Nine

Ledabylé listování životem a dílem Federica Felliniho. Někdy jsou stránky otáčeny tak zbrkle, že nestačíte číst, jindy (a to častěji) máte čas zamyslet se nad každou větou a uvědomit si, nakolik je banální a doslovná. Ilustrace, vyjma těch pár divadelně-muzikálních, jsou poměrně odbyté, pan Marshall má zjevně cit spíše pro režii na prknech než za kamerou. Jednoduše není nač koukat a teď samozřejmě nemám v hlavě herecké divy všech generací, „objížděné“ kamerou lascivně ze všech úhlů, ale ostatní objekty v mizanscéně. Stejně prázdný, hlavně pokud jde o emoce, je celý film. Nepomáhají mu ani herečky, neboť každá musí dostat jistý prostor, film se tříští na sled roztodivných muzikálních čísel a složit dohromady jej nedokáže ani Daniel Day-Lewis, nejistě usazený někde mezi hyperaktivním Italem a existencialistickým Francouzem. Jeho italský akcent a Sophia Loren jsou pak tím jediným, co Devítku přibližuje zemi, na niž je neustále odkazováno, ale kterou jsem ze snímku necítil. Zavírám tuhle kýčovitou omalovánku (proč pořád to odbíhání k černobílé?) a jdu si s Felliniho čtivou autobiografií dopřát trochu autentické Itálie. 50% Zajímavé komentáře: Bluntman, novoten, mortak, Almásy (03.10.2012)

Asi mám problém s muzikálmi...Interpreti by mali byť minimálne dobrými hercami, spevákmi a tanečníkmi súčasne. A tento zážitok som od Nine nedostala...dej ma bral, Daniel Day - Lewis a jeho ženskými popletená myseľ tiež, z herečiek sa ako tak blysla Nicol Kidman, Marion Cotillard, tie ostatné tanečné a spevácke číselká boli len ženskou exhibíciou, ktorá vyznievala na škodu neprofesionálne (v poprednom zastúpení Penélope Cruz). (12.03.2010)

Tomuto filmu by určite viac slušalo hodnotenie 8 a pol, ako 5 a pol (9 už nie, to by bolo príliš). Veľa ľudí asi bude mať problém s tým, že Nine nie je ani zďaleka tak filozofickým dielom, ako Felliniho majstrštyk. Lenže jedná sa o jeho poctu (a Felliniho tvorbe a talianskej kinematografii obecne) a nie o jeho remake, takže zvolený "ľahší" muzikálový štýl je podľa mňa legitímny. No a nezabúdajme, že 8 a pol určite plynul omnoho pomalšie aj jeho obdivovateľom. Asi mám slabosť pre Roba Marshalla, asi mám rád krásne herečky v tých správnych rokoch a možno mi pri muzikále už iba stačí, že sa neodohráva na strednej. Alebo sa mi film jednoducho páčil so všetkým, čo ponúkal. Nebude sa určite postupne uležiavať spoločne s myšlienkami a podtextami v hlave ďalšie hodiny, ako terče jeho pocty, ale toto som od tohoto žánru ani nikdy neočakával. Komu je Nine primárne určený ako film, natočený v roku 2009, nechápem, priaznivci Felliniho už do kina asi masovo nechodia a mládež tie odkazy nepochopí. (06.02.2013)

Notoricky ulhaný záletný režisér Guido Contini však nemá nejmenší tušení, o čem bude jeho nový bombastický film Italia a Rob Marshall mi se svým kouskem Nine připadal podobně připravený. Natočil několik nevýrazných, umělecky natočených hudebních čísel, zpívaných polonahými celebritami, a propojil je trampotami režiséra Guida, jehož chtíč bloudí meži manželskou postelí, temperamentní milenkou a barovými náhodami. Ač mi svůdné děvy stále ještě způsobují neplánované napínání kalhot, tak v tomto provedení bez obtíží zvítězil spánek. (08.11.2010)

Tak slabý muzikál jsem snad ještě neviděla. S takovým množstvím slavných hereček by šlo v jednom filmu dělat divy, většina však nedostala šanci se moc projevit, jako například Nicole Kidman. Jediná, kdo měla možnost trochu zazářit, byla Marion Cotillard. Ostatní už skoro nestojí za řeč - pár ucházejících tanečních čísel a tím to všechno vyprchalo. Příběh o profesní a životní krizi jednoho muže mi přišel slabý a nicneříkající. Nic pro mě. ~(2,1★)~ (31.12.2010)