Hranice nemožného

Dohleděno, zůstavilo mne navěky poznamenaného. Snaha budovat konzistentní příběh byla mnohokrát potlačena ve prospěch principu nenudit a když něco přestává fungovat, vůbec se s tím nemazat a změnit pravidla. Pokud se porušují pravidla, která logika filmu neměla dovolit porušit, naštve mě to (např. pokračování Matrixu). Pokud je ale součástí hry to, že fundamentální pojetí lze zcela postavit na hlavu, dokáže to být velmi osvěživé. Rozhodně tenhle seriál není pro suchary bez fantazie :) Nejlepší postavy: Samozřejmě Gene, v těsném závěsu Walter. Mnohokrát potěšila potměšilá camea (např. Diane Kruger) :) Docela důstojný konec. (09.11.2013)

První dva díly na mě udělali dojem , že tento hybrid Akt X a Lost vydrží tak jednu sezonu a pak se začne vykrádat. Proč? Celé je to o tom jak kdysi v 70.letech jeden věděc dělal pro vládu experimenty a nyní jeho experimenty dělají neplechu. A tak je tu tým co jde ve stopách jeho experimentů. Ono to zní celkem dobře a člověku hned nabíhají nápady a příběhy co vše se mohlo odehrávat v laboratořích a co později na ulicích. Jenže tady je to celé utopené. Už tím jak je hlavní hrdinka pro mě nesympatická a její britský přízvuk bije do uší (agent FBI?).Do toho trhlý vědec co býval vědcem a vymýšlel nechutnosti a najednou má být roztomilý? Ke všemu Joshua Jackson se pořád snaží vymanit ze škatulky onoho teens seriálu. Ještě , že je tu starý známý z LOST. Plešatý vedoucí tohoto "super top secret" týmu , který má laboratoře ve volně dostupné univerzitě a jen tak se prohání po městě a loví superzločince. Tady si Abrahams ukousl dost velký krajíc. Kdyby aspon to nebylo porád to samé schéma a něčím překvapil (starý experiment - nyní ho někdo používá - starý muž si vzpomene - rychle se tento člověk zastaví). A ten motiv Massive Dynamic alá Dharma na mě tolik nepusobí jako Dharma. Kdo ví? Další díly napoví , ale já to vidím na jednu sérii maximálně dvě. Pokud nezapusobí mozek scenaristů a nebudou tolik šablonovití. Osobně doporučím jakýkoli díl Akt X než toto. Mulder a Scullyová prostě mají chemii , kterou blondatá australanka a ten z dawnsona světa prostě nemají. (25.12.2008)

