Bunraku

I'm the product of a fucked up generation. Guy Moshe se rozhodl ukázat stereotypu prostředníček. V obdobě postapokalyptické budoucnosti přináší příběh pomsty, o který tu vlastně ani tak nejde. Hlavní je to, že Bunraku je setsakramentsky stylová podívaná, nadupaná akcí a originalitou, která se dnes zase tolik nevidí. Drtivé většině určitě nepřijde k chuti, avšak pro ty, které snímek pohltí, tu čeká nesmírně zábavná jízda. Dvě hodiny utečou jako voda i přesto, že je to poněkud absurdní a přihlouplé. S čistým svědomím se přikláním k vyššímu hodnocení, protože už jen ta odvaha jít do podobného materiálu se ctí, je více než sympatická. (06.10.2011)

Takze tu mame dalsi prestylizovany experiment v ktorom tvorcovia vsadili hlavne na vizual. Ten je bezchybne prevedeny a prvu polhodinu sam o sebe stačí na to, aby divaka film dostatocne bavil aj napriek absencie putaveho pribehu. Kedze je zapletka nielenze banalne jednoducha, ale je hlavne nezazivne podaná s rozvlacnymi monotonnymi dialogmi, tak s pribudajucimi minutami zacina film nudit. Nezachrania to ani herci, ktorych postavy maju daleko ku komplexnemu prekresleniu a su iba jednoducho nacrtnute figurky. Bohuzial nie natolko zaujimave alebo infantilne, aby divaka bavili. Mna zaujal jedine Kevin McKidd v ulohe pravej ruky hlavneho zaporaka, ktory je zaujimavym mixom brutalneho a uchylneho elegana u ktoreho nikdy neviete, ci si s vami chce zatancovat, alebo vas zabit. Nastastie dalsim velkym plusom filmu su bitky, ktorych je dost vela a hlavne su fantasticke. Nečudo, keďže ich mala na starosti sucasna americka choreograficka spicka Larnell Stovall. Su prehladne natocene (dokonca tu mame par dlhsich scen bez strihu) a choreografia je bezchybne prevedena. Stovall dokaze urobit aj z tuctovych krasavcov ako su Josh Hartnett a Kevin McKidd bojove masiny. Len vdaka bitkam som vydrzal film dopozerat do konca. Takze vysledne hodnotenie filmu je cisty priemer za 5/10, aj ked ziadnu jednotlivu stranku filmu by som rozhodne neoznacil za priemernu. (02.10.2011)

Od dob Dogville nesnáším studiové stylizace a filmy odehrané v papundeklových kulisách. Tady ještě navíc ta komiksová přebarvičkovaná stylizace leze brzy na nervy, a příběh je takový mix westernu, samurajů a mírně postapo. Celé to ale vypadá, jako byste třeba Mad Maxe odehráli s panenkami v domečku tříletých holčiček. (01.02.2012)

Nejsem si úplně jistá, jak film hodnotit. Myslím, že zde to vedla hlavně zvláštní vizuálnost, protože příběh o dvou bojovnících, kteří se spojí, aby zabili jistého tyrana, nebyl v podstatě nijak originální. Z vizuální stránky jsem však bohužel rozpačitá. Laciné kulisy byly sice nejspíš záměrné, ale neudělaly na mě moc dobrý dojem, protože to celé pak působilo pouze jako kýč s nepříliš zajímavým příběhem. Jsem si však jistá, že někdo by v tom dokázal vidět něco víc. U mě však film zabodoval spíše herecky. Joshe Hartnetta jsem dlouho v ničem neviděla, takže jsem si jeho roli docela užila. Navíc bylo vidět, že herecky film táhne. Za druhé to pak byl Gackt, kvůli kterému jsem se v podstatě rozhodla na Bunraku podívat. Jde sice vidět, že od dob Moon Child se jeho herecké schopnosti téměř nezlepšily (tím chci říct, že pořád hraje skoro stejně hrozně), ale protože je mým oblíbencem jako zpěvák, tak jsem si jeho přítomnost ve filmu taktéž docela užila - včetně toho, že jsem ho mohla slyšet mluvit i v angličtině (nutno uznat, že jeho angličtina je docela dobrá, když to srovnáme s průměrnou anglickou výslovností Japonců). Ve výsledku tedy akční šílenost na jedno podívání, avšak se slušným hereckým obsazením (Hartnett, Moore, Perlman), které úroveň filmu o něco zvyšuje. ~(3,1★)~ (09.02.2012)

Stylizovaná inscenace nebo japonské divadlo, chcete-li (název filmu právě k japonskému loutkovému divadlu odkazuje), které čerpá, kde může (DICK TRACY, SIN CITY, 300, SPIRIT, SCOTT PILGRIM PROTI ZBYTKU SVĚTA), ve výsledku mu ale nejvíc podtrhává nohy nesoudná délka. Film má 2 hodiny, přitom sestříhat ho o 30 minut, řídký zprofanovaný děj o pomstě by se potřebně zahustil a tempo by nebylo tak narkoleptické. Čistě z důvodu, že mám tyto hravě vystylizované věci rád, chtěl jsem vlepit průměr (i když pocitem to bylo pod), závěrečných 20 minut ale uteklo natolik solidně (touto cestou se to mělo řídit celé), že dávám, co dávám. 60% (14.02.2012)