Režie:
Natasha ArthyKamera:
Sebastian WinterøHudba:
Frithjof ToksvigHrají:
Semra Turan, Nima Nabipour, Cyron Melville, Molly Blixt Egelind, Sadi Tekelioglu, Behruz Banissi, Xian Gao, Denize Karabuda, Ertugrul Yilan, Özlem Saglanmak (více)Obsahy(1)
Tvrdohlavá dcera konzervativních tureckých emigrantů, usazených v Kodani, se snaží vyhovět snům svých prostých rodičů o její velké budoucnosti a zároveň zůstat věrná své osobní vášni – kung-fu. Toto výborné drama určené adolescentnímu publiku sází na sympaticky svéhlavou hrdinku a na působivé scény bojového umění v choreografii Xiana Gao (Tygr a drak). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (72)
Spíš sociální a rodinný drama než akční a bojovej film, ale to vůbec nevadí,ono i ten život svázanej muslimskýma tradicema emgrantských turků v Dánsku, je tu vykreselenej a ukázanej celkem poutavě, obzvlášť pokud ty tradice narušuje dcera, která se tajně učí kung fu a musim teda říct, že Semra Turan je fakt hodně dobrá, navíc pokud dojde na souboje, což je většinou jen trénink a nebo závěrečnej turnaj (takže ne aby si někdo myslel, že se tady vybíjej ulice od zmetků jako obvykle), tak choreografie a celkově vizuální stránka soubojů je opravdu skvělá, až to trošku zarazí, že se něco takhle dobrýho děje ve filmu, kterej je víc drama než bojovej. ()
Po nějaké době zase film, co mě nejen příjemně překvapil, ale i bavil od začátku do konce. Nejsem fanda mlátičkofilmů, ale myslím, že tady to bylo na dost vysoké úrovni - přesně takové, jakou bych si představoval od ostatních mlátičkofilmů; a druhá rovina filmu, ať už jako rodinné či etnické drámo, funguje rovněž, takže není moc co dodat. Z mojí strany pět hvězd a naprostá spokojenost. ()
Víte tohle není ani vyloženě o sportu, ale spíše poznání sama sebe. Aiša (Semra Turan,)je prostě bojovnice, která bojuje za svojí svobodu, sport, lásku, respekt,uznání. Život je, byl a bude boj a záleží jen na nás, kam to chceme dotáhnout. Naše sny plány, touhy a myslím, že za to stojí bojovat. Nemyslíte? Kung-fu to je duševní sport, ne nakopat někomu prdel a zdrhnout nebo si hrát na krále nebo na boha. Xian Gao zvaný Sifu se roli učitele bojového sportu zhostil dokonale a mít takového učitele budu klidně trénovat každý den.-)) Dánové opět nezklamali, kéž natočit takhle něco u nás. ()
Vážně jsem se bála, aby z toho nebyla nějaká mlátička. Ale byla jsem velmi mile překvapaná tím, čím snímek je. Velmi civilní a tím pádem hodně věrohodný, jako by to vyprávěla vaše nová sousedka. Vyhovoval mi i pomalješí styl vypravování příběhu. Líbila se mi choroegrafie soubojů, nic bláznivého. Zpomalovačky k tomu sedly přesně akorát. Já jsem byla ve finále spokojená. Občas neuškodí se na podobný snímek, jako je právě tento podívat. ()
Lehkou, v dobrém slova smyslu dívčí romantickou komedii Starý, nový, půjčený a modrý by mě vážně nenapadlo hledat na kontě režisérky Natashy Arthy. Její Bojovnice je sice taky dívčí, ale nikoliv lehká, romantická, ani komedie. Jde o seriózně pojaté drama, v němž muslimská dívka žijící v Dánsku trénuje kung-fu, aby se mohla vypořádat s těmi nejběžnějšími „teen“ problémy. Ostřejší konfrontace s nic nechápajícími rodiči i tupější konfrontace s vyholeným mistrem („Kung-fu je srdce a duše“) jsou prokládány přehlednými a velmi efektními bojovými scénami. Nijak objevnému příběhu ubližuje absence hmatatelného antagonisty, případně nějakého vyššího cíle, k němuž by se Aicha toužila probít (polopatické vysvětlení, s kým celou dobu vlastně bojuje, je podloženo příliš plytkým psychologickým základem). Pro dostatečně mladé diváky, „zatížené“ stejnými problémy jako hlavní hrdinka, by nicméně mohlo jít o svižnou, vstřícnou (čili chápající) a ne příliš hloupou zábavu. 70% ()
Reklama