劇場版 空の境界 the Garden of sinners: 俯瞰風景
The Garden of Sinners: Chapter 1 - Overlooking View
Scénář:
Masaki HiramacuHudba:
Juki KadžiuraHrají:
Ken'iči Suzumura, Maaja Sakamoto, Mamiko Noto, Makoto Jasumura, Ajumi Fudžimura, Džódži Nakata, Sóičiró Hoši, Hiroki Jasumoto, Rie Tanaka, Takako Honda (více)Obsahy(1)
Hlavní hrdinka Ryougi Shiki se stane obětí automobilové havárie, kvůli které skončí na dva roky v komatu. Když se konečně opět probere, zjistí, že se s ní něco stalo. Začne rozpoznávat zvláštní linie, které pokrývají vše kolem. Tyto linie drží všechno po hromadě a mnohdy znamenají život. Shiki tak získala obrovskou moc- pouhým přerušením těchto linií dokáže zničit či zabít úplně všechno - i kdyby to měl být třeba bůh. Tato schopnost ale nebyla úplně zadarmo.
KARA NO KYOUKAI je série sedmi filmů, které jsou chronologicky zpřeházené. Tvůrci zasadili děj do stejného světa jako FATE/STAY NIGHT či SHINGETSUTAN TSUKIHIME, ovšem ani jedna ze sérií nijak vážně nezasahuje do druhé.
(D.Snake)
Recenze (16)
Tak jako člověk, který komplikovaně říká banální, přijímá meditativní dikci, vytrhává slova ze zažitých významů a spojení, právě tak může Zahrada hříšníků jevit se hluboce, ač není. Pomalá, atmosférická, výtečně animovaná, ale současně s postavami, které si tak úspěšně chrání útroby duše, že s nimi nelze cítit než jako se stroji, které konají přidělenou činnost. Tajemné interakce humanoidních černých skříněk s nadlidskými schopnostmi zbytečně komplikovaně a nepřesně odrážející to nejzákladnější z lidského bytí - puzení od samoty, k samotě, od smrti, ke smrti... Mlčící pro zdání hloubky a přitom nemající co říct, schopná jen pohltit do atmosféry osamění, odcizení a tajemna, pomíjející však fakt, že samota na pustém ostrově je stěží tak tvrdá jako samota v moři šťastně vypadajících lidí. Efektní a napínavá. Poloprázdná či poloplná? ()
Mělo by jít o sedmidílnou sérii filmů, které na sebe budou příběhem vzájemně navazovat jen místy. Druhým filmem a to úplným začátkem je Satsujin Kosatsu. Po prvním díle jsem lehce zmaten. Ne obsahem, ale vlastním dojmem. Není nic, co bych mohl třebas subjektivně vytknout, ale přesto nejsem spokojen. Patrně budu až ráno po důkladné usínací analýze. Nyní mi to přijde jako namontování Shinkaiova stylu na Ghost in the Shell... krásné a smutné až depresivní prostředí, příběh skoro o ničem, který uplyne rychlostí přeletu mráčku na modré obloze, a do toho spousta více, či méně filosofických úvah. Jinak doporučuji dovětky za závěrečnými titulkami. Byla by škoda nevšimnout si tak násilně protlačované účelné morality. Ještě musím pochválit jednu věc, která nikoho zrovna moc nepřitáhne... krev zde má snad tu nejhezčí barvu krve, kterou jsem kdy viděl :) ()
Mám rada množstvo krvavých scén ale dej ma vôbec neoslovil, ale myslím, že by som tomu ešte mala dať šancu. EDIT: Po 3 rokoch som Kara no Kyoukai dala druhú šancu ale hodnotenie nemením, ale priznávam, že tentokrát ma to oslovilo viac a faktom je, že som si okrem jednej scény nič nezapamätala takže akoby som to videla prvý krát. ()
Divácky ne zrovna jednoduché dívání, které si diváka prostě nepustí k tělu a nedovolí mu plně proniknout tam, kam by rád... Přesto technicky úchvatné (ačkoliv animace akčních sekvencí není úplně nejlépe řešená), především ale atmosféricky prakticky dokonalé. A také součást ohromného celku, jehož plný rozměr si po prvním (resp. po prvních dvou dílech) jen těžko lze představit... ()
Od roku 2007 jsem hltal každý díl. Musel jsem si to pouštět vícekrát, protože jsem tam plno věcí nechápal, ale stálo to za to. Určitě shlédnu opět. Toto půvabné anime o dívce, která svýma očima vidí čáry smrti, zanechá snad v každém "něco". Ať už negativního, nebo pozitivního. Ale právě to se mi líbí. Když ve vás něco zůstane, bylo to dobré dílo. Když se vám k tomu všemu ještě líbí a máte rádi hlavní postavy, no.... :-) Slabších 5* 90% ()
Galerie (12)
Reklama