Sapfó

Když od něčeho vůbec nic neočekávám, bývám občas nakonec docela mile překvapen. A to se mi přesně stalo u tohoto filmu. Podle anotace (mladá žena Sappho připlouvá na Lesbos s novým manželem a zjistí, že je převtělená básnířka stejného jména) jsem čekal špatné béčko zajímavé jen díky lesbickým scénám. Ale nebylo to tak, Sappho má překvapivě i další kvality, například zajímavé dějepisné vsuvky. Podle mě to není vyloženě špatný film, už jen kvůli tomu, že herci nehrají špatně a cosi jako atmosféra se tu taky objeví. (08.02.2011)

Základní devízy byly dobré až skvělé. Ale výsledkem je amatérské balancování mezi soft pornem a pseudo sondou do života jedné rádoby reinkarnované Sapfó. Nuda. Přičtu-li lacinou výpravu, špatný střih, nemožné užívání minimálního počtu hudebních motivů a jednu horší zvukovou stopu než druhou = katastrofa. (20.01.2010)

Intelektuální pohodičkové plkání s dotekem témat emancipace žen, sebeurčení identity, umění a lesbičkování ve filmu odehrávající se po první světové válce kdesi na řeckém ostrovu. Dvě sympaťandy to ale nezachránily. Prázdný film, který sází jen na kartu sexu dvou žen, protože jinak z něj nic nezbyde. (24.05.2021)

Na rovinu – šel jsem do toho v očekávání lízaček a jelikož se mi jich v soft-verzi a podání vpravdě krásných žen dostalo, nemůžu být úplně nespokojen. Vlastně jsem byl docela překvapen, když postavy, bez výjimky notabene příšerně špatní herci, vedly MÍSTY snesitelné konverzace, (byť s divným přízvukem) citovaly ctihodné zdroje a přes nepatrné nepřesnosti (skutečně to nebyl Pythagoras kdo tvrdil, že dvakrát do stejné řeky nelze vstoupit – vlastně tvrdil pravý opak) skýtá mezi vlhkými scénami neobvykle širokou paletu neužitečných informací a citátů. Na viditelně zanedbatelný rozpočet žehrat nebudu – je to právě to, co dodává tomuto „céčku“ zvláštní kouzlo videa z prvorepublikové přímořské dovolené; jako biják s rozpočtem 40 miliónů by to bylo k nesnesení. (03.10.2012)

Pán a paní Lovelovi připlouvají na ostrov Lesbos na lodi Afrodité a v tašce s sebou vláčí lovebirds... Láska a vášeň je skutečně všudypřítomná. Představitelka Sapfó zpočátku nějakým paranormálním způsobem přinucuje můj monitor vypouštět feromony. Jiného výkonu však není schopna. V místnosti začíná být k zalknutí. S příchodem druhé ženy propadá mužské pokolení studu - nejdříve obří falus starověké sošky a pak žena dávající ženě tisíckrát větší rozkoš. Ale konec vše v dobré obrátí - SPOILER - ukáže se, že lesbická láska je jen chiméra a na její rakvi úd vnikne do srdce ženy se správnou orientací. Nebohá Sapfó, vášeň a nic než vášeň, kterou jsi byla schopna předvádět přesvědčivě jen nahá s jazykem mezi stehny, tě zahubila. Tušil jsem to. Být pornografií, měla bys co nabídnout. Být psychologickou studií, také bys možná měla co nabídnout. Obojím jsi být ale nedokázala. I když, s tou studií to zase tak nevypadá horké, když nejdříve sebevědomá Ruska naprosto bez skrupulí svede Sapfó, pak prohlásí, že ji nechce (poněvadž to není jako s chlapem - jak to vlastně bylo předtím?), svede manžela (poněvadž ten svou Sapfó miluje a nyní si s ní nerozumí a tak potřebuje utěšit jiným klínem), ukáže se, že i přes dobrodružnou a volnomyšlenkářskou povahu je panna, což komentuje slovem: "Samozřejmě." Jsem z těch lidí nějak zmatený. KONEC SPOILERU. (06.07.2009)