Rozervaná objetí

Almodovar stale toci filmy jednim stylem a ja mu to stale bastim! Myslim prave, ze dobry scenar a herecke vykony delaji z filmu skutecne dilo, zvlast kdyz je podporen vybornou kamerou a hudbou. Rozervana objeti me sice svym pribehem neuzemnilo tolik jako Vse o me matce nebo Mluv s ni, nerozesmalo jako Zeny na pokraji nervoveho zhrouceni ci Kika, i tak film vnimam v Almodovarove tvorbe jako jeden z tech nadprumernych. Hodnotit jeho filmy je pro me strasne tezke, nebot bych stale chvalil totez. Penelope Cruz ale zraje film od filmu a verim ji vse, co mi skrz platno rekne, vyborna herecka. Postava mladeho syna podnikatele take zaslouzi " obdiv ":-). (19.09.2009)

Vadil mi možná až příliš natahovaný závěr. Události ze současnosti v úvodu filmu mě také nijak neupoutaly. Na druhou stranu všechno co se točilo kolem retro vyprávění, bylo svěží a já jsem se nenudil ani chvilinku. Velice nápaditým způsobem vyzněly některé Almodóvarovy odbočky, například námět na scénář "Daruj krev". Když k tomu přidáme Penélope a její kreace á la Audrey Hepburn spolu se scénou ranního milování respektive její dohry (kouzelné všeříkající gesto, které se vyloudilo na tváři hlavní protagonistky), přitlačím a dám 4. (16.01.2010)

Nevím, jestli u mě ještě pořád přetrvává okouzlení z Volver, nebo měl Almodóvar protentokrát obětovat své potěšení z adorace Mony Leny ve prospěch veřejného blaha z příběhu. Penélope střídá jména, postavy i pozice, Lluís Homar má zamrzlý nejen pohled, ale i úsměv, a zbytek nestojí za řeč. Zápletka „milostný x-úhelník, verze 15 3578“ nepřináší nic, co bychom už x-krát neviděli, žádné překvapení se nekoná. Jak už tu zaznělo, nadprůměrný díl odpolední telenovely, ale slabý odvar Almodóvara. (28.07.2016)

Netuším, jak hodnotit film o (osobní i profesní) slepotě, který v Almodóvarově filmografii představuje přiznané přešlapování na místě a který je plný sebereferenčních prvků k režisérovým-scénáristovým předchozím dílům, k jejichž rozjuchané poetice či akademičnosti se nechce navracet, i otevřených odkazů na kanonizované snímky, jež slouží jako návod, jak ROZERVANÁ OBJETÍ "číst". Po ŠPATNÉ VÝCHOVĚ, což byl remake ZÁKONU TOUHY, a VOLVERU, návratu ke KVĚTŮM MÉHO TAJEMSTVÍ, stojí před další etapou své filmařské dráhy, a tak účtuje s tou minulou: přestože je scénárista opětovně hlavním hrdinou, scénář tentokrát není tematizován jako dramatický prvek vyprávění, protože tím je samotné natáčení filmu; melodramatická a neo-noirová linie příběhu pozbývá dramatičnosti (protože pointy jsou předem známy a divák nekonečných seriálů pro ženy je vystaven pomalu plynoucímu počinu) a napětí (protože okázalá výtvarnost co do kostýmů a rekvizit i prostředí je prázdným estétstvím tu upomínající na pop-art, támhle zase na noir). Záměrné vyprázdňování a upozaďování almodóvarovského rukopisu ("peeping tomovský" voyeurizmus,homosexualita, černý humor, téma žárlivosti, vraždy, pomsty) slouží k demonstraci myšlenky o umění imitujícím život (a životu imitujícím umění) a nutnosti dokončit film, přestože je to návrat ke starému - ale zdokonalenému. Formálně (flashbacková struktura vyprávění a osobni i profesní život postav není matoucí, přitom stylisticky jde o nejvyvedenější almodóvarovku - časté jízdy a přeostřování) i tematicky (bez sexuální a náboženské i politické kontroverze, samoúčelných a lacině provokujících explicitních scén a homosexuálních výstřelků) jednoznačně nejumírněnější Almodóvar ve svém uměleckém tápání a bilancování vlastní tvorby neskončil u pouhé anekdoty jako Woody Allen v HOLLYWOOD ENDING, ale nedosáhnul ani na vrchol v podobě Felliniho 8 a 1/2. (22.09.2009)

Nevím, jestli si z nás Almodóvar tropil šoufky, ale když se produkční vyznává při oslavě Harryho narozenin a den po nich ze svých hříchů, čekala jsem, že na scénu vtrhnou kolegové páně Cimrmana a s výkřiky "přichází vítr z hor," servou ze scény všechny dekorace a uklidí herce do bezpečné vzdálenosti. Nestalo se, takže to asi bylo míněno vážně. Příběh je zajímavě vystavěn, ale představitelku paní produkční bych nechala oddout větrem z hor. Pozitivní je to krásné vyznání se z lásky k filmu, téměř tak silně vášnivé jako Truffautova Americká noc. (04.07.2013)