Stáhni mě do pekla

Nemusíš věřit v peklo, stačí, když peklo věří v tebe (!!!) aneb urbanizovaný ethno new age The Evil Dead pro 21té století... Inu takhle, děsit za černočerné noci, to je v jistém smyslu dar, kterému stačí jít naproti, ale děsit i ve dne, to už je svým způsobem obskurní umění a v tom hraje Sam Raimi prim. Po dlouhých letech zrušil "pakt o neútočení" se všemy démony a v Drag Me to Hell poskládal prakticky dokonale funkční horor, který se ale vůbec nebere dokonale vážně. Hlavně díky hodně nadneseným efektů, ne nepodobným digital gore v The Midnight Meat Train - zkrátka taková správně nadefektovaná efektivita přesně v Raimiho stylu. Příběh má spád, byť je v mnoha ohledech průhledný a dopředu čitelný, atmosféra se mu drží u zadku jak hladový pes a vizáž neuvěřitelné Lorny Raver aspiruje na legendární hororový "facelift ksicht" á la Regan Macneill (a to včetně posterů, které jsou taky docela "cool"). Rozhodně jsem nečekal a ani nemohl čekat nějaký návrat do "analogových" osmedesátek, přesto mě však nezaměnitelná hororová ironie ruku v ruce s nespochybnitelným napětím téměř absolutně pohltila. Sam tu možná vyvolal staré démony, dost možná taky porazil některé vlastní a já.........tleskám. [final rate: 80%] (08.03.2011)

U obzvlášť nechutných hororů si vypomáhám odlehčujícím smíchem, nejnovější počin Sama Raimiho se odlehčuje sám. Mimo jiné ignorováním zákonů fyziky. Groteskní násilí jako z Toma a Jerryho (vyražené oči) bezstarostně koexistuje vedle děsuplného čekání, co a odkud bafne na hrdinku a tedy i na nás. Christine představuje pro Clayovy měšťácké rodiče coby dívka z vesnice někoho cizího, nečistého a nezařaditelného do obvyklých škatulek. Vtip spočívá v tom, že právem. Jejich předsudky se naplní, venkov si uchová pozici místa, odkud přicházejí divní lidé. Také z naší strany Raimi předpokládá postupnou ztrátu sympatií k hrdince, kvůli čemu musel překročit určité hranice (kočka). V mém případě odcizení nezafungovalo na sto procent, neboť Alison Lohman budu mít rád vždy, na mrchovitost její postavy nehledě. Závěrečné minuty, kdy režisér ví, že my víme a podle z toho těží, jsem si ale užil s náležitou zlomyslností. Něco takového by si Raimi ve Spider-manovi dovolit nemohl. 85% Zajímavé komentáře: Cival, Blizzard, Cervenak, kiddo, tron, canakja, Eddard, Radko, Mahalik, Gilmour93, ScarPoul, iantomasik, El Loco, gjjm, Martyr, Sir Ludvig , Orthank, Acrobat, Traffic (27.01.2010)

Ideálnější film do Krize byste těžko pohledali, a přitom se jedná o Raimiho návrat ke splatterovým počátkum a návrat jednoho žánru - horroru - do 80. let (viz úvodní logo společnosti Universal), přičemž se vychází z klasického horroru Jacquese Tournera NIGHT OD THE DEMON (1957). Recenze a uživatelská hodnocení nelhala (83% na Metacritic.com, 93% na Rottentomatoes, 7.9/10 na IMDb.com, 80% na ČSFD), protože se opravdu jedná o jeden z nejlepších (komediálních!) horrorů poslední dekády, a to hned z několika důvodů: * sebereferenčnost, kdy oči končí v ústech vyděšených dívek a jede se uklidnit na chatu; ** funkční kombinace horrorového pocitu, strachu pramenícího z neznáma, a komediální nadsázky, kdy jsme zděšeni a pobaveni přívalem atrakcí: slapstick, resp. americká animovaná večerníčková groteska potkává spooky biják (nechybí ani kovadlina); *** výjimečná práce se zvukem, který je při lekačkách posílen, ale jeho zdroj je diegetický, což nebývá zvykem; *** charakteristický raimiovský styl spočívající v netradičních rakursech, nebývale opojného, protože stylisticky podvratného eliptického střihu po ose a zdánlivě nemotivovaných hlediskových záběrů, které ale svého "původce" najdou; **** důsledná práce s klišé, která jsou nadsazována, záměrně několikanásobným koncem, kdy se komentuje vývoj horrorového žánru od 80. let do současnosti, posílení "žánrově povinných" rasových stereotypů a raimiovské mizogynie; ***** tématizace žánru, jehož podstata tkví v tělesnosti, jež je zde všudypřítomná, od gejzírů krve z nosu, mouchy v ústech po zelený sliz z úst mrtvoly či brouky prolezlá hnijící lebka; + problematičnost ve ztotožnění se s hlavní hrdinkou, která si za své neštěstí může sama, protože se tak rozhodla, a tudíž se misky sympatie neklaní pouze na jednu stranu. P.S. Předcházející řádky beru jako pouhé poznámky. Po druhém zhlédnutí: nekřesťansky boží. (18.06.2009)

Scénář: Sam Raimi, Ivan Raimi .. Tak se nám pár kritiků opět posralo. U komedie o kariéristické hříšnici, hypotéce k nezaplacení a knoflíku k nena(z)vrácení. Jo a jen tam mimochodem šmrncnuté omšelou porcí hororového kumštu. To máme být zase na větvi u filmu, který (byť záměrně) recykluje hromadu klišé (baterka, obálky, seance, vyústění, ..), postupů jak v osmdesátých letech, spoustu průměrných lekaček, malou porcí děsu či napětí a má nablblé bitky? Vysmál jsem se tomu sice často, ale mám pocit, že takovou porci "zábavy" tvůrce rozhodně neměl v plánu servírovat. Parodické, repetitivní, vyumělkované, laciné. Úskok od Spider-Mana ke kořenům, které jsou už dosti vyhnilé, není dobrá cesta zpět, Same. Tohle otravné démonické peklo si napodruhé odpustím a nezvrátí to ani Raimiho znalost reklam na tuzemské pivo. (18.06.2009)

Raimimu bude asi chvíľku trvať, kým sa otrasie z celej pavúčej série a znova sa dostane do koľají poriadnych thrillerových filmov, ale na začiatok tejto reinkarnácie to vôbec nebolo zlé. Filmu dominuje hudobná zložka, ktorá by aj bez obrazu dokázala nahnať divákovi viac strachu, než všetky ľakacie scény v dnešných treťotriednych horroroch, ktoré robia zbytočný prievan v našich kinách. Príbeh je pomerne stávka na istotu a tak už potom nezostáva spoliehať sa na nič iné, než na herecké výkony, ktoré boli veľmi dobré, a na Raimiho čuch správne načasovaných zimomriavkových okamihov, ktorý vďaka-bohu nestratil, a ktorých bolo viac, než požehnane. 80%. (21.01.2010)