dostává John Dillinger na svobodu. Má obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchá ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kteří zavinili hospodářskou krizi. Dillinger spolu s Johnem "Zrzkem" Hamiltonem a dalšími kumpány přepadával banky za denního světla. Během loupeží zásadně nebral peníze chudým občanům, dokonce i k rukojmím, které využíval k bezpečnému útěku z místa činu, se choval vždy zdvořile. Mezitím se Dillinger vrací do Chicaga, kde potkává napůl Francouzku, napůl Indiánku Billie, do které se zamiluje. Elegantní gangster je mistrem úniků před spravedlností, a proto se policejní prezident J. Edgar Hoover rozhodne založit úřad zaměřený na potírání nebezpečných zločinců (pozdější FBI). Na tento případ nasazuje jednoho ze svých nejlepších mužů, agenta Melvina Purvise, který se po Dillingerových stopách vydává se zuřivou zarputilostí a jejich stále napínavější hra kočky s myší vyvrcholí v legendárním strhujícím zúčtování. (TV Nova)
(více)Videa (6)
Recenze (1 259)
Nejdražší amatérsky vyhlížející film co jsem viděl. Vážně. Mannovi by měl konečně někdo sebrat tu digitální kreaturu a vpálit mu zpátky do rukou starou dobrou pětatřicítku, s jejímž nasnímáním by Veřejní nepřátelé alespoň působili velkofilmově a ne jen jako pokus o "něco nového, co se míjí účinkem". Až do závěru jsem si říkal, že má ten digitál vlastně něco do sebe a že se Mann pokouší snahou o realismus opět přiblížit diváka hrdinům doslova až k chloupkům na zátylku , jenže závěr jasně ukazuje, že nejde o nic jiného než pózu starého pardála, který vždy volí raději pohodlí. (Kdo by nechtěl stříhat hollywoodskou pecku na svém notebooku, že?) Pár vynikajících momentů se ale přesto najde (bez výjimky akční scény), byť příběh není ničím jiným než dalším plochým životopisem, který si odkecá svoje a na konci vytasí otřepané "co se s kým stalo" titulky. A Deppovi s Cotillard jsem to nežral ani vteřinu. Bale mě bral překvapivě víc. ()
Netradičně natočená gangsterka, především v tom, jakým způsobem se jí (i díky digitální kameře) daří odosobňovat dění na plátně a důsledně bránit divákovi, aby začal výrazněji sympatizovat s tou či onou stranou konfliktu. Jednotlivé vedlejší postavy jsou pouhými figurkami na šachovnici, jejichž účast v přestřelce je redukována na záblesk z Tommy Gunu a následná smrt ponechána bez povšimnutí. A protože Dillinger nemá čas se za mrtvými příliš ohlížet, nečiní tak ani divák. Že je hlavní postava lidovým hrdinou se dozvíme spíše z Deppovy tváře sebevědomého grázlíka, než aby nám Mann strkal pod nos důkazy o jeho popularitě. A když se pro to rozhodne, udělá to nenásilně. Dillinger není supermanem, kterým bychom se toužili stát; naopak on sám se před našimi zraky nechává okouzlovat smyšlenými filmovými postavami a dobovými písničkami. My jsme především zvyklí sledovat hrdiny, kteří tyto příběhy svými činy tvoří a umění ovlivňují; tady se nám dostává důkazu, že se nejedná pouze o jednosměrku. //Vtipné je, že celý obraz mafie, jak ho líčí třeba Kmotr, oblečením počínaje a manýry gangsterů konče, je neodpovídající a ve skutečnosti byl inspirací pro reálné zločince, kteří tento způsob vystupování až na základě zhlédnutí takových filmů začali napodobovat.// ()
|| Scenár: Michael Mann, Ronan Bennett, Ann Biderman / Based on Public Enemies: America's Greatest Cime Wave and the Birth of the FBI by Bryan Burrough | Hudba: Elliot Goldenthal | Produkcia: Michael Mann, Kevin Micher | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Relativity Media, Forward Pass, Misher Films, TriBeCa Productions, Appian Way Productions | Rozpočet: 100 miliónov $ | Tržby: 214,104,620 $ || Obludný projekt Manna, ktorý bol vytvorený čiste pre nadšenie, a nie pre komerčný úspech. Aspoň to tak vyzerá :D Zámer štúdií bol určite iný, pretože rozpočet 100 melónov sa dnes už na akýkoľvek projekt neodťukne. Hviezdne obsadenie samozrejme za to stojí, no prázdno v duši na konci filmu tých 140 nadpriemerných minút ubije k rozpakom. Možno to bol tiež zámer, a treba k nemu vyrásť ďaľšiou projekciou. ()
1933. John Dillinger, Alvin Karpis a hezoun Nelson zažívají zlatou éru bankovních loupeží…. Veřejnost nemá ráda únosy. Já zase životopisný filmy. I když toto má být hlavně (snad) gangsterka, mám občas potíže udržet se ve střehu. Veřejní nepřátelé nejsou špatný film, ale ničím mne nepřekvapil. Hvězdné obsazení nemá smysl komentovat. Příběh naštěstí v závěrečné třetině získává na dramatičnosti. Do té doby to pro mě byla jen životopisná gangsterka plná střelby a výborných replik zbraní. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** ()
