Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film „El paso“ diváka zavede do kotle vášní, emocí a živelnosti. Režisér Zdeněk Tyc se po úspěšných „Smradech“ už podruhé vrací do světa Romů, který v nás zpravidla vzbuzuje strach a rozpaky, přestože o něm vlastně vůbec nic nevíme… „El paso“ je inspirováno skutečným osudem romské vdovy, matky devíti dětí. Filmová rodina Horváthových má dětí sedm. Příběh začíná okamžikem nečekané, tragické smrti otce. Matka Věra najednou stojí sama proti úřadům, odhodlaná udržet svou početnou rodinu pohromadě za každou cenu, jenže zoufale nepřipravená. Sociální odbor dává k soudu žádost na odebrání jejích dětí a následné svěření do ústavní péče. Ze dne na den jsou vystěhováni na periferii do sociálního bytu o jedné místnosti. Případ Věra versus město se dostane k mladé, ambiciózní advokátce. Svět Romů nezná a ani ji příliš nezajímá, celou kauzu bere zpočátku jako odrazový můstek své začínající kariéry. Navzdory svým předsudkům, nepochopení a občas i samotné Věře, která blonďatou advokátku zpočátku odmítá vpustit do svého světa, případ nevzdá. Naštěstí není sama, kdo stojí na straně rodiny proti většině. Je tady ještě lehce nepraktický, ovšem o to pro svou práci zapálenější, kurátor Kochta. Jeho snaha pomoci Horváthovým je přiživována také ryze soukromým zájmem o atraktivní advokátku…

„El paso“ nekončí happy endem, jen jeho příslibem. Bez lakování na růžovo nabízí pozitivní příklad. A také čas na přemýšlení, zda být Romem opravdu znamená být vinen. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (80)

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Ve zpracování vážného, nepřehledného tématu film nabízí spoustu originálních scénáristických nápadů, jimž by slušelo pečlivé oko dramaturga, kterými český film nehýří. Výsledek ovšem nejvíc zadrhává na přinejmenším kolísavých výkonech neherců a okolnostmi natáčení zřejmě ovlivněnou stylizací postav v podání profesionálních herců. Přesto poctivý kus práce od Rybové, Javorského, často trochu moc tlaku v poloimprovizovaných scénách Prachaře, který ovšem svým elánem filmu v mnohém prospěl."Ty vole, Báro !" Se zamhouřením 3* ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Kvalitní, zejména tam, kde se film přidržuje dokumentární roviny a nesnaží se o jakési zobecňující karikatury zapšklých xenofóbů. Otázku, zda stylizovaný příběh "podle skutečné události" bude fungovat, uspokojivě zodpoví závěr – a odpověď zní ANO. A to navzdory občas těžkopádným dialogům, které se snaží romský problém analyzovat z různých úhlů, i navzdory scénáři, kterému místy citelně chybí gradace a jasnější směr. Tycovi se podobně jako ve Smradech podařilo vytvořit celkem plastický a svou angažovaností neurážející film (pokud tedy přimhouřím oko a pominu poněkud přehnané náznaky "spiknutí" mocných). Škoda, že El Paso nemá samozřejmou sílu Slámových dramat a musí až příliš často sáhnout ke schématu. Poměrně dobrý pocit z projekce mi tak s odstupem času stále více kazí vzpomínky na momenty, které byly namísto zamýšlené autenticity spíše falešné. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

El paso čili přepadení (někteří Romové ho používají i v jiných významech, třeba vězení...) je silným a potřebným projektem, zvláště v naší společnosti, která je s tolerancí k jiným etnikům trochu na štíru. Režisér Zdeněk Tyc jako by věřil v sociální rozměr filmového média, jak si ho v sobě neslo ještě v 60. a 70. letech minulého století, a tak se snaží svým filmem pojmenovat jeden z nejzávažnějších problémů naší současnosti - sociální vyloučení romského etnika. Příběh inspirovaný skutečným osudem paní Pužové a jejích dětí z Českých Budějovic, za kterou Zdeněk Tyc dojížděl při psaní scénáře, je proto zfilmován naprosto civilně, bez okázalých efektů, jak je ostatně blízké Tycovu filmovému cítění. Snímek má silný autentický rozměr (tomu odpovídá ručně snímaná kamera, romští neherci i mizanscéna) a jeho dokumentární rovina odráží původní tvůrčí koncept - podle Tycových slov jde o jakousi hranou a dramaticky stylizovanou formu dokumentu. Tyc se jistě nevyhnul schematismu a až karikování některých postav (modelový příklad sociálních pracovnic), ale jak se vůbec dá v takovémto chtě nechtě paušalizujícím pohledu tomuto jevu předejít? Takhle kontroverzní téma nelze obejít smířlivostí (pakliže máte někde poblíž svého bydliště skutečné romské ghetto, víte, že skutečnost je ještě horší...včetně přístupu majority...). Je potřebné pojmenovávat handicapy české společnosti a je potřebné si je umět přiznat. Nevím, jak budou na tento film reagovat sami Romové (mí romští známí, přítomní na premiéře, reagovali jednoznačně pozitivně), dá se ale předpokládat, že mnoho nás bílých bude mít s tímhle filmem apriori problém (o čemž svědčí i diskuze k filmu tady na čsfd...). Zdeněk Tyc zaslouží ale jednoznačně uznání, že se stále zatvrzele ve svých filmových projektech pouští do témat, které mu nepřinesou ani slávu, ani peníze. Jeho zápal lze analogicky přirovnat k entuziasmu terénního pracovníka Kochty - filmové postavy Davida Prachaře. Podobné filmy: Smradi ()

lena60 

všechny recenze uživatele

Hodnotím El Paso a připadám si tak trochu jako dobrácký kantor, jenž nechce snaživého, ale nepříliš nadaného žáčka odradit špatnou známkou od dalšího počínání. Zdeňku, přivírám obě oči a dávám vám za tři s přáním, nechť se vám příště podaří natočit něco nápaditějšího a objevnějšího. Vždyť jste nám o těch Romech neprozradil nic, co bychom o nich už dávno nevěděli. A teď mi raději zmizte z dohledu a doslechu nebo si to s tím hodnocením rozmyslím! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Tyc a Romská otázka podruhé. Tentokrát nesledujeme silný příběh prověřený dvojím tématem Romů a adopce jako ve Smradech, ale jen klasickou selanku na téma "chceme jim ještě pomoci?". V dalších letech se hledalo mnoho cest ven, cest až kamsi, ale výsledek se stále nedostavil. El Paso je možná trochu zajímavější tím, že vedle té slovutné samoživitelky a jejích dětí se motá poměrně zajímavá směska postav, které nejsou karikami, ale jen obyčejnými lidmi. Logicky ani od Rybové nebo Prachaře nemusíme čekat žádnou zvláštní hloubku, ale minimálně obstáli v souboji s Javorským, Matáskem a Barešem. ()

Galerie (65)

Zajímavosti (2)

  • Hlavní hrdinku filmu ztvárňuje Irena Horváthová, která je zpěvačkou skupiny Gulo Čar a před kamerou stála v tomto filmu poprvé. (Pumiiix)
  • Film získal roku 2009 zvláštní ocenění na festivalu českých filmů Finále v Plzni v kategorii nejlepší celovečerní film. (JoranProvenzano)

Reklama

Reklama