Nestyda

Nestoudnost? Ale kdeže... Vše zůstává při starém. Honza Hřebejků stále umí točit jako málokdo jiný v této republice. Stále má i čich na herce (bohužel ne vždy i na neherce). Poněkud rozpačitý úvod je bohatě vykoupen následnou linií Babčákové s Liškou. A nakonec i ty Oskarovy osudy začnou získávat na zajímavosti, což jde ruku v ruce s kvalitou. Prostě klasická (od Horem pádem snad i nejlepší) hřebejkovina posledních let se všemi klady i zápory co k tomuto "subžánru" patří. Pouze absence Jarchovského (konečně!) se na soudržnosti scénáře nijak výrazněji neprojevila. Stále je to slet perfektních scén, které dohromady moc neštymují. (09.10.2008)

Jednoduchá komedie, která nepůsobí příliš strojeně a nemožně. Občas jsem se bavil, pocity po zhlédnutí neutrální, spíše příjemné, takže to vidím na 3*. Chybičky: 1) Oskar příjde ke svým rodičům, že pověsí záclony, přičemž mu matka odpoví, že už je pověsila Zuzana. Teprve později však vidíme scénu, jak je její snacha věší. 2) V klubu Velvet si Oskar objedná Mattoni, obsluha mu jí dá a nalije do skleničky. Po chvilce je ovšem sklenice prázdná a láhev opět plná. (13.02.2011)

Po katastrofálním Medvídkovi mi Hřebejk konečně naservíroval něco chutného. Z herců vysloveně nevyčnívá nikdo, všichni jsou vynikající - Vášáryová možná trošku překonala zbytek ansámblu, ale jinak Macháček, Liška i všichni ostatní hrají to, co od nich čekáme. Příběh sice není z extrovních, ale 'hlody' těchto typických českých antihrdinů pobaví. (08.06.2009)

Celkové zhodnocení 1. filmové noci - Brno.____Ale jo. Po delší době zase český film, u kterého jsem se sice moc nesmál, ale na konci mi aspoň nebylo smutno, kterým že směrem se to česká kinematografie ubírá.___Třetí Hřebejkův film (Musíme si pomáhat, Kráska v nesnázích), se kterým nemám ani trochu problém. Macháčkovi vážná (byla to vážná!) role sedí a já pomalu zapomínám na jeho příšerného huliče ze Samotářů (áno, áno, VELMI populárního, že ano?). (25.10.2008)

Najväčším problémom tohoto filmu budú a boli obávané dve legendárne české HŘE, a to hřejivý humor a Hřebejk, tu dokonca v jednom balíku. Čiže kritici a diváci si nasadili vopred okuliare s jedným sklíčkom predsudkov a druhým očakávaní, ktoré nemohol takto jednoducho ladený projekt splniť. Skúsme si predstaviť, že sa jedná napríklad o francúzsky, málo známy film, ktorý sledujeme v malom kine, nič od neho neočakávame, namiesto Kájovho camea sa tu objaví napríklad Johny Haliday, nemusíme sa zamýšlať nad reálnosťou situácií a v kľude tak môžeme porozmýšlať nad scenáristickými postrehmi ohľadom života štyridsiatnika, ktorého povahu vystihuje najlepšie názov filmu. Určite by sme sa necítili tak kolektívne trápne, ako by som sa možno cítil aj ja v kine, ak by som ho navštívil. V kľude v televízii a bez očakávaní som bol nakoniec celkom spokojný. Určite lepšie, ako Román pro muže. (27.03.2013)