Disco

Nápis na obale slibuje francouzskou Horečku sobotní noci. Nu, tak tančí se tu, nějaké příběhové paralely bychom také nešli, ale až tak žhavé to skutečně není. Didier je francouzský looser, něco přes třicet let stár, bez práce, zadlužený, otec syna Bena, který žije ve Velké Británii s matkou, a kterého by moc rád viděl. Kdysi byl Didier leaderem skupiny Bee Kings, ale od doby, co umřel kapelník Boney M. nechce mít s diskem nic společného. Až se objeví tlustý Depardieu, taneční který ho přemluví k účasti na taneční soutěži, kde výhrou je cesta do Austrálie. Tam by se Didier teoreticky mohl se svým synem Benem setkat, a tak do toho jde naplno - včetně pomády... Jeho upřený modrý pohled si v mnohém nezadá - tedy nemá zadat - s Travoltovým. Není to až tak špatné, jak to vypadá. Některé scény a výjevy jsou sice skutečně přehnané a klišovité až hanba, jiné však nepostrádají punc jako by 70. let i reálií. Když dojde na city, je to podobné - chvíli realistické, a za chvíli buď červenoknihovnové, či přehnané. (19.12.2008)

Nic závratného, ani nic odpadového. Zkrátka klidná "komedie", ve které ale bohužel dojde humor dřív, než nějaký začne. Franck se snaží vytáhnou flusanec až z paty, vždy se mu ale někde okolo hrudníku zastaví a dál ani ťuk. Občas (skoro nikdy) jen slabá slina ukápne, ale protože jablko nepadá daleko od stromu, vždy se najde nějaký blbec, který se na to jen podívá a pokývne hlavou. Film potenciál má, ale měli by herci vložit trochu své vlastní štávy a né jen to, co jim pan scénarista naservíruje. (14.01.2010)

Neumím se programově popadat za břicho jenom proto, že se tři čtyřicátníci (nezaměstnaný, odborář a podpantoflák) navléknou do blyštivých kostýmů a začnou roztáčet své discomlýnky. Na druhou stranu ani neumím zastírat, že mne přitom cosi nutilo k přiblblému úsměvu. To cosi patrně byla učitelka France a ten úsměv mohla vyvolat třeba představa soukromých lekcí, ale nechme to tak, že za to může film. (02.03.2013)

Francouzský Dominique Abel hraje v pohodových filmech, i když Emmanuelle Béart tou Fionu Gordon tak úplně nebyla. Michel Legrand se tentokrát příliš neunavil, většinu hudebního doprovodu obstaraly osmdesátkové šlágry. A koukám, že mám velké štěstí, protože mně Dubosc sympatický je, takže jsem si mohla film užít se vším všudy. (25.01.2014)

Život sa žije v každom veku, tým, alebo oným spôsobom. Priority sa väčšinou menia, ale nie všetky. Ako zachrániť česť a dosiahnuť to, aby mal potomok tie najkrajšie prázdniny, aj keď ste nemajetný. Mať nezištných kámošov a talent na disco tanec. Síce neohrabaný, ale príťažlivý. Veľmi sa na tom nezasmejete, ako na starých frankovských komédiách, ale je z toho cítiť pohodu a radosť. (22.05.2023)