John Carter: Mezi dvěma světy

Jsou mezi námi, Tarkové. Bytosti, resp. nadbytosti jejichž existence sahá do nekonečna vesmíru, jsou tady stále a řídí dějiny všech galaxií. Nebyli mi moc sympatičtí, ale o to nejde. Díky malému udělátku se mohl Jack Carter z Virginie transportovat na Barsoom (na Mars). Tady jsme svědky, že planeta rozhodně nepůsobí mrtvým dojmem, ale životu se zde daří v úžasných formách. Zelení mužíci nemají tykadla, ale čelistní rohy a nejsou to mužíci, jsou přibližně třímetroví. Pobavily mě bílé gigaopice a domácí mazlík povahově shodný s našimi pozemskými nejlepšími přáteli. A jako všude, tak i tady se, tak trošku nečestně, bojuje o vládu nad planetou pomocí zbraně bohů a podloudným sňatkem s dcerou vladaře. A co čert nechtěl osud Marsu je v rukou právě našeho pozemšťana, znenadání obdařeného výraznými skákacími dovednostmi a nezměrnou silou. Sci-fi složka se tady opravdu povedla, film mě celé dvě a půl hoďky bavil. 4,5* (05.06.2014)

Suverénní pokořitel většiny Hvězdných válek, na první pohled možná naivní, při hlubším zkoumání ale vlastně velmi vyzrálý, nedětský a v dávkování informací rafinovaný a nepolopatický. Stylizace a řemeslné kvality dávají vzniknout momentům, které bych rozhodně čekal jinde, než v rodinném fantasy od Disneyho, práce s roztomilými motivy a jejich následné zvážnění, stejně jako užívání brutality, to všechno zde šlape jako po másle. Jediná možná objektivní výtka, totiž nedostatek emocí se stává obláčkem páry v momentě, kdy se John Carter vrhá doprostřed armády emzáků a kosí jednoho za druhým spolu s prostřihy na pohřbívání vlastní ženy a zatloukání jejího kříže... Pixar jede, i jako hranej... (09.03.2012)

oldschool adventure, kdo ví, jak by to bylo přijato před 20 lety... Jo, má to dost much, které se dají začít hledat hned v hereckém obsazení (Taylor fakt ne, no Collins je fajn změna po těch anorektických modelkách a taky dala vzpomenout na jiné doby, ale stejně je dost nevýrazná a její výkon taky není zrovna výborný, Strong se už začíná přejídat) a konče ve vizuálních tricích (kde to Disney utopil??? Zasloužená prohra na plné čáře), ale na slabší 4 to stále je. Má to pár opravdu kouzelných momentů, sympatické marťany (hlavně dcera náčelníka) a klasický příběh o vzpouře proti tyranii.. A možná i tu hvězdu navíc dávám kvůli těm scénám ze země, hlavně té závěrečné. Je prostě cítit, že předlohu to mělo silnou a i přes chyby jako jsou divné změny v chování, skákavý scénář či na druhou stranu protahování zbytečností, o nějaké logice nemluvě, Mars takovýto film potřeboval. A já také, možná ted budu za rouhače, ale někdy na mně dýchl i Spielberg - samozřejmě okleštěný a mnohem méně profesionální, ale přesto. A nebýt všech těch SW, Avatarů apod. kteří čerpali právě z tohohle, možná by se i trošičku, nenápadně chrochtalo :)) (20.06.2012)

Bych řekl jen to, že mě občas dělalo problémy, kdo je s kým a o kom se právě mluví. Protože ty jejich názvy a pojmy jsem prostě nepobíral. Taky mě mrzelo, že ty jejich opičky tam nebyly moc dlouho. Právě na ty jsem se nejvíc těšil. Dobrodružství a objevování nového světa bylo fajn. Grafické zpracování se mi taky moc líbilo. Kdyby tohle natáčel Snyder a použil ty své zpomalovačky při soubojích, tak bych vůbec nebyl proti, ale rozhodně mi tady nechyběly. Mile mě překvapilo, že tu souboje nejsou zbytečně natahované, což mě párkrát zamrzelo (hlavně u opiček), ale ve většině případů to byla správná volba. (23.06.2012)

V průběhu první poloviny filmu jsem v duchu a možná i nahlas úpěla, že "John Carter" je největší hovadina, jakou jsem si kdy na ulož.to vypůjčila a nejspíš jim to neprodleně vrátím! Literární blbůstky E.R. Burroughse jsem dosud míjela (pravěká díla nějak nemusím) a hodlám se jim svědomitě vyhýbat i nadále. Vždyť je tolik kvalitních sci-fi/fantasy autorů, sakra, proč se uchylovat k stařičkému braku? Samozřejmě jsem čekala naivní, připitomělý děj, dobrodružný a pohádkový, navíc zvýrazněný humorným podtónem (zřetelné pomrkávání tvůrců "my víme, jak je to strašně blbé"). Ale neskutečně mě krkala zmatenost a nepochopitelnost chování jednotlivých postav a frakcí, postrádala jsem přinejmenším náznak logiky. Nakonec jsem rezignovala na snahu vcítit se a chápat, což se ukázalo jako moudrý tah: dojem se při pouhém tupém civění na hezké, pohyblivé obrázky vcelku zvedl a závěr dodal i špetku smyslu do nesmyslů. Tak si to sesumírujme: "John Carter" je debilní, až se z toho rovnají mozkové závity, jako by byl divák mlácen po lebzně žehličkou, zároveň je film dobře obsazený, pěkně udělaný po stránce efektů... a jako zástupkyně prý něžnějšího pohlaví se s uzarděním musím zmínit o ksichtové pohlednosti a tělové osvalenosti Taylora Kitsche (pro ženy a hulibrky hvězdička navíc). Nevím, jak budou spokojeni heterosexuálně orientovaní pánové - mně osobně roštěnka princezna celkem prostituovala už tak diskutabilní zážitek (ani hezká, ani herečka). 51% (17.12.2012)