Galerie (46)
Zajímavosti (41)
- Větu "We're here for the bank's money, not yours", kterou říká John Dillinger (Johnny Depp) jednomu ze zákazníků při přepadení banky, říkala již postava Roberta De Nira ve starším filmu Michaela Manna Nelítostný souboj (1995). (TomikZlesa)
- Při natáčení ztratil řidič kontrolu nad Fordem z roku 1933 poté, co narazil do kusu ledu. Johnny Depp (John Dillinger) skočil autu do cesty a se zbraní v ruce křičel na komparsisty, na které se auto řítilo, aby utekli. (Maulincio)
- Dům, ve kterém se John Dillinger (Johnny Depp) po poslední loupeži skrývá, je skutečný dům v Little Bohemia Lodge v Manitowish Waters ve státě Wisconsin, kde se událost doopravdy odehrála. Nábojnice z roku 1934, které tam zůstaly po přestřelce, lze občas ještě v okolních lesích najít. Točilo se i v místnosti, kde pobýval skutečný Dillinger. (Maulincio)
Hodně slabá kriminálka, která mě iritovala od začátku tím, jak Dillingera zobrazuje. Přestože to byl jen obyčejný vrah a násilník bez skrupulí (stejně jako většina zde zobrazených legendárních gangsterů), dělá z něj scénárista jakéhosi kladného hrdinu, inteligentního chlapíka s gangsterskou rytířskostí a ctí, se kterým je vlastně ve skutečnosti sranda a který je ke svému řemeslu přinucen okolnostmi krize, spíše je to jen tragický hrdina... Přesto, že je v hledáčku kamery prakticky neustále, není dostatečně životný a reálný. Není tu nic o jeho původu (kromě pár zmínek o násilnickém otci, který ho ve skutečnosti podporoval a pomáhal mu prakticky do poslední přestřelky), nic o jeho názorech, nic o skutečné zvířeckosti a zběsilosti jeho jednání (i dalších gangsterů). Reálná fakta jsou upravována a překrucována, servírována divákovi jako historická pravda, přestože se jedná v mnoha věcech o smyšlenku a autorské čtení... Tento film je jako jistá ruská encyklopedie z cca roku 1950, kde všechny významné vynálezy vymysleli smyšlení ruští vědci (od žárovky po telefon). Většina diváků o Dillingerovi ví jen to, že byl gangster ve třicátých letech a jmenoval se John. A proto je úprava, překroucení nebo částečné zamlčení faktů v tomto filmu neomluvitelným propagandistickým tahem. Abych uvedl několik příkladů, Hezoun Floyd byl zabit až po Dillingerovi. Purvis dodnes drží prvenství FBI v množství dopadeních zločinců označených ve své době jako veřejný nepřítel. Z FBI odešel údajně kvůli Hooverově žárlivosti na Purvisovu tímto získanou slávu. Zemřel o 25 let později jako úspěšný majitel jihokarolínské rozhlasové stanice při náhodném výstřelu ze své zbraně (pravděpodobně při čištění). Billie Frechette nebyla tak osudovou Dillingerovou láskou, jako tento film udává. Po smrti u něj byly nalezeny prsten "Z lásky od Polly" a její fotkou v peněžence (Polly s ním šla osudného dne do kina). Rozloučení, které měl zašeptat při smrti, pokud vůbec šeptal, tak nikdy nikdo neslyšel co. Billie se při výslechu na policejní stanici nikdo nedotkl (nebo to nebylo dokázáno a neexistují o tom žádné důkazy, přestože uvedenou věc následně probíral její právník i u soudu). Pouze ji beze spánku vyslýchali dva dny. Po odpykání dvouletého trestu se vdala, měla děti a dožila v jakési indiánské rezervaci. Přestože Dillinger je v tomto filmu zobrazen jako hlavní mozek a šéf bandy, realita byla jiná. Byl spíš nejznámější člen, hlavním organizátorem byl Pierpont a po rozprášení první bandy Babyface Nelson. Celkově děj filmu v mnoha detailech neodpovídá tomu, co se stalo. Situace jsou přeházené a upravené, mnoho je domyšleno. Pokud se chcete dozvědět něco reálnějšího o Dillingerově životě a smrti, je nejlepším vodítkem archiv FBI. Osobně musím říct, že i přes všechno, co si řežisér a scénárista upravili, nepovedlo se jim vložit do postav život, ta snaha o to, aby byli všichni gangsteři (snad kromě Nelsona, který opravdu byl psychopat) zobrazení jako novodobí rytíři a většina policie buď zkorumpovaná nebo morálně zkažená je až příliš zjevná a pro mě velmi rušivá a odpuzující. Nemluvě o tom, že kromě Deppa a Balea nedostal nikdo dost prostoru něco pořádnýho ukázat a zahrát a ti dva zmínění neměli zase moc co hrát. Za posledních dvacet let se mi od Manna líbil jen Poslední mohykán. Všechno ostatní, co jsem viděl, považuju za nadhodnocené nudné slátaniny přeceněné publikem ovlivněným reklamní masáží a mainstreamovou ideologií o velkém režisérovi. Bohužel ani Veřejní nepřátelé na tom nic nemění... () (méně) (více)