Funny Face

Další příběh o Popelce (prodavačce v knihkupectví), ze které se vyloupne princezna (modelka), s Audrey v hlavní roli to moc práce nedá, co si budeme nalhávat. Krev mi ale ztuhla v žilách hned na začátku, když ta "příšerná" šéfka zvolala- ty knížky jsou všechny stejné, rozházejte je. Byla jsem stejně zoufalá jako Audrey... Rozházet knížky! :-) No ale pak už tam pořád řádí fotograf Fred Astaire, potom Paříž sama o sobě (asi každého hned napadne, že by se tam měl vypravit) a v neposlední řadě umělecké scény "teď jste Anna Karenina, jste smutná, milenec vás políbil naposledy, už ho neuvidíte." "teď je jaro, jste zamilovaná." "Jste nevěsta, ženich už vás čeká v kostele, je to váš nejšťastnější den". "chytáte ryby, tvařte se profesionálně!" Možná se to nevyrovná My Fair Lady, ale písničky a především ústřední dvojice potěší. A empatikalismus rules :-)), někdo se vcítil do vás, teď se vciťte vy do něj a setkáte se v představě jednoho z vás... (17.07.2013)

Usmievavé, milé, šarmantné. Farebné kvietočky na pozadí pekných tanečných choreografií a dobre napísaných stredne krátkych pesničiek sú z hľadiska tempo-rytmiky výborne načasované. Panoráma Paríža a práca v exteriéroch sú slasťou, niečo, čím si aj muzikant zamiluje filmové nebo. Akurát tá zložitosť deja je trocha deravá, nedostaneme k nejakej skutočnej vzťahovej i medziľudskej konštrukcii. A to je alfou a omegou perfektného muzikálu. (06.08.2015)

Je zajímavý sledovat modelink z roku 1957. Z doby, kdy se neprobírali míry modelek ani kokainové minulosti a už vůbec ne fotky, kdy "tento kus masa" neumí dávat nohy křížem a že nenosí bikyny a tak podobně... Je paradox, že Audrey Hepburnová si mi víc líbila jako knihovnice, když lítala po krámu s knihama a před zrcadlem si nandavala bizazní klobouk (famózní práce Edith Head), právě v té chvíli byla pro mě ztělesněním krásy. Kdežto, když přišel na řadu Fred Astaire s hlavou jako žárovka a s návrhem, že "Potřebuji, ženu, která by byla ikonou krásy a zárověn inteligence" už jsem házel rukama nad hlavou, protože jsem věděl, že Audrey zničí. Pravda je taková, že při prvním záběru na její přeměnu v krásku jsem byl v šoku. Všechna její lidskost je pryč a jediné, co zbylo je žena zmalovaná jako děvka. Naštěstí tvůrcům došlo, že tudy cesta nevede a raději hodili zpátečku do původní podoby... Baletní minulost Audrey je setsakra znát a tančí úchvatně. Astaire zalez! (29.08.2008)

Nečiní mi větší potíže sledovat přeměnu knihovnice v modelku, ale přirozená krása Audrey Hepburn se pod nánosem chemie na ksichtík naprosto vytratila, takže v těchto okamžicích jsem skutečně trpěl. To je však v podstatě jediná výtka, protože jinak je Funny Face muzikálem velmi rozverným a jeho hudební i taneční čísla mi přišla k chuti. Rád bych ještě upozornil na tento tanec, který sice vybočuje z nálady snímku, ale pro mne představuje famózní ztvárnění svobody lidského vyjádření - http://www.youtube.com/watch?v=r3oxqmKGM5g. (17.07.2012)

Kromě opět půvabné, líbezné a roztomilé Audrey nicmoc muzikální komedie. Písničky se mi nijak zvlášť nelíbily, děj je rozporuplný - první půlhodinku tvoří docela chatrná záminka, jak ústřední postavy dostat do Paříže, načež následuje muzikálně pojatá pohlednice tohota města nad Seinou, kde se autoři rozplývají nad jeho krásou. A protože jde o romanticku - jako obvykle po sblížení následuje hádka/odcizení, a jak to dopadne je snad všem jasné. Ale kupříkladu scénu rozpustile tančící Audrey v jedné pařížské kavárně (kolem 44. minuty) jsem si báječně užil, stejně jako pár dalších drobností. Nicméně pokud nepatříte mezi fanoušky Audrey (či Freda), film si asi ani průměrně neužijete. (14.07.2013)