Scénář:
Michael CooneyKamera:
Linus SandgrenHudba:
John FrizzellHrají:
Julianne Moore, Jonathan Rhys Meyers, Jeffrey DeMunn, Brooklynn Proulx, Brian Anthony Wilson, Jeremy Ambler, Aaron Bernard, Frances Conroy (více)Obsahy(2)
Forenzní psychiatrička Dr. Cara Jessupová postavila svou kariéru na definování rozpolcených osobností schizofreniků. V soudní síni často svědčí coby expert a její názory a poznatky ohledně schizofrenie pomohly k trestu smrti více než půl tuctu vrahů. Cara je sice oddaná vědě, ale věří také v boha a svou víru neztratila ani poté, když byl její manžel brutálně zavražděn. Její dcera Samantha na rozdíl od své matky věřící není. Po jednom zvláště znepokojujícím soudním řízení představí Caře její otec Dr. Harding svého nového pacienta Adama. Čím více se toho Cara o Adamovi dozvídá, tím více je její život i životy jejích blízkých v ohrožení. Když se doktorka seznámí s pacientovou minulostí, její svět se začíná hroutit a ona začne pochybovat o bohu i o vědě. Cara však musí co nejrychleji odhalit závoj tajemství kolem Adama a především neztratit svou víru, jinak bude celá její rodina v nebezpečí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (344)
Docela zajímavě rozjetý mysteriózní thriller s Julianne Moore v hlavní roli forenzní psychiatričky, ovdovělé matky malé holčičky. Moore se dostane do rukou případ mladého muže, který trpí jakousi schizofrenií... časem však psychiatrička začíná rozplétat klubko, které ji zavede daleko od domova (a hluboko do historie), zatímco by ale měla dávat pozor právě na dceru, protože nebezpečí je blízko. V závěru však bohužel začíná tempo klesat (jak bývá zvykem) a vše je zamotané až moc uměle - neschopnost scenáristů z filmu úplně prýští. Nemluvě o zcela posledním záběru filmu. Holt si musíme počkat na nějaký další pokus. ()
Hleďme! Dokonce i vatikánští černoprdelníci dokážou na plátna kin propašovat solidní horůrek, který mě sice nepřiměl v obavách nakukovat pod postel (vždyť já vím, že tam číhá příšera - celá bílá, chlupatá, s velkýma žlutýma očima a ostrými drápky), ovšem můj zájem spolehlivě udržel. Když pominu to zblitkové poselství, že kdo se nemodlí k všudypřítomnému, všemocnému taťkovi na obláčku, ten je prostě totálně v prdeli a nic mu nepomůže, tak jsem si zápletku s tajemným schizofrenikem vychutnávala, atmosféra byla fajn, herecké obsazení mě ničím nerušilo (Jonatán je v poho, Julču nežeru, nicméně nevadí, ostatní měli málo prostoru) a když už hrozilo zadušení zvratky při přehnané svatouškovské agitaci a z přemíry nepříliš chutných dějových ingrediencí v guláši, zachránil to konec. Závěrečných 15 vteřin film nakoplo zpět do mých soukromých čtyřhvězdičkových výšin a parádně zamrazilo. 71% ()
Poměrně nesourodý a nelogický příběh plný nesmyslných momentů, dementního chování postav a absurdních náhod pozvedají nad průměr solidní herecké výkony (nejen) představitelů hlavních rolí a zejména a především temná, skličující atmosféra, kterou se tvůrcům podařilo - hlavně ve "venkovských" sekvencích - navodit opravdu výborně. ()
Shelter je svým způsobem dost zajímavý film, kde nápad je sice ohromný nesmysl, ale atmosféricky to pracuje docela fajnově. Škoda jen, že závěr byl tak jako klasicky Americký, co se týče hororů. Žádný překvapivý, jako točil Shyamalan. Už mi to ale docela chybí. V poslední době tyhle tajuplný horory vznikají jak na běžícím páse, ale chybí jim to závěrečný sražení divákových kolen. Plus teda velká kopa nesmyslností. Hlavní ale je, že se na to dá dívat, že to postraší a samotným příběhem zaujme. Co víc od filmu chtít ví snad už jen odborník. ()
"Dvé duší mně, ach, v hrudi přebývá"... Tak tenhle citát mi hned zkraje filmu vytanul na mysli. Ale nebojte, Shelter není žádná intelektuální nebo dušezpytná variace na faustovské téma, nýbrž oddechový hustoatmosférický mozkovýplach, který má spoustu toho, co má správný oddechový hustoatmosférický mozkovýplach mít - třeba mnohočetnou poruchu osobnosti, čarodějnictví, stěhování duší, tajemné znaky, nevyzpytatelné pohanské burany v hlubokých lesích, k tomu pěknou Juliánu, dějem nadupaný (i trochu chaotický) scénář, nervy(i uši)drásající hudbu... Nebýt časté ruční kamery a přitroublého konce, ve kterém bezmála padesátiletá Juliána dojemně zachraňuje svou ca šestiletou dcerku, dal bych klidně čtyři, béčková relaxačka podle mého gusta. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (3)
- Vo filme hrá Julianne Moore postavu, ktorá sa volá Cara Harding. V snímke Stratený svet: Jurský park (1997) stvárnila postavu s veľmi podobným menom - Sarah Harding. Obe postavy sú lekárky. (misterz)
- V 74. minutě je v pozadí možné vidět plakát k filmu Noc oživlých mrtvol (1968). (Terva)
- Film sa natáčal v Pittsburghu (Pensylvánia, USA). (Arsenal83)
Reklama