Adama Meshuga'at
Sweet Mud - Im Himmel gefangen
Sweet Mud
Režie:
Dror ShaulScénář:
Dror ShaulKamera:
Sebastian EdschmidHrají:
Tomer Steinhof, Ronit Yudkevitz, Pini Tavger, Gal Zaid, Henri Garcin, Daniel Kitsis, Shai Avivi, Omer Berger, Sharon Zuckerman, Rivka Neuman, Yosef CarmonObsahy(1)
"Scénář tohoto filmu jsem psal mnoho let. Příběh není přesná autobiografie, ale pochází ze stejného prostoru, v němž jsou pohřbeny mé dětské vzpomínky. Narodil jsem se a byl jsem vychován v kibucu a tento film mne stál mnoho sil. Chtěl jsem zachytit atmosféru kibucu v sedmdesátých letech a konfrontovat idealistickou představu o kolektivním bydlení a zúrodňování nehostinné země s mými vlastními vzpomínkami." To řekl ke svému filmu izraelský režisér Dror Shaul, jehož jméno se naučily skloňovat poroty a diváci filmových festivalů po celém světě. Za příběh dvanáctiletého Dvira a jeho matky Miri, která se snažila, ale pravidla kibucu byla silnější než ona, získal nejen čtyři výroční ceny izraelské filmové akademie, ale i řadu mezinárodních ocenění a to jak od kritiků, tak od diváků. A právem. Shaul, který se úspěšně živí jako reklamní scenárista a režisér (i na tomto poli získal již řadu cen) natočil příběh tak pravdivý a poctivý, že nejenže přidal jeden sugestivní obraz k mozaice diskuzí o izraelských kibucech, a film se zařadil mezi nejvýznamnější izraelské filmy posledních let, ale natočil i hluboké poselství o věčné lidské touze po citech a vřelosti, touze po iluzi, že ve skutečnosti nejsme na tomto světě sami, kterou žádná svěrací kazajka nedokáže potlačit. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Silný příběh. Ronit Yudkevitz v roli depresivní matky Miri je velmi přesvědčivá. Film představuje kibucy v trochu jiném světle, než jsme byli dosud zvyklí je nahlížet. Vlastně rozpor ráj versus peklo zazní už v samotném filmu. To, co se jejímu švýcarskému příteli jeví jako ráj na zemi, je pro Miri peklo, z něhož se ale nedokáže vymanit a cesta k vysvobození zbývá jen jedna... Celkově film vyznívá velmi civilně a všichni účinkující se zhostili svých rolí na výbornou. ()
Autobiograficky ladený príbeh z izraelského kibucu môže nášmu divákovi pripadať vzdialený, až exotický. Ale ak už má po oslave päťdesiatky, bude mu pripadať dôverne známy, pretože princípy kibucu sú prakticky totožné s princípmi združstevňovania, s princípmi platnými v sektách a princípmi, na ktorých sú založené pyramídové hry. Vo všetkých uvedených prípadoch sa ich zakladatelia a najbližší nasledovníci topia v blahobyte, zatiaľ čo ostatní iba dúfajú a neskôr zúfajú. Film je dosť opisný, kritika kibucov je opatrná a posolstvo, ktoré vysiela mohlo byť dôraznejšie. Ale inak sympatický, dobre pozerateľný film. ()
Příběh odehrávající se v prostředí izraelského kibucu v sedmdesátých letech 20. století. Hlavními postavami jsou neurotická vdova a její třináctiletý syn. --- Myslím, že název Sladké bahno má vystihnout autorův vztah ke kibucu. Tyto zemědělské komuny sehrály v historii novověké židovské kolonizace Palestiny významnou roli a byly vítaným útočištěm mnoha přistěhovalců přicházejících nezřídka za dramatických okolností a s doslova prázdýma rukama. Jenže, jako každý socialistický projekt, představovaly rovněž demoralizující tyranii. „Sladkou“, dobře míněnou. --- Takové prostředí určitě není tím pravým pro ženu trpící alkoholismem a depresemi, toužící po lásce a rodinném štěstí. A pro jejího syna, vyznačujícího se citlivou vnímavostí a literárním nadáním. Jejich konflikt s kolektivistickou necitelností končí tragickou remízou. --- Velmi prostý a velmi silný příběh. Bravo! ()
Setkání s drsnou realitou života v jednom z kibuců mě docela šokovalo. Přece jen byl pobyt v nich dobrovolný, proto jsem si to celé představovala jinak než nějaké společenství komunistického typu, známého z našich končin. Nadšená jsem ale byla z výkonů herců v rolích malého Dvira a jeho nešťastné maminky Miry. Viděno v rámci Challenge Tour 2017:30 dní se světovou kinematografií. ()
Na hranici všeho, co se dá pochopit. Absurdní sektářská utopie o životě v kibucu, kde jsou si všichni rovni, přitom si nechají odepřít základní právo, jako je právo být rodičem. A co všechno čeká ty, co se vzepřou. Malý Dvir byl hezkým chlapcem, co nade vše miloval svou matku a snažil se být jejím zrcadlem, ramenem, na kterém se může vyplakat a určitě by zvládl i roli partnera a milence. Ale díky své citlivé duši by to určitě sám nezvládl. Svět kolem něj byl zvrácený, proklamovaná hesla se porušovala na potkání a on musel zpracovávat řeči svého okolí a řeči své matky. Někdy ani nebylo zřejmé, kde je pravda. ()
Reklama