Dívka na přání

Girlfriend Experience býva často vyčítaná chladnosť a neosobnosť. Preto sa pýtam: Ako osobný môže byť film o prostitútke?? Orem toho, žánrovo ide o (polo)dokument a čo iné je zmyslom dokumentu o fiktívnej osobe, ak nie vytvorenie si vlastného názoru? Soderbergh ukazuje málo, odmieta film otvoriť a uzavrieť, iba sníma dialógy a interiérové scény a na divákovi necháva, čo si z nich odniesť. Vo výsledku ide v podstate o rovnako neprístupnú kritiku odcudzenia vo veľkomeste, seknutú univerzálnym príbehom samoty, akým bol Cronenbergov Cosmopolis. Akurát menej pôsobivú. 70%, zo sympatií sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu a samozrejme ešte treba pochváliť Sashu Grey. Mimo jej domovský žáner som ju videl v normálnom filme myslím druhý krát (prvý bol skoroamatérsky pokus o hororovú poctu s názvom Smash Cut) a bádam obrovské zlepšenie. Neskazila jedinú scénu, čo je po jednom z najhorších hereckých výkonov čo som asi vôbec videl (v jej spomínanom predošlom filme) celkom úspech. Pravdepodobne ide skôr o úspech režiséra, ale na porno herečku aj tak slušné (21.05.2013)

Věrohodný pohled do profesního i osobního života luxusní call girl. Autentičnost je umocněná nejen dokumentaristickým stylem, který místy supluje skrytou kameru a který diváka snadno vtáhne do děje, ale i výkonem nevýkonem Sashy Grey. Soderbergh měl šťastnou ruku, protože obsadit klasickou herečku, která by se snažila hlavní hrdince vtisknout nějaký výraznější charakter, by výsledný dojem zcela zhatilo. Podle mě dost nedoceněný film. 80% (04.03.2015)

Steven Soderbergh už mnohokrát přesvědčil o svých kvalitách, kritici a diváci si ho začali všímat, když promlouval do amerického nezávislého filmu, střídá velké projekty s malými ambiciózními látkami, mnohdy k nim přistupuje lehce dokumentárním stylem a pokaždé je velmi osobitý. Tentokrát řeší vyprázdněnost současné společnosti, vyjadřuje se k povrchnosti, materialismu, není nezajímavý, ale například emoce nečekejte. Láká samozřejmě obsazení hlavní role, Sasha Grey už bezesporu posbírala řadu scén, jen v krapet jiném žánru. Překvapuje vážností, šokuje ochotou provozovat hodně divoké praktiky, naznačuje, že kromě roztahování nohou nebude úplně blbá. Místy trefné, místy nudné. (06.12.2016)

Nesmírně trefná dekonstrukce světa, v němž je vrcholem duchovního vytržení astrologie a smyslem života neúměrné zvětšování zisku a konzum, popř. zdokonalování těla ve "fitku". Soderbergh obrací vylhanost soudobé společnosti proti její vlastní destruktivitě - až se zdá, že ironie je jediným účinným způsobem, jak jí nastavit zrcadlo svědomí. Povrchní a prázdné je vymítáno ještě povrchnějším a prázdnějším: zveličenou absurditou, nespojitostí a chladem na hranici únosnosti. Lidské postavy jsou snímány tak, že jsou buď rozostřené, nebo že tvoří další dekoraci v designově úhledných interiérech, kde se to jen hemží ukázkami moderního umění (tj. znaky domnělého dobrého vkusu a "znalectví"). Obličeje se odrážejí ve skleněných tabulích, mizejí za lampami, sedačkami, ztrácejí se, přicházejí o možnost projevit emoce. Kolikrát si kamera "odskočí" od banálních tlachů u stolu a raději snímá kus lesknoucího se nábytku nebo mlčenlivé obrazy na stěnách. Lidé (povětšinou anonymní pracháči) mluví jen o penězích, obchodech, obchodech a penězích, o sobě samých (čti: o svých problémech s obchody) nebo rozčarování z povážlivé ekonomické situace, která jim však nebrání v dalším utrácení. Společné chvíle s hlavní hrdinkou, luxusní společnicí Chelsea, usvědčují jejich smutně přízemní životy z cynismu a falešnosti. Nákladné večeře, úsměvy, předstíraný zájem, “srdečná” loučení, toliko kruté divadlo. Ačkoli je středem pozornosti, příliš hluboko nepronikneme ani k Chelsea samotné. Roztříštěné, nechronologické vyprávění staví kolem její povahy další a další bariéry, násobí odstup, uzamyká ji za nečitelnou, make-upem zkrášlenou tvář a potměšilé výroky. Často ji vidíme v pohybu (zejména během jízdy autem), ale doopravdy jako by byla stále na místě. Fixována v detailu odcizené intimity. Vrcholem ironické hry (hry povrchu) je pak užití pouliční, tedy nezávislé hudby jako kulisy pro Chelseanino obrážení luxusních butiků, kde na nás v detailech útočí značkové kabelky. Stejně jako fakt, že nikdy přímo nevidíme, jak má s klienty pohlavní styk. Sexuální zkušenost je redukována na chladné, strojové monology ex post - bezmála popisy pracovního postupu. V hlavní roli: bývalá pornohvězda. (06.09.2011)

Sklamanie. Nejde o nič iné, ako o nudnú vatu, ktorá by svojou témou a veľkou dávkou potenciálu rozhodne mala na drámu, s ktorej by sa trhali nervové zakončenia. Bohužiaľ nič takého sa nestalo. Ale snímka mi za to niečo ukázala, že aj pornoherečky môžu byť celkom dobré "skutočné" herečky. Sasha Grey svoju rolu zvodnej luxusnej prostitútky zahrala naozaj obstojne. Musím pochváliť aj parádny soundtrack a zvuk. Tieto dve aspekty boli fajn ale ináč išlo o nulu, ktorá sa vliekla aj tými chabými 76 minútami. Dej sa krútil okolo mladého dievčaťa, ktorá odišla od rodičov vo veľmi mladom veku a aby si na seba zarobila začala sa predávať ako veľmi luxusná spoločníčka na večierky, obedy a na koniec aj na zahriatie do postele pre milionárov, podnikateľov a kadekoho. To, na čo som čakal a z čoho mohla vzísť podarená existenciálna dráma sa iba námatkovo ukázalo na konci, aj to bez akýchkoľvek emócií, škoda. (01.03.2016)