Bounty

Takový klasický dobrodružný film a kdoví kolikáté už zpracování tohoto tradičního příběhu. I když pravda u mě jediné které jsem viděl a nic zásadního proti tomuto filmu nenamítám. hudba je podmanivá, prostředí exotické a příjemné a mladý rebel Mel potěší v jedné ze svých starších rolí. I když je pravda, že v té době ještě nebyl zdaleka tak vyprofilovaný a starý bard Hopkins ho svým projevem trochu strká do kapsy. Jinak celkem podařenej film jenom škoda té trochu nudnejší a ukecanější prostřední pasáže. začátek a konec ok.60% (12.09.2014)

Rozhodně si tvůrci dali záležet na historické věrnosti i na filmové stránce, takže si tohoto díla cením mnohem více, než značně zidealizované starší verze. Nikdy nezapomenu na scénu, kdy vyčerpaný zarostlý Bligh po 47denní plavbě pouze s pomocí kvadrantu a hodinek bez kompasu a map dopluje se 17 loajálními muži na Timor (přičemž v 7metrovém člunu upluli 6700 kilometů!), vystoupí z člunu, přes svůj vzhled neztrácí nic na důstojnosti velitele a řekne: "Jsem poručík William Bligh, jsem britský námořní důstojník a musím ohlásit pirátský čin." Takoví lidé kdysi žili. Pozn.: Co se týče hodností, u kterých si zde někteří nejsou jistí. Je to trochu oříšek, protože tehdejší hierarchie v britském námořnictvu ne zcela odpovídala dnešní. Lodím nezařazovaným do bojové linie (méně než 50 děl) zpravidla velel důstojník s hodností "master and commander", případně u malých lodí (s počtem děl menším než 20 - taková loď se neoznačovala "ship", ale "vessel" - plavidlo) jako Bounty "commanding lieutenant" (což byl případ Williama Blighe). Je-li užito u takového důstojníka výrazu kapitán, je tak vyjádřena funkce velícího důstojníka, ne vojenská hodnost. Fletcher Christian pak měl původně hodnost "master's mate", což je zástupce navigátora (samotný titul "master" označoval navigátora). Bligh jej během plavby povýšil do hodnosti "acting lieutenant", tedy v zásadě první důstojník. (21.02.2006)

V duelu se Vzpourou na Bounty je pro mě verze z roku 1984 nepatrným vítězem. Hopkins a Gibson to mají ve srovnání s kolegy Howardem a Brandem nesmírně těžké, nicméně Hopkins se do role poručíka Blighe vžil opravdu dobře. Výprava se sice nedá srovnávat se starším velkofilmem, ovšem téměř dokonalá podobnost s historickými fakty a především Vangelisova hudba dělají z filmu něco navíc. Právě skvělá hudba dodávají Bounty jakousi mysterióznost a exotičnost pro nás Evropany tehdy málo prozkoumaného Tichého oceánu. I díky hudbě je depresivní závěr tak výborným momentem. Bounty je pro mě jeden ze symbolů dobrodružného žánru a zárověň neprávem podceňovaný film. (16.01.2012)

Mé první setkání se vzpourou na Bounty. Verzi z roku 1984 asi nic nechybí, nemá však krom výborných herců nic navíc. Ničím jiným se od desítek dalších námořnických dobrodružství neliší. Sice je tu spousta Tahiťanek spíše neoblečených než oblečených, skvělý Hopkins, mírně nadprůměrný Gibson, mladíci Neeson s Day-Lewisem a jako vždy bezchybný Vangelis, je tu dokonce i nádherné prostředí panenských ostrovů, ale to je vše. Na plátně se vlastně krom vzpoury (cca deset minut) nic zásadního neděje a sledovat jak posádka vyhlíží suchou zem či večeří v kajutě není nic, kvůli čemu filmy sleduji. Bohužel jsem měl ten problém, že jsem mezi postavami nenašel nikoho, komu bych mohl alespoň trochu fandit. Tím u mě film ztratil i to poslední, kvůli čemu bych byl schopen uvažovat o vyšším hodnocení. (20.05.2010)

Loď Bounty vyplouvá, osazenstvo je skvostné včetně několika oscarových herců, výprava velkorysá, Vangelis přidává příjemnou hudbu, ovšem dnes už to příliš nefunguje. Vizuálně je to vyčpělé, dramaticky mdlé. Loď míří na Tahiti, dlouhý pobyt mezi spoře oděnými ostrovankami ovšem už tak vznětlivou posádku zbaví disciplíny a začínají potíže. A ve druhé polovině už tak dlouhého snímku se to celé tak nějak rozpadá mezi prsty, tvůrci nedokáží překvapit, zaujmout. 60% (24.07.2018)