Rok vlka

Severský film jak má být se zvláštním příběhem, neobvyklým ale přesto prostým vypravováním a hlavně s atmosférou, kterou ti seveřani vyrobit umí a doteď nechápu jak se jim to daří. Na romantický bych se nespoléhal, hlavně je to drama, a docela dost dobře vydařené. Sice jsem z příběhu měl ze začátku zvláštní pocit, ale po chvíli mě to chytlo a dokázalo, že Sever mě prostě baví. (21.06.2009)

Velice zvláštní film. Zaujal mě hlavně svým tématem (nevzpomínám si, že bych něco podobného viděl), obrazovou (výtečná kamera) a hudební stránkou (srdcovka Carnival of Rust), a v neposlední řadě komplikovaným, avšak uvěřitelným vztahem mezi hlavní dvojicí. Trochu jsem měl ale problémy s postavou Mikka, který se někdy choval až moc divně, nepochopitelně a také s pro mě až nečekaně dobrým (téměř hollywoodským) koncem. Viděl bych to na slabší 4*. (19.12.2010)

Nádherný príbeh o ľudskej zadubenosti a absurdných predsudkoch. Zároveň sa na snímok veľmi dobre pozerá, je to skvelo zahraté, nabité emóciami, v doprovode chytľavej hudby a prešpikované myšlienkami čo stoja za pozornosť. Fíni ma čím ďalej tým viac prekvapujú, súkajú jeden dramatický klenot za druhým, výnimkou nie je ani tento film. Ide o inteligentnú, dobre pozerateľnú drámu s jemnučkým romantickým pohladením a výsledným pozitívnym pocitom. 85/100 (31.10.2014)

Příběh o nevšední lásce. Vysokoškolský profesor, který se ze všech sil snaží potlačit své city. Studentka, která po celý svý život nese stigma. Stigma v podobě chronické nemoci. Film o tom, že v životě není všechno přesně takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. A také, že není vše tak, jak bychom si přáli. Hlavní zápletka se možná může zdát klišoidní, ale zpracování a atmosféra film činí neotřepaným. Komorní, citlivé a velmi silné drama. (30.04.2016)

Sari, krásná a talentovaná dívka, která studuje literaturu a dosahuje vynikajících výsledků, se potýká s démony, kterých se nelze zbavit. Trpí epilepsií. Denně bojuje s neduhy této nemoci a pokouší se najít své místo na světě. Jsem naprosto ohromen. Tak citlivě natočené drama o tak zákeřné nemoci jsem skutečně nečekal a z celkem neznámého filmu se vylouplo něco neskutečně krásného. Pocity hlavních hrdinů jsou herecky úžasně ztvárněny, až se vám občas tají dech. Kriska Kosonenová je navíc tak úžasná a charismatická, že si ji oblíbíte už po prvních záběrech. Naopak Kari Heiskanen ve mne neustále evokoval Marka Vašuta a neodbytně jsem v myšlenkách ujížděl k Románu pro ženy a Pažoutovi. Nicméně jsem se zřejmě zamiloval do severské tvorby, jelikož těch pár filmů, které jsem měl tu čest vidět, se mi líbily vesměs nadprůměrně. Tenhle je dalším z nich. 90% (11.08.2014)