Quiet room ni jókoso

Občas citově kruté, ale také i bláznivě komediální, s výborným příběhem, který mi místy připomínal Přelet nad kukaččím hnízdem, takový je pro mě Welcome to the Quiet Room filmový debut, ve kterém si zahrála velkou hlavní roli Yuki Uchida. Zase trošku jiné pojetí prostředí psychiatrické léčebny, než u jihokorejského filmu I'm Cyborg, But That's Ok . Díky velkému množství komediálních prvků, je vážná atmosféra příběhu z psychiatrické léčebny pojata zajímavou uvolněnou formou, na kterou se příjemně dívá. 85 % (18.01.2010)

Psychické i psychologické, komplikované, duševní, těžké, nepředvídatelné, nemocné, nekonečné. Aneb když jednou zešílíš, nikdo nezaručuje, že se nevrátíš zpátky do reálného světa. Zkrátka paráda! Velmi se mi to líbilo. Veškeré psychologické tragické pohnutky hlavní hrdinky, odkrývání vzpomínek, které byly zastrčené v hloubce duše, dávné události, uvědomění si vlastních chyb, do toho jednotlivé příběhy ostatních pacientek vytvořilo něco moc zajímavého. Každá postava má komplikovaný charakter, ať se jedná o sestry nebo ošklivého přítele. Film, který dokáže pohltit. "..jsem v říši nudy. Ty jsi v říši legrace, proto se můžeš smát, když přestříkáváš svatyni na stříbrno!" (09.08.2010)

Je to dosť dobrá komediálne ladená dráma z psychiatrického prostredia. Má celkom dobrý príbeh o mladej novinárke, ktorá sa preberie na samotke v psychiatrickej liečebni a snaží sa zistiť, prečo sa tam dostala, keďže neverí tomu, že by sa skutočne pokúsila spáchať samovraždu, ale zatiaľ sa zoznamuje s novým prostredím a jeho obyvateľmi. Spracovanie sa mi páči, síce filmy z prostredia psychiatrickej liečebne moc nevyhľadávam, keďže podobné zápletky a aj toto prostredie ako celok mi neprídu práve najatraktívnejšie, ale toto mi sadlo. Hlavná hrdinka pôsobí už od začiatku dostatočne zaujímavo, aby som bol zvedavý, ako sa s takýmto nečakaným stavom vysporiada. Tentoraz aj toto prostredie pôsobí výborným dojmom, mnoho zaujímavých pacientov, pričom sa ani moc nejedná o nejaké extrémy, ale skôr sympatické postavy, rovnako aj personál sa vydaril a všetky tie vzťahy medzi nimi, toto ma skutočne bavilo. Viac než dobre zvládnuté sú aj situácie mimo liečebne, kde sa postupne odkrýva celá pravda o hlavnej hrdinke, poteší viacero vydarených scén a tak ma to väčšinu času skutočne bavilo. Jedine až tá posledná štvrtina sa o niečo zhorší, celá predchádzajúca časť ma bavila rozhodne viac, ale ani s týmto nemám väčší problém a u mňa prevládajú dosť dobré pocity. Sadlo mi aj žánrové zaradenie, tu neprevláda ani jeden žáner, neustále sa to drží niekde medzi komédiou a drámou, pričom samozrejme občas prevláda jeden a potom zase druhý, navzájom si neprekážajú, ale pôsobí to tak prirodzene. Preto sa tu nájde dostatok zábavných scén, kedy sa dá zasmiať, ale aj tých vážnych. Herecké obsadenie je na tom dobre, veľmi sympatická hlavná hrdinka, ktorá tu skvelo sadla, k tomu správne uletený jej priateľ a plno vydarených, takmer výhradne ženských postáv, toto zloženie liečebne mi prišlo až prekvapivo príjemné. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, dobrý vizuál, kvalitné zvládnutie žánrov a tá správna dávka uletenosti, tu nemám problém. Čiastočne podobný I'm Cyborg, but that's ok z juhokórejskej produkcie tiež nebol najhorší, ale Welcome to the quiet room mi prišlo o triedu lepšie. Vydarená zábava, ktorá vylepší náladu. 75% (18.09.2013)

Psychedelické komediální drama z psychiatrické léčebny. Novinářka Asako se jednoho dne probudí připoutána na lůžko a vůbec netuší, kde je a co tam dělá. Začátek mi přišel strašně roztěkaný a chvíli mi trvalo, než jsem si na ten styl zvyknul. Hlavně v druhé půlce jsem se do filmu vnořoval stále hlouběji s tím, jak zjišťujeme, co se stalo. Silněji na mě působili dramatické části, ale ani jako komedie to není špatný a několikrát mě tichý pokoj pořádně dostal. Pokud se vám bude tichý pokoj líbit, tak se zkuste podívat na I´m cyborg, but that´s ok od Park Chan-wooka, který se rovněž odehrává v psychiatrické léčebně a i když je dost jiný, rozhodně je podobně svůj jako tichý pokoj. (19.04.2008)

Veselé a smutné zároveň. Dobré je na tom, že nevieme prečo je hlavná hrdinka v liečebni a až postupne sa to dozvedáme od jej vyšinutého priateľa. Druhé pozitívum je osadenstvo, jedna sa každodenne rozlúči s personálom a snaží sa odísť jedinými dverami ktoré sú však vždy zamknuté, druhá si podpaľuje vlasy a to veľmi efektne =), atď... (07.11.2012)