2012

ano vim, ze 4 prijdou i pro nektere emerichomily az moc, protoze tenhle film se opravdu, co se tyce deje, vubec nepovedl, muzu rict, ze je snad horsi nez Den poté... ale je to podano az tak napadne, ze mi prijde, ze si z nas Roland dela srandu, coz je jinak v nekterych scenach opravdu videt (rusaci rulez). priznavam, ze neustale uteky ala 3x letadlo a 2x auto me dost stvali, prece mohli ve scenari zapracovat i s jinymi dopravnimi prostredky, priznavam, konec je fakt wtf, vypada jak z nejakeho podradneho serialu a je prilis happy na to, ze celej svet je ve srackach, ale holt, kdo tohle necekal, nemel chodit do kina.. ja to cekal, a tak sem obdivoval jen vizualni stranku filmu, ktera v nekterych zaberech opravdu bombarduje zrak.. a taky jednoho silence, pro ktereho byl tenhle rok opravdu velmi vydareny (jeho video o konci sveta me dostalo do kolen). takze na prvni pokus prumerne ctyri, podruhe se uz neodvazim podivat, asi bych musel jit pres vsechny moje sympatie dolu.. 7,5/10 (23.11.2009)

Na některých filmech Rolanda Emmericha mě fascinuje ta naprosto upřímná hloupost, která je zprostředkována s neuvěřitelnou poctivostí. Směji se, vysmivám se, kochám se jejich naivitou a občas i do očí bijící natuplostí, a současně se většinu času poměrně dobře bavím. 2012 je dokonalý příklad nejtypičtější "emmerichovštiny", jenž produkuje paradoxně velmi koherentní fikční svět s jasně stanoveným řádem svého fungování, kde do sebe všechno zapadá. Jedna postava nabídne (hned dvakrát, obecněji a konkrétněji) neskutečně absurdní "mapu" na čtení následujících událostí... a dcera jednoho z hrdinů se po jeho druhém monologu zeptá, jestli je blázen. "Obávám se, že není," odvětí hrdina - a takový je celý 2012. Je to absurdní, bláznivé, ideologicky zvrhlé (nebo spíš naivní?),ale nesmírně celistvé a díky té multiperspektivitě to dobře šlape, mnohem lépe než Den poté (kde chyběla). (I když na konci jsem se stejně musel ptát, kde budou brát sladkou vodu.) Každopádně je fascinující občasná digitální estetika "Veřejných nepřátel", okázale implementovaná do nejeskapičtějšího blockbusteru roku. // To Canakja: Sorry. Kdyby ses mě zeptal ty, rozhodně bych ti návštěvu kina vymlouval. ;) (13.11.2009)

Nathalie to so svojim "catastromedy" vystihla uplne presne. Film o katastrofe, ktory presne podla predpokladov z hladiska logiky deja, ako i modelovych postaviciek je sam katastrofou. Sablona jednorozmernych postaviciek ako i celkoveho rozvrstvenia filmu daneho zanru je naplnena do poslednej kolonky, cim film straca akekolvek napatie a u divaka hranicu nuly atakuje zaujem o postavy. Ovsem, dej obsahuje takmer pravidelne roztrusene "far beyond over the top" momenty, ktore su natolko absurdne, az su k smiechu (a je mi fuk, ci to Emmerich myslel vazne, alebo ide o umyslene vtipkovanie - funguje to tak aj tak). Smutne je to, ze na filme zalozenom na efektoch ma efekty vobec nebrali (nie su zle, len su "remeselne" bezpohlavne), prave naopak, vzdy som cakal na dalsiu hlasku/nelogickost. Ale aj napriek tomu dufam, ze na dalsi katastroficky film uz Emmerich nebude mat chut a ani peniaze, pretoze ID4 sa uz opakovat nebude. (06.11.2009)

V rámci Emmerichova katastrofického rybníčku obstojný počin, který nestihne po celých 150 minut nudit. Děj neustále někam zuřivě uhání (a oproti obdobně stavěným druhým Transformers je k tomu zde pádný důvod), akční pasáže jsou monstrózní, nápadité a za účelem wow efektu vkusně nepravděpodobné a co je nejdůležitější, Emmerich prostoduchost nezakrývá, ba naopak je mu zde pilířem vzniknuvšího universa, jehož hlavními zákonitostmi jest porušování zákonů fyzikálních a naprostá odevzdanost diváka při sledování úkazů typu „přední hlavy světa mají neustále o všem přehled“ atd. Chyba však nastává v naplnění druhé poloviny archetypu emmerichovsky teatrálního blockbusteru, kdy jednotlivé linky z různých koutů světa, průběžně se slévající v jednu hlavní, nemají žádnou užší spojitost (čímž film pozbývá výraznějšího účelu a nabývá na roztříštěnosti) a shází opravdu sympatičtí, rázní či komičtí hrdinové, tudíž i patřičné žánrové zastoupení (Cusack je v roli tahouna pouze fajn, více než potrhlé komické figurky pobaví dialogový eufemismus o partnerské krizi v praxi). 2012 nechybí nadhled, průhlednější napětí, empaticky podaný patos ani další typicky emmerichovské atributy v čele s hromádkou bortících se pixelů, bohužel zdaleka nedosahují úrovně, nápaditosti ani vzájemné konzistence ID4 (v podstatě v žádném ohledu neplatí pověstné dotažení pantů) a oproti Dnu poté se snad ještě více prohloubilo dějové i formální pusto, jakož i Emmerichova náhlá nejistota v archetypu, který spoluvytvořil. (06.12.2009)

║Rozpočet $200miliónov║Tržby USA $166,112,167║Tržby Celosvetovo $791,400,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $23,256,722 //počet predaných kusov 954,322║ Tržby za predaj DVD v USA $52,200,075 //počet predaných kusov 3,037,955 ║ V podstate ide o také pokračovanie filmu Deň po tom, ktoré je o niečo viac prepchaté vatou, fádnym vtipkovaným, nulovým dejom, nevýraznými postavami a aspoň že ako je zvykom u Emmericha slušnými ohlušujúcimi efektami. Ak by sa film prestrihal skoro o polovicu možno by to malo význam aspoň zábavného popcornáka ale pri danej dĺžke to je fakt o držku absolvovať tento koniec sveta, kde plochosť nepozná hraníc a o vážnosť sa to ani neobtrie... nuž fakt jediná ozdoba filmu su triky nič viac, po odvare 10.000B.C., som čakal aspoň z časti nápravu ale to by som chcel od rutinéra Emmericha asi moc. /videl v kine: 45%/ (15.11.2009)