Vzhůru do oblak

Líbilo se mi to, ale překvapivě ne tolik, jak jsem si myslel. Neřekl bych, že Pixaru dochází dech, jen se podle mě začíná trochu opakovat. Děj je místy až nepříjemně předvídatelný a tvůrci příliš okatě hrají na divákovi city. Nejvíce jsem ale postrádal klasický Pixarovský humor. Vyloženě vtipných míst je kupodivu málo (a většinu z nich zabyl český dabing, sorry Pavle Liško). Připadá mi, že si tvůrci nedostatečně vyhrály s tajemnou džunglí (kromě otravného ptactva a mluvících psů jako by tam nic nebylo) a do detailně vymazlených světů Příšerek, Úžasňákových nebo Nema má Up bohužel daleko. Ve světě animovaných snímků se pořád jedná o špičku a film dokáže zabavit všechny bez rozdílu věku. Mému srdci jsou ale přeci jen již jmenované Pixarovské kousky o něco blíž. (24.08.2009)

Až mě jednou začnou filmy od Pixaru nudit, radši mě preventivně odstřelte - nebudu nejspíš v pořádku a co vy víte, třeba to bude i nakažlivé! Vzhůru do oblak je téměř dokonalá věc - téměř proto, že mi v ní chyběly dvě drobnosti. Jednak scéna, třeba úplně krátká, v níž by bylo vidět, jak Carl všechny ty balonky připravoval, nafukoval a tak vůbec, no a potom stavěni stanu. Jinak velká spokojenost. Seniorský souboj chodítko vs. meč mě dohnal k slzám:-) (26.08.2009)

„Pojďme lovit bobříka mlčení. Kdo vydrží déle zticha, vyhrál.“ - „Super! To se mnou máma hraje pořád!“ Ani se matce nedivím…Výběr filmu v tomto případě nebyl v mé režii, takže jsem k němu přistupoval s nulovým očekáváním. A výsledek tomu odpovídá. Po úvodu najednou divák zůstane sám s Carlem, a právě tahle postava mě bavila po celou dobu (a díky němu už vím, že za ublížení na zdraví mě může čekat domov důchodců, což se hodí znát, ehm). Jenže pak se k němu připojí Russell, a jak mě nejdřív vyhovoval jako nahrávač na Carlovy mrzuté, suché hlášky, s postupující projekcí mi tenhle malý spratek lezl na nervy čím dál víc. Díky němu a nástupu zvířat začne být film místy dost infantilní, což by až tolik nevadilo, kdyby ovšem nebyla cílová skupina tak moc neujasněná. K tomu celá řada klišé…alespoň, že si snímek stále drží solidní tempo a důraz na detaily (žába-budík, trik s naslouchátkem, „psí Luftwaffe“ atd.). Celkově ovšem až tak nadšený nejsem, dávám lepší průměr. „Vyřiďte šéfovi, že ten barák bude jeho…“ - „Fakt?“ - „Až umřu!“ (24.05.2020)

Ještě u žádného Pixara mi tak netekly slzy, jako u tohohle. Pes je skvělý a dokonalost mu dodává dabing Pavla Lišky (kam se hrabe originál). Pro mě byla maličká vada na kráse animace dědy a také ta zápletka na ostrově. Ovšem balónky byly nádherné a jako obvykle u Pixara ty nádherné detaily při animaci (viz stěhovák a jeho cedulka na tričku). (30.08.2009)

Především si PIXAR zasluhuje obrovskou poschvalu za unikátní kraťasy před premiérami svých filmů v kinech, ve kterých dokáže v pěti minutách pokaždé předvést svůj plný potenciál. Tyto krátké filmy mne pokaždé potěší a naladí na tu správnou melancholickou vlnu, než se představí hlavní hvězda večera. Tou byl minulý víkend příběh roztomilého staříka s otravným klučinou (v mém případě to opravdu není naopak), kteří před sebou měli nelehký úkol - doslova. Jakkoli může vypadat hlavní příběh filmu vtipně až trapně, už při první scéně s odhalenými balónky jsem dědovi držel všechny čtyři palce. Nápaditému studiu, krmící nás každý rok bezchybným animákem jsem to prostě zase zbaštil i s navijákem. Pak to již byla až na slabší konec, od kterého jsem čekal trochu více, klasická pixarovka fungující na bázi: dojemný začátek - seznámení s problémem - dobrodružství + vtip (60 minut!) - vyhrocený konec - The End. 80% (31.08.2009)