븐 데이즈
Seven Days
Obsahy(1)
Dítě, natolik transparentní bytost, až si člověk může říct, že jej ničím již nepřekvapí. Není tomu ale tak; právě naopak. Čím mladší a bezostyšnější dítě je, tím víc dokáže dospělého překvapit. Racionálně uvažující Ji-yeon Yoo (Yoon-jin Kim), úspěšná právnička, hlavně ale matka křehce vypadající usměvavé holčičky, stává se po boku dalších rodičů součástí povinného školního branného dne, v němž soutěží, běhá se svoji holčičkou jako by nikdy dřív podobnu radost neprožívali a společně smějí se všemu radostnému okolo. A opravdu. Něco podobného spolu do nynějška neprožívali, neboť na sklonku školního dne není po její dceři ani památky. Frustrovaná matka, k smrti vyděšená, žadonící kolemjdoucí o sebemenší informaci o své dceři, dostává telefonát, sdělující ji podmínky propuštění dcery ze zajetí. Jejím věznitelem je neznámý muž, choromyslný a zcela iracionálně uvažující, zároveň čelící druhému soudnímu procesu, jehož jedinou šancí na pozitivní rozsudek je právě Ji-yeon. Ta se v šibeničním termínu, čítajícím sedm dní, musí rozhodnout, je-li muž, obviněný z kruté vraždy, skutečně vinným, a existuje-li možnost jak porotu přimět v jeho nevinu. Neuspěje-li, životem za to zaplatí právě její dcera. (Conspi)
(více)Videa (1)
Recenze (7)
Naprosto geniální thriller, který mě naprosto unesl. Zápletka jako taková je napůl běžná (únosy dětí máme všude, že), z druhé půle pak řekl bych totálně ojedinělá a brilantně zpracovaná. Celý případ, nebo případy - jak je libo - je pak podán velice lidským způsobem a vyústí v cosi, po čem vám prostě musí zůstat něco ležet v hlavě. Brilantní film a nejlepší korejský thriller, který jsem viděl alespoň za poslední rok. ()
Tenhle film, že v době kdy jsem ho před pár dny viděl uzavíral top 200 Koreje? Perfektní thriler o úspěšné právničce, která ještě neprohrála jediný případ, které je unesena její dcera a únosce nechce výkupne ale chce aby zastupovala člověka, který je obviněný z vraždy a všechny důkazy svědčí proti němu... Od začátku do konce to má i přes svojí 2 hodinovou stopáž perfektní tempo a ani chvilku mě nenudil. ()
Korejská kinematografie na přelomu tisíciletí proslula svými mainstreamovými snímky, v nichž tvůrci důmyslně kombinovali, inovovali či podvraceli tradiční žánry a podobným směrem by chtěl jít i "Seven Days". Ambiciózní nápad skloubit soudní drama s detektivkou a thrillerem o únosu ovšem troskotá na zjevné nemožnosti tyto žánry účelně provázat. Výsledkem je nesourodý tvar, který připomíná spíš vágní strukturu vyprávění hongkongských žánrových filmů (především komedií), kde se také jednotlivé motivy vynořují a zase odklízí z dohledu podle toho, jak si na ně tvůrci ve scénáři vzpomněli. Hlavním úskalím však je směšně překombinovaný příběh, který směřuje k pointě, která má vyrazit dech a postavit předchozí vyprávění do nového světla, ale právě díky do očí bijící vykonstruovanosti nefunguje (příliš mnoho náhod, které by bez zásahu vyšší, scenáristické, moci nebyly možné). Esencí rádoby efektního snímku pak je formální zpracování opájející se v otravně epileptických kamerových a střihových eskapádách, které násilně snaží dodat napětí někam, kde prostě chybí nebo dokonce je zbytečné. ()
Koktejl napeti celkem ume namychan ze vseho mozneho co jsme ve filmech podobneho razeni mohli jiz mnohokrat spatrit. Treba dech berouci scena v pohybu z dalky snimaneho ditete a jeho unosce, pripomene Kurosawovo Nebe a peklo. Krome uz zminovaneho napeti zde mame i dalsi kvality. Po herecke (celkem hvezdne) a technicke strance, velmi slusne. Dabelska jizda, ktera vam neda ani na chvili odpocinout. Jak jeste daleko s timhle ty kluci korejsky dojdou si netroufam odhadnout, ale nic se nema prehanet, ze? ()
Typicky originálna, “doprepletaná” Kórea. Únos spolu s vyšetrovaním vraždy, to tu ešte hádam nebolo. Škoda, že tí "naničhodníci", čo udelili “Kidnap” čo i len jednu hviezdu navyše ako dve, nemajú ani poňatia o tom, že existujú snímky obdobné, tematicky podobné, no zato spracovaním a najmä kvalitou na míle vzdialené. Ako takmer vždy, veľmi spokojný. ()
Reklama