Šaráda

Tohle je ta nejlepší kriminálka a nejúžasnější romantika, jakou jsem kdy viděla! Od začátku až do úplného konce jsem nevěděla, jak to doopravdy je, Cary Grant mě dokázal dokonale zmást. Je sice mnohem starší než Audrey, ale díky jeho nekonečnému charisma a častým narážkám na věkový rozdíl mezi oběma partnery mi to vůbec nevadilo, ba naopak. Těšila jsem se na každou další jejich společnou scénu. Audrey Hepburn byla jako obvykle úžasná, tohle je pro mě její nejlepší film! Všechny aspekty tohoto snímku jsou dokonale vyvážené, takže jsem jen seděla se zatajeným dechem a čekala, co přijde, kousajíc se do rtu.. A ta věta na konci: "Doufám, že budeme mít hodně synů, můžeme je pojmenovat po Tobě!" ♥ (11.08.2012)

Šaráda mi přinesla mix příjemných i nepříjemných pocitů. Za ty nepříjemné mohla občasná absence logiky i to, že jsem měl u některých scén pocit, že režisér nenašel způsob, jak z nich vybruslit, a tak je nechal zajít příliš daleko. Zamilovaná Reggie byla naprosto roztomilá, jenže se zamilovávala příliš lehce a příliš často, což hodně kazilo výsledný dojem. Ale i přes tento negativní úvod bez boje přiznávám, že jsem si film i přes jeho nedostatky užil, použité humory mi z větší části seděly a fakt mě bavilo sledovat všechny ty mlaďochy v akci. Ke svému překvapení jsem zjistil, že už jsem musel snímek kdysi vidět; sice jsem si ho nepamatoval, ale některé scény mi byly krajně povědomé. / "Miluju tě, Adame." "Já vím, už jsi mi to řekla." "Ne, minule jsem řekla: ’Miluju tě, Alexi.’" "Aha. Jo." / Poučení: Pokud se žena nechce stát opravdu mnohonásobnou matkou, měla by si vybírat partnera s jedním, maximálně dvěma křestními jmény. 4*- (25.03.2023)

Audrey Hepburn sice někdo pomohl s rozvodovými papíry dost svérázným způsobem, tím ale její problémy ani zdaleka nekončí. Ba naopak. Sympaticky hravá režie Stanleyho Donena nabízí směs žánrů, která je solidně vyvážená a nemá moc příležitostí nudit. Černý humor střídá romantický moment, pak se zase vracíme do vod špionážního thrilleru. Prostě na plátně se pořád něco děje, dějové zvraty těší, nadhled zrovna tak, mezi Grantem a Hepburn to náležitě jiskří.. co chtít víc? (16.06.2012)

Film, jehož MacGuffinem je 250 000 ostře hledaných "babek", kolem nichž se strhne kolotoč hitchcockovsky černohumorné... ehm šarády. Stanley Donen ze sebe vymačkal opravdu to nejlepší a přinesl snímek, který je nejen efektivně natočený, plný zvratů, překvapení a falešných identit, scenáristicky vybroušený, božsky obsazený i nebývale hudebně zvládnutý, ale hlavně umně pendlující mezi konverzačně-situační komikou s nádechem romantiky a mrazivým thrillerem temných spodních proudů. Že je vám to povědomé? Ano, onen výše utroušený příměr ke géniu mistra Hitche opravdu není jen slepým konstruktem, i když Hitche samotného by námět asi zaujal pramálo. Poklona, pane Donen! (03.01.2009)

Příznačnější název už opravdu nemohli najít, chvilkami jsem si říkala, jestli to myslí vážně, jestli si dělají legraci jen ze sebe nebo i z nás, ale moc času na tyhle úvahy nebylo, protože buďto jste byli uneseni kukučem Audrey Hepburn, nebo krísmem Caryho Granta, u jehož postavy přemýšlíte, KDO to vlastně je. Kvůli ztraceným penězům z války zde sice dochází k vraždám, ale jsou podány tak, že vám to ani nepřijde, snad i díky úžasnému francouzskému policistovi ("Už třetí mrtvý v pyžamu. Já být vámi, nepřevlíkám se do pyžama"). Celý snímek je plný úžasných hlášek, které byly psány na tělo ústřední dvojici a vypsat je tu by zabralo spoustu prostoru, tudíž, pokud máte chuť na starší film a nejste si jisti, zda se chcete bavit, bát, řešit záhadu nebo se nechat unést romantikou, není lepší volby. Všeříkající vynikající komentář: TheRoller (26.12.2013)