Eliška Likes it Wild
Režie:
Otakáro Maria SchmidtScénář:
Otakáro Maria SchmidtKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrají:
Zuzana Stivínová, Bolek Polívka, Martin Dejdar, Veronika Žilková, Jiří Lábus, David Vávra, Kamila Asterová, Bohumil Klepl, Tatiana Dyková, Sandra Nováková (více)Obsahy(1)
Jsou filmy, ze kterých je každou minutu cítit léto, bezstarostnost a chuť si hrát. Přesně takovým je i snímek letošního režiséra a scenáristy Otakára Schmidta, jímž na sklonku 90. let vstoupil do světa hraného filmu. Zavádí nás do podniku požitkáře Marčéla, který funguje jako letní bar i varieté. On sám s manželkou vystupuje po večerech na jevišti, přes den pracuje jako plavčík a Eliška v místní požitkářské cukrárně. Zdá se, že jejich domov se stává středobodem celého předměstí, v němž se začínají dít věci balancující na hraně absurdity. Do ohnivých vztahových soubojů protagonistů vstupuje opojení z omamných hub i realita filmového natáčení, jehož se hlavní postavy náhle stávají účastníky. Barvitý film plný bezbřehé stylizace a vypravěčské svobody plně zapadá do nespoutané tvůrčí atmosféry sklonku 90. let, kterou stojí za to si připomenout. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (134)
Některé české filmy chtějí jít proti diváckým očekáváním a zažitým stereotypům a zvolí jakousi bezbřehou stylovost. To je případ tohoto filmu. Jenže nějak se při té horlivosti pozapomnělo na vkusný příběh a tím taky na diváka. Panoptikum bizarních postav skýtá jistý potenciál, ale hodně diletantský přístup režiséra s nimi zametá do všech světových stran, ale ani jedna není ta správně optimální. Sotva se s jednou postavou trochu více seznámíme, už ji střídá jiná, navíc ani k jedné nelze pocítit divácké sympatie. Je v podstatě jedno, jaký charakter bude mít ta či ona postava, když s ní neprožije divák žádnou zajímavou chvilku. A nedá se napsat, že by se herci nesnažili. Dokonce Žilková je až moc dobrá, ale celý film je shozen do propasti, ze které je nemožné se vyhrabat. Nějaké lano je tady zbytečné házet, protože je důležité hlavně divácké hledisko, a takový film je raději lepší nechat zatuchnout na dně tvůrčí jámy, kam nestylotvorností spadl, ačkoliv jeho tvůrci chtěli být jiní a originální. Jenže neuměli to dobře podat. 20% ()
Nabízí se napsat, že když to přeženete s houbičkami, pak nevíte, jestli točíte Rozmarné léto, nebo Městečko Twin Peaks, kde obsluhuje Dejdar v kožených kalhotách. Tohle spojení, vymazlená / manýristická vizuální stránka a famózní kreace Polívky a Stivínové dělají z Elišky docela pozoruhodný film konce rozmarných devadesátek, po kterém Otakáro Schmidt začal hledat mystiku jinde než v psilocybinu. Právě ty houbičky mi tu nakonec připadají docela zbytečné, stejně jako snaha o příběh související s linií „filmu ve filmu“. ()
Chtěl bych žít ve světě, ve kterém Otakáro točí další filmy, ale odhodil svou antiscénáristickou pózu, protože jeho pojetí filmu jako „hostiny smyslů“ bylo jedním z nejslibnějších momentů české porevoluční kinematografie. Na Elišku jsem koukal s potěšením, na formálně podobně pojednaný film, který by navíc měl co říct, bych koukal s nadšením. Howgh. ()
Rozumím obecné nechuti k této pitoreskní dadaburlesce - je to přeci jen smaženice vařená z Amanita muscarina, ale pro mne byla již první lžíce bájnou ambrózií. Ty barvy, ta hudba, to obsazení a hlavně - ty dialogy!!! "Jestli Vy mě tady nepřestanete vopíjet, tak já pudu domu!". Chuťovka pro všechny, kdo ví co je psylocibin - ale ne ten multivitamín, nýbrž čistá mykóza. A tahle mykóza je pořádní narkóza. A přestaňte se navážet do jeho báby - ta ví kde to roste! ()
Naprosto dokonalý úlet v podobě mixu Kouře, Mazaného Filipa, Imaginária Dr. Parnasse a Magical Mystery Tour, lehce okořeněný poetikou postav Saši Gedeona za dokonalé hudby Honzy Čechtického. Nechápu jak jsem toto veledílo české kinematografie mohl ignorovat 23 let. Mr. Otakáro, smekám. Po 3 letech dávám nějakému filmu plný počet a po 8 letech píšu "recenzi" :D ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Reklama