Kataude mašin gáru

Jsem rád, že tohle není obyčejný, nudný splatter bez nápadu a děje, který se snaží upoutat jen svojí nechutností. Hlavní hrdinka není žádný vyšinutec, ale obyčejná holka, která hodlá pomstít smrt svého šikanovaného bratra, jenž byl zabit synem člena Yakuzy. Nečekejte nic světoborného se super efekty, prostě jen relaxační film s "trochou" více krve a morbidností. (10.06.2008)

No ježiškunakřížku to jsem ale nečekal,že to bude taková srágora....Není to ani originální ani něják japkovsky úchylné ani dost japonsky krvavé ani dobře zahrané ani jakkoliv legrační...Triky jak z ochotnického divadelního spolku Horní Dolní,hudba na jedno brdo-jen jakýsi podkres aby to všechno nevyznělo do ticha....Hodně jsem se těšil na jízdu ve stylu Tokyo Gore Police a nebo aspoň chutnou parodii ale tohle se nevyrovná ani nejblbějším TGP momentům=Smůla=Za snahu nedám odpad i když jsem ztratil 96 minut života.........A nadruhou stranu jsem za to rád aspoň jsem se přesvědčil,že né všechno japonské je geniální... :) (09.02.2011)

Iguchi chtěl natočit záměrně špatný shocker, ale už od počátku chrlí tupou srágoru z absolutně jiné dimenze filmové zábavy než akceptuji. Nechce se mi věřit, že tento nebetyčný shit bude v budoucnu cíleně vyhledávaným sběratelským kouskem trochu "jiných" diváku. Nemám nic proti pětimetrovým krvetryskům (spíše hektolitrům malinové limonády) z údu právě vražděného objektu, ale vadí mi, že ekipa japonských herců scénu za scénou tápala nad tím, co se právě po nich požaduje. O primitivnosti scénaře, který ještě navíc likviduje svým neumnělstvím sám režisér se nemá cenu bavit, ale to neni v tomto žánru rozhodujicí. Jednoznačným průserem jsou děsné digitální triky podrtrhnuté riadně protřepanou kamerou, která film shazuje ještě více (o jakési autenticitě nemůže být řeč). Zkrátka japonská teenka s težkým kulometem je těžce prozevlované explo, které nedoporučím ani omylem. Sáhněte raději po nějaké vkusné sračce od Tromy. 1/10 (26.09.2008)

Psychopatická poradňa doktora Pastorkoviča Ona: Pán doktor, šialená yakuza family mi najprv zabila môjho malého bračeka, potom ma neľudsky mučila a nakoniec mi odsekla moju ľavú ruku. Krajšiu ruku. Milovanú ruku. Čítajúc ale práve filozofické dielo veľkého Lao-C´som zistila, že žiadna ruka aj tak nie je, tak som si povedala, že kašlať na pomstu a hor sa na drienkovicu (tá síce tiež nie je, ale po 6 pohárikoch na to väčšinou zabudnem a ďalších 6 si potom naozaj užívam). Doktor Pastorkovič: Musí jebať. Nachaj ty dívče Lao C´pekne Číňanom. Ja vravím, prst za ruku, liter krvi za vagón. Myslíš si, že inak by tvoj malý milovaný bráško mohol spočívať v pokoji? Neodpovedaj moja, to bola rečnícka otázka. To je taká, ktorá nečaká odpoveď. Tu máš machine gun ukovanú z mesačného kameňa samotným Hatori Hanzom, namontuj na ruku, nájdi sidekicka, ktorý zařve na konci záverečnej bitky namiesto teba, aby osud nepindal, že exínajú iba bad guys. A nezabudni kúpiť náboje. Veľa nábojov. Mraky nábojov. Budeš ich potrebovať. Veľmi potrebovať. A teraz ma už prosím nechaj pozerať anime. Práve beží 1560-ty diel Inuyashu. Môj obľúbený. (30.06.2008)

Jestli jsem v komentáři u Battle Royale psal něco ve smyslu, že se dá poznat japonské odlišné vnímání světa, už jen z pouhé reklamy na mléko, tento film oné reklamě minimálně dobře sekunduje. Ne, teď vážně. Machine Girl je sympatická právě tím, že se nepovažuje za nic jiného, než za obstojně zvládnutý trash. Pokud se na tento paskvil podíváte posilnění značnou dávkou nadhledu, zasmějete se mnohem víc než u všech komedií s Adamem Sandlerem. Každopádně, co se odehrává rejžovi v hlavě bych vědět nechtěl. (13.04.2012)