Hodnocení po shlédnutí první série: Začnu výtkou, která - ač v podstatě nemá na celkovou kvalitu seriálu až takový dopad - paradoxně dokáže odradit spousty potencionálních diváků od jeho sledování. Tímto jediným nedostatkem není totiž nic jiného, než slabé začáteční díly. Po spektakulárním Dexterovi tu máme další jinak bezvadný, perfektně promyšlený a napínavý seriál, který nejvíce ztrácí na podivném tempu a nezáživnosti prvních několika dějství. V případě Fringe jsou to minimálně takové čtyři epizody, přes které jsem se musel docela znuděně prokousávat, než dostal příběh ty pravé grády. Pak už nebyl problém propadat se stále hlouběji do zdánlivě sofistikované mytologie nového Abramsova světa a s lehkým mrazením v zádech sledovat, jak je to celé neskutečně vypiplané. Největší nářezové padesátiminutovky pak definitivně přicházejí se třináctou epizodou, a třeba na úvod s motýly nikdy nezapomenu: tak neskutečně poetický pád z okna mrakodrapu už nikde neuvidím... Asi největší kosmetické plus je pak sekvence v každém díle před úvodními titulky (taktéž inspirace v Aktech X), kdy jsem u většiny z 20ti dílů zíral na monitor s otevřenou pusou a nevěřícným pohledem v očích. Největší ukázkové WTF se dostavilo v epizodě Transformation, značně inspirované dalším Abramsovým nápadem - Monstrem. Shrnu to jednoduše: věděl jsem, že první epizody budou celkem porod, ale příslibem mi byly pozitivní kritiky na pozdější díly, a předzvěst se naštěstí vyplnila. Fringe je další nadupaný "new age" americký seriál pro všechny milovníky inteligentních dramatických thrillerů s bezvadnými postavami. John Noble na hrad! 90% 2. série: Co si budeme povídat... už to zdaleka není takové WTF, jako na začátku. ALE - i tak stupnice zábavnosti ukazuje stále stejné hodnoty, jen ty začátky před úvodními titulky ztratili cosi ze svého kouzla. Linie s Peterem a otcem: bravo, je to nezapomenutelné. A ten konec... rychle sem s trojkou! 80%. 3. série jasněji naznačuje, že v TOM má prsty Abrams. Začínají se řešit spíše osobní linie, než jednotlivé případy, a kupodivu to jde... dobře! Vlastně je to lepší než předchozí aktaxovské díly - Fringe začíná být silnou emotivní záležitostí, konec třetí řady pak divákovi uštědřuje překvapivý políček do tváře a zároveň háže do trávy rukavici... co bude dál? (23.08.2009)

Pilot: Po slušném rozjezdu v letadle obrovské zklamání. Abrams prostě čapnul základní premisu Akt X, přeházel pár postav (tady je hlavním hrdinou ženská a chlap dělá poskoka, chlápka s cígem vystřídala ženská bez něj) a jinak nenabídnul vůbec nic. Tedy pokud nepočítám průměrné akční scény a otravného Denethora Johna Nobla. Aura neomylného tvůrce se zřejmě brzy rozplyne. UPDATE: Ani druhý díl nepřinesl zlepšení, Fringe se naopak zabydluje na hranici neškodného průměru, na jehož sledování si dělat čas nehodlám. (08.09.2008)

I když mám tento seriál velmi ráda, musím souhlasit, že první sezona tak trochu ve stylu Akt X byla opravdu slabší a nebýt přesvědčování zdejších nadšenců o pozdější vzestupné kvalitě, asi bych to někdy v polovině vzdala. Ne,že by epizodní díly, ve kterých sympatická agentka Olivia vyšetřuje podivné nevysvětlitelné jevy, ze kterých se většinou vyklubou vědecké experimenty byly vysloveně špatné, ale jejich koncept je tak trochu stereotypní a tak mě to začalo brzy nudit. Ale vydržela jsem a s nástupem druhé série jsem za svou trpělivost byla bohatě odměněna výborným příběhem se všemi atributy scifi, které mám ráda - cestování časem, paralelní reality a mnoho dalších. Větší prostor tu dostávají Joshua Jackson a John Noble jako chytrý, ironický Peter a jeho geniální a poněkud excentrický otec Walter. Nejen,že je mezi nimi výborná chemie, která baví, ale i dějová linka kolem nich je celkově zajímavější. Kapitolou samou o sobě jsou Pozorovatelé, kteří jsou velmi originální a později se stanou pro seriál velmi zásadní, at' už v tom kladném či záporném smyslu. Dobrým nápadem bylo také střídání děje ve dvou realitách, kdy v jednom dílu sledujeme jednání postav z našeho vesmíru a v dalším zase z toho paralelního. Poslední pátá řada se už odehrává kompletně v budoucnosti a tentokrát se pro změnu ocitáme v totalitní společnosti, kde se naši hrdinové s plánem na záchranu světa musí skrývat a kde jim jde o život více než kdy jindy. Finále se naštěstí uzavřelo bez nevyřešených otázek jinak tak typických pro J.J.Abramse a já si i přes rozpačitý začátek přidala seriál mezi své nejoblíbenější, kam zcela zaslouženě patří. (29.01.2013)