Bunraku

Pravda je taká, že som to stiahol len kôli plagátu, ale ten bol jediný na čo sa dalo pozerať. Už od počiatku bolo jasné, že to bude druhoradý film. Súdim tak podla vizuálnej stránky. Ten pokec v úvode ma donútil si pozreať aspoň 25 minút, ale k ničomu to neviedlo. Trápne tanečky, akože bojové umenie a podobne. To nie je nič pre mňa. Možno tak v osemdesiatych rokoch a v prvej polovičke dävedesiatych. (29.11.2014)

Takze tu mame dalsi prestylizovany experiment v ktorom tvorcovia vsadili hlavne na vizual. Ten je bezchybne prevedeny a prvu polhodinu sam o sebe stačí na to, aby divaka film dostatocne bavil aj napriek absencie putaveho pribehu. Kedze je zapletka nielenze banalne jednoducha, ale je hlavne nezazivne podaná s rozvlacnymi monotonnymi dialogmi, tak s pribudajucimi minutami zacina film nudit. Nezachrania to ani herci, ktorych postavy maju daleko ku komplexnemu prekresleniu a su iba jednoducho nacrtnute figurky. Bohuzial nie natolko zaujimave alebo infantilne, aby divaka bavili. Mna zaujal jedine Kevin McKidd v ulohe pravej ruky hlavneho zaporaka, ktory je zaujimavym mixom brutalneho a uchylneho elegana u ktoreho nikdy neviete, ci si s vami chce zatancovat, alebo vas zabit. Nastastie dalsim velkym plusom filmu su bitky, ktorych je dost vela a hlavne su fantasticke. Nečudo, keďže ich mala na starosti sucasna americka choreograficka spicka Larnell Stovall. Su prehladne natocene (dokonca tu mame par dlhsich scen bez strihu) a choreografia je bezchybne prevedena. Stovall dokaze urobit aj z tuctovych krasavcov ako su Josh Hartnett a Kevin McKidd bojove masiny. Len vdaka bitkam som vydrzal film dopozerat do konca. Takze vysledne hodnotenie filmu je cisty priemer za 5/10, aj ked ziadnu jednotlivu stranku filmu by som rozhodne neoznacil za priemernu. (02.10.2011)

I'm the product of a fucked up generation. Guy Moshe se rozhodl ukázat stereotypu prostředníček. V obdobě postapokalyptické budoucnosti přináší příběh pomsty, o který tu vlastně ani tak nejde. Hlavní je to, že Bunraku je setsakramentsky stylová podívaná, nadupaná akcí a originalitou, která se dnes zase tolik nevidí. Drtivé většině určitě nepřijde k chuti, avšak pro ty, které snímek pohltí, tu čeká nesmírně zábavná jízda. Dvě hodiny utečou jako voda i přesto, že je to poněkud absurdní a přihlouplé. S čistým svědomím se přikláním k vyššímu hodnocení, protože už jen ta odvaha jít do podobného materiálu se ctí, je více než sympatická. (06.10.2011)

Jasné, paráda! Hned', ako som zbadal Woodyho, vedel som, že sa tam bude tlapkať po pleciach, budú padať uznanlivé pohľady, tajomné kecy a frajerské gestá. A tak to má byť! Akurát že, ked' som videl Yoshiho, nemohol som sa zbaviť pocitu, že sa pozerám na nemanželského syna Sandry Bullock a Michaela Jacksona! (17.01.2012)

Nejsem si úplně jistá, jak film hodnotit. Myslím, že zde to vedla hlavně zvláštní vizuálnost, protože příběh o dvou bojovnících, kteří se spojí, aby zabili jistého tyrana, nebyl v podstatě nijak originální. Z vizuální stránky jsem však bohužel rozpačitá. Laciné kulisy byly sice nejspíš záměrné, ale neudělaly na mě moc dobrý dojem, protože to celé pak působilo pouze jako kýč s nepříliš zajímavým příběhem. Jsem si však jistá, že někdo by v tom dokázal vidět něco víc. U mě však film zabodoval spíše herecky. Joshe Hartnetta jsem dlouho v ničem neviděla, takže jsem si jeho roli docela užila. Navíc bylo vidět, že herecky film táhne. Za druhé to pak byl Gackt, kvůli kterému jsem se v podstatě rozhodla na Bunraku podívat. Jde sice vidět, že od dob Moon Child se jeho herecké schopnosti téměř nezlepšily (tím chci říct, že pořád hraje skoro stejně hrozně), ale protože je mým oblíbencem jako zpěvák, tak jsem si jeho přítomnost ve filmu taktéž docela užila - včetně toho, že jsem ho mohla slyšet mluvit i v angličtině (nutno uznat, že jeho angličtina je docela dobrá, když to srovnáme s průměrnou anglickou výslovností Japonců). Ve výsledku tedy akční šílenost na jedno podívání, avšak se slušným hereckým obsazením (Hartnett, Moore, Perlman), které úroveň filmu o něco zvyšuje. ~(3,1★)~ (09.02.2012)