Dark Waters

Pro mne, pravého českého ateistu, je ten pravý horor dívat se 90 minut na jeptišky, kláštery a krucifixy všeho druhu. Už jen za toto jsou minimálně dvě hvězdy, jedna další za Vetřelce ve skale za barákem a půlku přihazuju za upalovačky a křižovačky. Na doporučení to není, ale když už jsem to vydržel do konce, tak těch 65% by to být mohlo. Btw. jsem rád, že jsem taky na konci neoslepl. :) (03.12.2012)

Totálne premárnený potenciál slušného námetu. Prostredie starého kláštora na izolovanom ostrove ponúkalo mnohé možnosti ako vybudovať atmosféru až do prasknutia, všetko sa však využilo iba podpriemerne a povrchne. Veľký podiel na tom mala aj slabá výprava a herecké výkony, ktoré miestami pripomínali úroveň posedenia pod jedličkou v materskej škôlke. Dejová linka tiež moc nepotešila, záhada okolo starého kláštora bola pretavená do nudného a šedivého príbehu. Jednu hviezdu som dal za bubáka v skale za kláštorom (pekná pripomienka starých, poctivých masiek) a druhú za koncovú scénu. Celkový dojem však vyznieva do strateného času. 40/100 (19.10.2014)

Dark Waters na první pohled vyvolává dojem, že vzniknul minimálně o jedno desetiletí dřív, než je uváděno. Už kvůli tomu by byla chyba ho přehlížet. Mladý a neznámý režisér uchopil svou látku pevně a s nevídanou jistotou, v tradici těch nejznámějších italských velikánů jakým byl třeba Argento. Dokazuje to nejen mystická postava Matky věčného smutku, ale hlavně silná atmosféra linoucí se od začátku do konce. Ostrov, z kterého není návratu, klášter plný podezřelých sester a jejich podivných rituálů, záhadná hrdinčina minulost a jedna odpudivá bytost, schovaná kdesi v tajných podzemních chodbách. Plus slušná dávka gore a minimum dialogů. Eurohorror, jak se na italské poměry sluší a patří. (28.02.2011)

Mladá dívka přijíždí do ponurého kláštera, plného ošklivých a divných jeptišek, aby tu pátrala po své přítelkyni a zároveň odhalila děsivé tajemství, které celé místo obklopuje. Vidět Dark Waters bez jediné informace, okamžitě bych k němu coby režiséra přiřadil Soaviho. Faktem je, že film natočil prakticky neznámý talián a natočil ho perfektně. Příběh si půjčuje z jiných velkých filmů (vzpomeňme trilogii o Matkách) a pracuje s atmosférou, která mnohdy nemá daleko k lovecraftovským přímořským záležitostem. Atmosféra je ostatně to nejsilnější (jako u všech dobrých Eurohorrorů), co Dark Waters nabízí. Nechápu, že mi takový skvost unikal tak dlouho a zcela objektivně můžu říct, že je film výrazně lepší než Third Mother. Hodnocení jsem možná trochu napálil, ale jsem jednoduše nadšenej. btw, samozřejmě to není podívaná pro horror teenagery. (30.07.2010)

Zdejší komentáře mě tak strašně navnadily, že jsem pak byla spíš zklamaná. Pro mě tenhle horor spadá do kategorie "nepříjemných." Pomalé tempo, divná hudba, prostředí kláštera je asi tak útulné, jako právě otevřená hrobka a z těch jeptišek jde strach, kolem se zásadně vyskytují jen pošahaní jedinci a magoři (rybář, ten řezník či co a pak ten pojídač ryb). Trochu mi vadilo prapodivné chování hlavních postav, ale to už patří k tomuhle stylu. Ovšem skóre vyrovnává skvělá tajemná atmosféra, "děsivé" tajemství a takové ty věci jako rozlomený amulet, tajné chodby, divné obrazy apod., na to já si potrpím. Ale největší zklamání se dostavilo ke konci, který teda pro mě strašidelný nebyl ani co by se za nehet vešlo a pracně vytvářená atmosféra šla do háje. Tomu by dost pomohla lepší práce maskérů, ale asi nebyly peníze. Jinak ale nelituju, že jsem se podívala, pořád je to jeden z těch lepších hororů, co jsem poslední dobou zhlédla. (02.02.2011)