Northangerské opatství

Romantický příběh zasazený do mnou velmi oblíbeného prostředí staré dobré Anglie. Pro někoho kdo vyžaduje neustálou akci to patrně musela být nuda, ale já od tohodle filmu dostal v podstatě to co jsem od něj tak nějak i čekal. Co se týče hodnocení, tak kdyby bylo divákovi naservírováno malinko více tajemna s nějakou hlubší zápletkou, tak bych možná ještě i přitlačil, ale celkově spokojenost. (19.05.2009)

Celý příběh se odehrál příliš rychle, chybělo pár zásadních "hlášek" a okamžiků. Film to byl docela hezký, ale mohl se víc držet předlohy, aby byly činy hrdinů věrohodnější... v té době se takhle nejspíš lidé nechovali, ale co už. Toto zpracování knihy Jane Austen se mi líbilo ze všech nejmín, snad i Vášeň a cit (Becoming Jane) byl lépe a věrohodněji zpracován. (11.10.2008)

Ač jde o adaptaci Jane Austenové, film se jí téměř nepodobá, ale v podstatě mu to modernější balení není na škodu. Snové představy mladistvě naivní Catherine jsou s nadhledem vtipné, čestný Henry Tilney je vážně pan příjemný, i jeho kultivovaná setra Eleanor taková, jak má být, Isabella ukázkově povrchní a hloupá, jen proradný pan Thorpe nemusel být od prvních minut tak slizce odpudivý, je myslím škoda, že většina charakterů je servírována už hotových a neprocházejí žádným vývojem...Trocha napětí a překvapivých odhalování skutečných charakterů k autorce patří, takto by se mi třeba zamlouvalo obsadit Thorpea hercem typu Orlanda Blooma nebo Ruperta Frienda, s jejichž líbivou vizáží by ničemná povaha zajímavě korespondovala a kteří by diváka, resp. divačku alespoň na moment zmátli…. (14.10.2008)

Tak to bylo z toho slabšího soudku. Příběh se od začátku snaží až příliš okatě hrát na mysteriózní strunu, což se vůbec nepovedlo. Mimo to se nějak pozapomnělo na romantickou linku, která nedostala příliš prostoru a tak v závěru působila nuceně a nepřirozeně. Chemie ba i dokonce lásky jsem si mezi hlavními aktéry po celou dobu vůbec nevšimla. Navíc jsem očekávala nějaký zvrat související s manipulátorem panem Thorpem, celé jeho zlé záměry nakonec vyzněly naprázdno. Stejně tak to bylo s nepříjemnou Isabellou. Ze stolu byli oba smeteni až moc rychle. A největší kámen úrazu vidím v hlavní hrdince - já opravdu nevím, jak striktně se film držel předlohy, jestli je to vinou herecky ploché Felicity nebo špatně napsanou postavou, ale neskutečně mi vadila. Po silných a inteligentních hrdinkách působila jako hrozně naivní husička s neustále otravně pootevřenými ústy a tupým výrazem. To by mě zajímalo, co na ní milý pan Tilney viděl. Mohla bych pokračovat kritikou nevydařených kostýmů a ledabyle upravených účesů, ale to kvalitu filmu zase tolik neovlivnilo. Ty tři hvězdičky jsou pravděpodobně jen za krásnou anglickou krajinu a mou slabost pro dobovou romanci, bohužel (a charisma JJ Fielda se na tom asi taky trochu podílelo). (29.12.2013)

Ačkoli jsem si myslela, že Pýcha a předsudek je dílo z pera J. Austen nejvíce prodchnuto ironií a vtipem, pak musím přiznat, že Northanger Abbey mě pobavilo mnohem více. Neskrývaná legrace ze soudobých populárních románů a jejich naivních a unášených hrdinek je chvílemi brilantní. Něco se do filmu dostalo, mnohé bohužel. Musím přiznat, že postava Henryho a její ztvárnění je perfektní a Catherine líbezná, povinnost divákům (divačkám) tohoto žánru však velí, romantika nad romantiku! Čímž toto zpracování obstálo dostatečně. Kdo chce více humoru, ať sáhne po knize, všem ostatním není ale Opatství Northanger ani životu nebezpečné, ani děsivé (viz UDOLFO). (05.01.2011)