Duše Paula Giamattiho

Paul Giamatti se trápí se svojí rolí v newyorském divadle a vlastně se trápí s celým svým životem. Proto jej upoutá reklama na společnost, která se zabývá extrakcí (a případnou náhradou) vlastní duše. I když Paul zprvu takovéto řešení odmítá, nakonec se nechá přesvědčit, že je toto to jediné řešení jeho existencionálních problémů. Shodou okolností se ale jeho duše stane výnosným artiklem mezi ruskou mafií, a tak musí Paul o svoji vlastní duši pořádně zabojovat ... Když to tak po sobě čtu, tak si musím říct, že šlo o pěknou ptákovinu. Jenže se mi tento film docela dobře trefil do nálady, a tak i kdybych chtěl kritizovat (a jakože bych určitě spoustu věcí našel), tak nebudu. Paulu Giamattimu jeho role (sama sebe) docela hezky padla, a věřil jsem mu první poslední. Samotná myšlenka filmu taky není vůbec od věci (i když zpracování bych si dokázal představit o chlup lepší)... (16.11.2011)

Nad-inteligentní film pro typy lidí, kteří nevyhledávají kvalitní příběh, ale artovní chcanky, o kterých se pak můžou bavit a tvrdit, jak dobře tomu porozumněli. Autor to totiž nejspíš myslel takhle a takhle a z na první pohled naprosto primitivní scény, dokážou odborníci přes filmy vyndat takových myšlenek a názorů, že i Hitler by měl co dělat, aby to všecko dokázal vstřebat. (17.07.2010)

Námět zajímavý i Paul Giamatti jsou zajímavý, ale jinak bída. Zápletka s Rusy, pašováním a rádoby herečkou je prostě tristní a zabředává až někam do českých vod filmového průmyslu typu Kameňák. Na rozdíl od Eternal Sunshine of the Spotless Mind má tato surrealistická komedie prostě nudný scénář, díky kterému se film po čase už jen vleče jako šnek do svého konce. Ani s Woody Allenem by to asi nedopadlo o moc lépe, možná i hůře a tak jen doufám, že až se příště Sophie Barthes bude zdát nějaký sen a zas se podle něj rozhodne natočit nějaký film, dá alespoň ten scénář někomu schopnějšímu. (6/10) [MFFKV 2009] (09.07.2009)

Paul Giamatti je talentovaný dříč a poctivec; leč tíhu nedotaženého počinu na svých ramenou neunese. Řekněte někdo tvůrcům Cold Souls, že jsme již měli možnost býti V kůži Johna Malkoviche a ohřát se ve Věčném svitu neposkvrněné mysli. Sophie Barthes sbírá drobty a vyrábí nafouknutý muffin pro nepoučeného diváka. Není to žádná tragédie, jen drobná krádež duševního vlastnictví. Chladnokrevná. Postmoderně stylová. Objektivně si film nejspíše zaslouží 3 hvězdičky, ale určitá bezskrupulóznost a kalkul s nadšením potenciálního "nezávislého" publika mi nesmírně vadí. 20 deka duše. A co na to Christopher Nolan, Strýček Váňa, "vor v zakoně" a Jan Tleskač? (26.07.2010)

Svérázná variace na Věčný svit neposkvrněné mysli. Giamatti se ani tentokrát nedokázal vymanit ze škatulky herce jedné role, což však ospravedlňuje fakt, že hraje sám sebe. Film však postrádá poetiku a buřičství svého příbuzného, a tak je na celém filmu vidět, že námět vznikl z jednoho snu paní režisérky. Originální zápletku doslova zazdívá konvenční režie, která je až příliš snadno zaměnitelná. Matný výsledek podtrhuje i poněkud bezradné finále. (10.07.2009)