Araši no joru ni
In the Night of the Storm
Obsahy(2)
Jedné noci se ve staré stodole setká malý kozlík s hladovým vlkem... Pro velké hladové vlky je kůzle oblíbená kořist, to ví přece každý, i malý kozlík Mei a vlk Gabu. Za jedné bouřlivé noci se ale oba schovávají před deštěm v temné stodole a dají se do řeči, aniž by na sebe viděli. Výborně si rozumí, jsou si velmi sympatičtí a tak se domluví, že se další den znovu setkají. Nikdo dosud neslyšel o tom, že by vlk a koza mohli být přátelé a tak se to Mei a Gabu rozhodnou držet v tajnosti. Vlčí smečka nebo kozí stádečko by jejich náklonnost jistě nepochopily a mohly by z toho být velké problémy! Okouzlující japonský animovaný film o síle vzájemného přátelství, které se neohlíží na předsudky a odlišnosti, vychází z příběhů obrázkové knihy japonského herce Yuichiho Kimury. (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Trochu prisladene. Kozicka by mala byt trochu menej milsia, vlk zase ... no, naopak. Niektori recenzenti pisu, ze je to nerealne. Ale je to rozpravka. Navyse - co je realne na tych bombastickych polo-animakoch typu "Spider Man", "Super Man" a ostatnych "Manoch"? "Matrix" nevynimajuc. V umelych podmienkach toto spojenie predatora a koristi je realne. Staci si na XYZ-Tuboch vyhladat videa so zajacikmi a psami, prip. ine kombinacie, ktore by asi v reale skoncili dost brutalne, pokial by nebol dostatocny prisun potravy pre predatora. Videl som opacny tragicky pripad - realny dokument z africkeho busa. Levica, ktorej zahynuli mladata, sa ujala obetavo mladej antilopy. Idylka ako vysita. Az do momentu, ked mlada umrelo od hladu, pretoze nahradna mamina nechapala stravovacie navyky bylinozraveho adoptivneho decka a urputne v ramci materinskej lasky zabranovala kontaktu s ostanymi antilopami, ktore vnimala ako nebezpecenstvo pre jej mlade. Howgh! ()
Netradičný animák o zvieratkovských "nepriaľoch", z ktorých sa z dvoch jedincov stanú priatelia. Na jednej strane je to dosť naivné, na druhej strane príbeh od začiatku chytí a nepustí. Vadili mi v podstate iba trápne dialógy a do toho trápne smiechy, občas priateľstvo prerastalo do zamilovanosti (a tým pádom do nechutnosti až úchylnosti) - takéto niečo môže výjsť jedine z japonskej hlavy. Animácia v pohode, akurát až veľmi veľký rozdiel bol vo vykreslení kôz a vlkov - kozy roztomilé, bucľaté, biele, vlky zasa ako krvilačné príšery so svietiacimi očami. ()
Podívala jsem se na to, protože kozlíka mluvil Narimiya Hiroki. Tato skutečnost asi také trochu zvedá mé hodnocení. Kresba se mi moc líbí, je to nejspíš určené pro děti (aspoň doufám), a tak se jistou naivitou musí počítat. I když některé rozhovory bych v lepším případě nazvala 'cheesy', v horším případě dost zavádějící. Ale já se chci držet toho, že to je pro děti. Pro mě je kladem i postava vlka, který byl naprosto úžasný, i když pochybuji, že by reálně měl ve volné přírodě šanci na přežití. On vlastně ani jeden z těch dvou neměl moc pud sebezáchovy - to je jediné vysvětlení, které mě k tomu jejich přátelství napadá. Ale celé to je takové milé. ()
Jako pohádka pro děti o tom, jak i z přirozených nepřátel mohou být přátelé to v podstatě dobře funguje. Je tam docela roztomilý a jednoduchý příběh, co by mohl malého caparta zaujmout. Na mě jakožto na třicátníka to sice působilo docela příjemně, ale zároveň strašně přehnaně, naivně a zvláštně a tak jsem v některých opravdu extrémně sladkých momentech místy obracel oči v sloup. Oba hlavní hrdinové byly sice fajn, ale jejich intenzivní vztah a neuvěřitelná síla vzájemného přátelství na mě působil prostě až moc neuvěřitelně... Na závěr místo finální spokojenosti se mi hlavou pouze prohnala myšlenka na to, jak by titulkům slušela píseň Marty Kubišové "Někde musí být ráj". Zkrátka tohle bylo místy tak přeslazené, že to vybudilo v mém organizmu obrannou reakci ve formě cynismu, což se mi už dlouho při sledování roztomilých děl nestalo a nějak se nemůžu dokopat k tomu dát víc než jen 5/10... ()
Pro děti to není, což je škoda, ale místy je to děsivé a vlci se občas projevují docela vulgárně. Ale je to o vzácném přátelství, kdy jednoho ctí jeho činy a druhý zas oplývá takovou roztomilostí, že se zdá až neuvěřitelné toho dosáhnout animací, která navíc v tomto případě není nijak zdobná, ale naopak celkem prostá. Možná i v tom leží trik, ale pravda je, že se film místy umí dotknout srdce. ()
Galerie (26)
Photo © Tokyo Broadcasting System (TBS)
Reklama