Reklama

Reklama

Až do města Aš

Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Tragikomický příběh mladé dívky z východního Slovenska, která přichází do nejzápadnějšího kouta Čech snít svůj sen o štěstí a lepším životě... Kdesi na východním Slovensku v dřevěné chalupě romské osady žije Dorotka, která, ač právě odmaturovala, neví, co bude ve svém životě dělat dál. Práci v okolí těžko najde, matka chce, aby se už živila sama, a tak se dívka vydává na opačný konec bývalé společné republiky, aby tam našla zaměstnání. Opouští rodinu i svého chlapce a odjíždí do Aše. Nastěhuje se do ubytovny a nastoupí do textilní továrny mezi ostatní ženy a dívky. Jenže při první příležitosti je propuštěna. Spolu s protřelejší kamarádkou se snaží nějak přežít. Domů se vrátit nemůže. Její chlapec se neozývá. Je sama a nemá peníze. Co zbývá? K prostituci nemá talent ani chuť. Najde se ale muž, postarší Němec, který jí nabízí společný život… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (62)

Radko 

všechny recenze uživatele

Bezmocnosť. Naivné dievčatá, odchádzajúce za prácou západným smerom sú vyťažené ako gastarbeiterky. Ak nesplnia normu, letia. Do bordelu, v lepšom prípade obstarožnému seladónovi do domu ako lacná štetka a slúžka v jednom. Nepriamo sa poukazuje na chýbajúce štátne nízkonákladové centrá pomoci, pracujúce priamo na ubytovniach a vo fabrikách, poskytujúce preklenutie prvých týždňov po vyhodení. Správcovia gubernií však takýto záujem nemajú: masážne salóny, bary a herne, kde sa táto klientela grupuje vynášajú viac. Potešilo použitie viacerých techník nakrúcania, práca s obrazom, animované vsuvky, kvázi dokumentárna forma i neškolené herečky v úlohách matrón Len celé to novátorstvo bolo trochu prešvácané, na spôsob: aha aj toto vieme robiť a v druhej polovici i vďaka tomu dej trochu stráca dych. Inak výstižné podobenstvo v duchu Seidlových dokumentárnych sond do života nižších stredných vrstiev. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Přesně si nejsem jistý tím, co to vlastně mělo být. Pseudo-dokument? Rádoby autentický záznam toho, jak lidé žijí? Problémy naší společnosti? Amatérská kamera je mi protivná, protože to, co sledujeme je prostě na první pohled nahrané. Ta autenticita je potlačena, a tak je to jen přehlídka neherců, kteří se snaží ukázat, že ten náš svět je v pěkné prdeli. No, je, ale tak co se tímhle změní? Asi je dobře, že se na to upozorní, ale šlo by to i jinak, než tímhle rádoby... něčím. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Spise nez film, tento pocin vnimam jako dokument (jak bylo puvodne zamysleno). Velmi autenticke, neherci tomu pomohli vydatnou merou, filmove animace hodne povedene. Vnimat to jako celovecerni film, reknu, ze je to prazdne a o nicem. Pokud vezmu v potaz fakt, ze podobnych osudu jsou mraky, k tomu to zpracovani, ktera pridava na atmosfere, autenticite a syrovosti..., budu hodnotit pozitivne. ()

