Režie:
František FilipScénář:
Eduard VernerKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Luděk Munzar, Petr Haničinec, Ilja Racek, Jan Vágner, Rudolf Hrušínský, Josef Somr, Iva Janžurová, Josef Vinklář, Čestmír Řanda st., Jiří Holý, Jana Šulcová, Vladimír Krška, Lída Plachá, Libuše Štědrá (více)Obsahy(2)
S panem Kufaltem se na začátku setkáváme jako s vězněm. Koho by napadlo, že se do pruhované kazajky dostal pro přehnanou poctivost! Býval účetním, a když ohlásil, že v pokladně chybějí peníze, zapomněl, že klíče má kromě něho také šéf. A pan Kufalt je navždy společensky i psychicky poznamenaný. Začít po propuštění zase normálně žít, je pro něho o to těžší, že v Německu 20. let je hospodářský i společenský rozvrat. Od porážky v první světové válce uplynulo teprve pár let a vládne jediný zákon: právo silnějšího. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Nejednoduchost doby, která se po první světové válce v Německu proměnila v hluboké materiální i psychické strádání tisíců obyvatel, se v mnohém prolíná s nejednoduchostí povahy německého spisovatele Hanse Fallady (1893 – 1947). Duševní a posléze i tělesný handicap, podporovaný zčásti nezměrným požíváním drogových látek a alkoholu, probleskují většinou jeho literárních prací. Z osobních prožitků a zkušeností vychází také hrdina románu, až puntičkářsky přesný a poctivý účetní Willy Kufalt, kterého smysl pro pořádek a osobní hrdost přivádějí tam, odkud se člověk vrací vnitřně změněný. Autoritativní idea povznést se nad banální život svých kolegů a přátel jej ovšem dohánějí opět na zcestí. Lež střídá lež, podvod kryje podvod a na konci této cesty nečeká nic jiného než zasloužený trest. Dvoudílná televizní dramatizace scénáristy Eduarda Vernera a režiséra Františka Filipa zachovává půdorys románu a přesto posouvá význam díla nad rámec dané doby. O mimořádném hereckém výkonu Luďka Munzara v hlavní roli samozřejmě nelze ani v nejmenším pochybovat, jeho Kufalt je přesný typ odporného konformisty, který za falešně vemlouvavou maskou skrývá vlastní ubohost a prázdnotu. Špičkové herecké obsazení (Hrušínský, Racek, Haničinec, Somr, Janžurová, Šulcová, Vránová, Vinklář, Sklenčka, Řanda a další) vytváří nejen základní rámec pro sólo titulního představitele, ale soustředí se i na postižení vedlejších osobních tragédií, byť jen v minimálním rozsahu. Ponaučení, které z této zdánlivě levné studiové inscenace plyne, má mnohem širší rejstřík, jehož trpkou rovnicí se zdá být právě životní příběh Hanse Fallady. Kufalt budiž výstrahou všem, kteří v honbě za úspěchem zapomínají na čest a vlastní svědomí. ()
Ubohý pan Kufalt.....s poctivostí moc daleko nedojdeš. A tak si pan Kufalt v kriminálu, kde si neprávem odseděl 5 let vymyslel plán, jak to zkusit bez poctivosti....Film je zasazen do Hamburku roku 1929 a František Filip z toho vyždímal absolutně to nejlepší a tahle studiová inscenace patří mezi jeho nejzdařilejší interpretace. Atmoška té doby, kulisy, rekvizity, nasvícení scén...bohovské!! Obsazení je u tohoto režiséra vždy zárukou nejvyšší kvality a já se nechal unášet tím, jak se na scéně postupně objevovali moji milovaní herci. Začalo to samozřejmě Luďkem Munzarem jako panem Kufaltem a pak se to rozjelo naplno. Ve scénách za sebou přicházeli Ota Sklenčka, Josef Vinklář, Iva Janžurová, Rudla Hrušínský, Ilja Racek, Josef Somr, Petr Haničinec, Josef Bláha, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Jiří Holý....a každá role fenomenální herecký koncert!!! Dokonalost sama. Něco přes tři hodiny utekly jak voda já si užil zážitek, který u novodobých inscenací nikdy už nezažiju. Naštěstí je spousta klenotů ještě v archívu, které věřím, že ČT3 bude i nadále vytahovat. Ubohý pan Kufalt je totiž opravdový šperk!! ()
Vkládal jsem do pana Kufalta velké naděje, ale stejně jako pana továrníka Zahneho, i mne hluboce zklamal. Od první chvíle, co byl uveden do Domova míru, vypadal, že to dotáhne na velkolepý společenský typ, jenže postupně se změnil v amatérského hochštaplera a sňatkového podvodníka, který vinou série několika náhodilých chybných rozhodnutí (většinou jiných osob) prostě jen dostojí původnímu fatalistickému názvu předlohy. Tudíž se smiřuju s tím, že to nakonec vlastně bylo jen o společenských poměrech. Ubohý pan Kufalt! Sehráno to bylo pěkně, vedle Munzara a Hrušínského zvláště Řanda, Haničinec, Racek, Janžurová. Neříkám, že si to nějakou hvězdu navíc nezaslouží, ale já budu spíš šetřit. ()
Úsporným jazykem televizní inscenace převyprávěné ironické drama lidského věznění. Falladův Kufalt (skvěle zahraný Luďkem Munzarem) coby symbol strachu z neopatrnosti se vzbouří proti bezpráví, jehož se stal obětí, paradoxně tím, že s ním asimiluje, a urychlí tak svůj návrat do poroby. Ničím jiným není ta jeho svoboda, jejíž stezky nezadržitelně vedou opět do nehybna mříží. Tam či onde zůstává vězněm, jímž se narodil a vězeňským lůžkem bude i zem, na níž naposledy složí své údy. Kufalt s maskou přesvědčeného vítěze od prvního svého kroku na zdánlivé svobodě (zachycené jako labyrint sociálních, psychologických a tělesných závislostí) opět jen a jen prohrává. Každý pohyb v neviditelných poutech znamená jen a jen další jejich utažení, každý krok od vězeňské budovy jej přivádí do jejích hlubších a hlubších kobek. ()
Další z mnoha obdhalených skvostů doby dávno minulé.Herecké výkony pánů-Munzara,Hrušinského,Racka,Haničince,Somra jsou naprosto dechberoucí.První část je o krapánek lepší než díl druhý ale i tak se jedná o nadstandartní dílo.Munzar v roli slizáka který je ochoten pro svoji kariéru se vyšplhat na vrchol po zádech svých rádoby kamarádu.Jeho patolízalství a vlezdoprdelství je přímo odporné ale velmi poučné.Při sledování jeho postavy se mi opravdu dělalo zle protože i v dnešní době se takový lidé bohužel najdou:-(( ()
Reklama