Bílá vrána

Přesně ten typ filmu, který svádí k tomu aby divák hodnotil jeho téma, nikoli však film. Samozřejmě, nemám nic proti takové ideologii, pokud dokáže přinést ještě nějaký vedlejší estetický prožitek. Způsob, jakým je však tento film zakončen je tak naivní a až onanistický (ve smyslu, že divák se dojímá nad tím, že se u takové věci dokáže dojmout...), že opravdu nejde dát vyšší hodnocení... (19.02.2009)

Maj doma autistu, vše je na zámek, proč zůstala na začátku filmu ta vajíčka na krajíčku stolu? To byla velká nezodpovědnost. Ve filmu je moc křiku a některé situace mi nesedí. Vstupy s bratrem autistou nejsou smutné, ani lítostivé spíš budí dojem umělotiny. Otázka taky zní, kdo je vetší autista...zda táta, máma, Rex, brácha? Co jsem si z filmu odnesl?: Umělé dýchání a záchranu tonoucího. (20.02.2009)

To je tak, když se vám v baráku sejde normální puberťák a autistický puberťák. O zábavu je pak postaráno. S rodinami, které mají podobně nemocné děti upřímně soucítím a zase o kus víc si cením toho, že jsem zdravý a moji příbuzní vesměs taky. Film je to asi lehce nadprůměrný, ženský režisérský rukopis je určitě oživením, ale místy to bylo fakt otravný, ty Charlieho záchvaty a Thomas mi byl docela nesympatický (špatně zvolený herec). 65% (19.11.2015)

Nic novýho pod sluncem, to je jasný na první pohled, většina se toho už dala vidět v Co žere Gilberta Grapea a tady je to jen trošku modifikovaný do teenagerovskýho příběhu, ale drama to je i tak výborný a herecký výkony, pokud se podívám, co maj herci za sebou, jsou fakt fantastický, i když si myslim, že DiCaprio byl ještě o třídu lepší než Luke Ford (02.03.2009)

Citlivé téma zaobalené do velmi vtipného kabátu. Filmů(i lepších) o autismu už bylo natočno opravdu hodně, ale tento mě opravdu chytl za srdce a rodina Mollisonů si mě omotala kolem prstu. Australané prokázali, že filmy točit umí a se scénářem si, pro mě velmi sympaticky vyhráli..scény nejen, že působily velmi reálně, ale mnohdy i velmi mile. Herecky skvěle zvládnuté a Toni Collette svým civilním projevem opět zazářila. Jedním slovem nádhera a pohlazení po duši. A dějová linie směřující k plyšovému medvídku Rexovi byla rozhodně originální a vtipná. (09.08.2009)