Havenohome 

všechny recenze uživatele

1) Slovenský film, za ktorý sa oplatí zaplatiť vstupné do kina..........2) Prvý vydarený slovenský artový film (Liovej Dom nevnímam ako vyslovene artový film, svojou dramaturgiou je atraktívny aj pre mainstreamového diváka, a Fornayovej Líštičky sú síce artový festivalový film, ale najhorší možný.)..........3) Obraz rómskej osady (aj keď len na chvíľku) konečne nadobúda v slovenskom hranom filme realistickú podobu (takto mal byť natočený Šulíkov Cigán)..........4) Popri Jurajovi Chlpíkovi sa konečne medzi slovenskými kameramanmi (nielen najmladšej generácie) objavuje niekto, kto rozmýšľa nad estetickou úlohou kamery vo filme. Je to kameramanka Viera Bačíková. Kamera je najlepšie zvládnutý a najprínosnejší prvok filmu.................................K negatívam..........1) Herci si hrajú všetci svoje husle. Najlepší sú úplní naturščici v podobe tiet vo fabrike a na ubytovni. Hlavná hrdinka nie je dobre vybratá, je toporná, ale to už je problém réžie..........2) Miera neuveriteľných momentov sa blíži k nebezpečnej hranici. Napríklad to, že osemnásťročná pomerne good-looking baba netuší ako baliť chlapa. Ďalej to, že také mladé baby balia samých starých štrbavých chrenov. Ak je to skutočnosť, chýba jej vo filme nejaká hlbšia motivácia. Vyskytnú sa aj toporné scény, ktoré by si zaslúžili vybudovanejší dramatický priebeh. Spomeniem aspoň vyhadzov z čínskeho obchodu..........3) Film asi v polovici stratí gradáciu a ťažko to ospravedlniť nejakým zámerom, že tvorcovia chceli navodiť letargickú a ubíjajúcu atmosféru príbehu. Prvá polovica je teda silnejšia ale takýto deziluzívny film by si zaslúžil zdrvujúcejšie finále. Záverečný fór so svetelným pútačom teda nemá svoju silu..........4) Film je surový hlavne kvôli kamere (vyprázdnené kompozície, nečisté zábery cez rozostrené objekty, neelegantné prerámovávanie) už menej kvôli strihu, ktorý množstvo surovosti odstráni v elipsách (a často to pôsobí nie ako sujetový zámer ale skôr ako keby odstrihnutý materiál nepôsobil autenticky a preto musel ísť zo zostrihu von)..........5) Časť filmu točená na mobil nemá svoju motiváciu, práve naopak pôsobí neuveriteľne. V daných situáciach by si určite hrdinka nič na mobil netočila..........6) Animované pasáže sú dobré v prvej polovici, keď nezachádzajú do prvoplánovej popisnosti ako ku koncu (rohatý čert už bol fakt dosť zbytočný)..........................Záverom. Je to zďaleka najpozerateľnejší počin v slovenskej kinematografii za tento rok a spolu s Liovej Domom asi aj to najlepšie, čo sa tu natočilo od čias Šulíkovej Záhrady (v hranom filme).......................S odstupom času musím ísť minimálne o jednu hviezdičku dole. Môj pôvodný nadšený komentár je viac výsledok popremierového kolektívneho nadšenia, ktorému sa na Slovensku ťažko vyhnúť. Tento film nie je ani zdaľeka taký dobrý. Opäť zdôraznujem, že v jednotlivých zložkách je mierne nadpriemerný, ale v celku sa zase jedná o ľutovací nihilizmus vlastný slovenskému driáčnickému realizmu. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film Grófové je cenný hlavně tím, že ukazuje svět, který je našim zrakům obyčejně skrytý. Je to realita, která neprojde filtrem mainstreamových médií. Je to svět imigrantských dělnic ocitnuvších se na dlažbě, nadržených sexuálních turistů z Německa, zaplivaných čtyřek, v nichž si ničí poslední zbytky mozkových buněk zdegenerovaně vypadající štamgasti na podpoře.Aš poskytuje autorce fotogenicky nevzhledné filmové kulisy: desetiletí úpadku se podepsaly na šedivých fasádách a oprýskaných omítkách domů, nový režim zase na kultuře heren a bordelů. Rezignace je vepsaná i do tváří postav menších rolí a komparsu, které Grófová obsadila výhradně z místních obyvatel. Vychází jí z toho skoro antropologická sonda do života v prokletém kraji.Film působí sugestivně zejména proto, že režisérka míchá hrané a dokumentární filmové postupy. Kamera sleduje děj často zdálky nebo z neobvyklých úhlů kamery jako náhodný voyer, neherci pronášejí své částečně improvizované dialogy tak přirozeně, že se člověk často přistihne při myšlence, že je svědkem scény natočené skrytou kamerou. Všechny potenciálně významné dějové momenty jsou podány s velkou mírou nezúčastněnosti nebo ve filmu zcela chybí a divák si je musí domýšlet.Vyprávění je strukturováno jako série banálních výjevů ze života hlavní hrdinky, ale právě banalita, nuda a zoufalost, které sálají z postav kolem Doroty a z bezútěšného prostředí Aše, vnášejí do jejího příběhu existenciální přesah, který svým univerzálním vyzněním může oslovit diváka z Krnova, ale i třeba z Pekingu.Grófová si dovolila jediný stylistický prvek, který ten všeobecný zmar zmírňuje. Krátké animované sekvence, které reflektují naivní a ještě nevyzrálou duši mladé dívky, která žije ve svých zidealizovaných představách.Na jednu stranu ukazují, že se netečně a pasivně se projevující Dorota ještě úplně uvnitř nezlomila, na druhou stranu je kontrast s její životní situací ještě drtivější. Po hromadném vyhazovu z textilky ji totiž protřelejší kamarádka (Silvia Halušicová) zasvětí do nočního života a brzy obě začnou prodávat své tělo sexuchtivým Němcům. Prostituci vykresluje Grófová bez jakékoli sentimentality, jako prostý akt výhodný pro obě strany. Kolem Doroty se brzy začne motat slizký padesátník Johann a výjevy popisující jejich nerovnovážný vztah, ztížený ještě jazykovou bariérou, patří mezi nejsilnější momenty filmu, za něž by se nemusel stydět ani současný evropský klasik sociálního naturalismu Ulrich Seidl.Že u nás někdo konečně natočil film, který se jak po stránce formální (chladný distanc a dokumentaristická autenticita), tak po stránce obsahové (deficit lásky a mezilidské blízkosti ve světě determinovaném ekonomickými rozdíly) dá s klidným svědomím připodobnit k poetice tohoto skvělého rakouského filmaře, je triumf, na který může být debutantka Grófová právem hrdá. Například film Poupata byl schematický midcultový kýč pro Pražáky, kteří nevytáhli paty za Jižní město. Až do města Aš boduje věrohodností: tedy tím, co Poupatům zoufale scházelo. () (méně) (více)

Galerie (25)

Zajímavosti (5)

  • Aby se dosáhlo co největší syrovosti a působivosti, byli do filmu obsazeni neherci a využilo se autentických záběrů. (JoranProvenzano)
  • Režisérka Iveta Grófová chtěla původně natočit jen dokument. Později se rozhodla pro celovečerní film, ve kterém použila některé původní dokumentární záběry. (Terva)
  • Film byl navržen na Oscara americké Akademie filmového umění a věd v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (JoranProvenzano)

Související novinky

47. MFF Karlovy Vary se blíží!

47. MFF Karlovy Vary se blíží!

17.06.2012

Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (více)

Reklama

Reklama