Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (413)
Ač nese film název Tichá bolest, ta nesmysnost utrpěného bezpráví a křivd, které museli děda s vnukem v 50. letech prožít, na nás z příběhu přímo řve. A to zvláště díky hereckému projevu pana Hrušínského v roli starého muže, zlomeného smutkem ze ztráty jediného syna a dalších blízkých, ale nezlomeného v urputné snaze nahradit chybějící rodinu svému vnukovi a vychovat z něj navzdory nelítostnému režimu dobrého člověka. ()
Opravdu se mi tam zalíbil fenomenální Hrušínský již na sklonku života a přec duší v plné síle a pln mouder životem nesených.... S trochou té "moravštiny" jsem se smířil a tento snímek mi onehdá večer udělal velice milo v srdci, že na začátku devadesátých let vznikne ještě takový herecký koncert jednoho člověka, žel z tohoto filmu jen jediného. S Mistrem a národním umělcem Rudolfem nám odešel navždy kvalitní český film..!!!!!!!!! Již nebude více. ()
Film který neprávem jen bez povšimnutí proplul kiny i televizí. Film střídá časové roviny - vedle tragikomických příhod z vojny se hlavní hrdina vrací ve vzpomínkách do dětství, kdy je jako dítě "nesprávného" otce terčem mnoha ústrků. Jediným o koho se mohl opřít byl jeho děda ve skvělém podání Rudolfa Hrušínského. ()
"Správnější je v Bohu žít, než se k Bohu modlit." Citlivý rukopis Jiřího Křižana, vkládající do úst starci moudrá slova. Ve srovnání s Černými barony nebo Tankovým praporem několikanásobně převyšuje jak na pravdivosti, tak i ve zpracování. "Osud je akorát výmluva pro svinsta, která lidí páchají." Jedna z nejlepších rolí Rudolfa Hrušínského. "Píšu co si myslím a myslím si co chcu, dělej to též tak. O čem víš, že je správné, dělej podle sebe, nenechávej si nic diktovat." ()
Patří k těm filmům, které nepochybně zaujmou. Nevhodný třídní původ a dobové klima plné deformujících tlaků zlomit charakter je perfektně ztvárněné. Rudolf Hrušínský v roli dědy nádherně hloubavý a nepoddajný působí tak autenticky, až mě mrazilo z té doby v zádech. Temný obraz lidského dramatu má i rys tragikomiky a emocionální působnost. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
- Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
Reklama