Ubohý pan Kufalt

Úsporným jazykem televizní inscenace převyprávěné ironické drama lidského věznění. Falladův Kufalt (skvěle zahraný Luďkem Munzarem) coby symbol strachu z neopatrnosti se vzbouří proti bezpráví, jehož se stal obětí, paradoxně tím, že s ním asimiluje, a urychlí tak svůj návrat do poroby. Ničím jiným není ta jeho svoboda, jejíž stezky nezadržitelně vedou opět do nehybna mříží. Tam či onde zůstává vězněm, jímž se narodil a vězeňským lůžkem bude i zem, na níž naposledy složí své údy. Kufalt s maskou přesvědčeného vítěze od prvního svého kroku na zdánlivé svobodě (zachycené jako labyrint sociálních, psychologických a tělesných závislostí) opět jen a jen prohrává. Každý pohyb v neviditelných poutech znamená jen a jen další jejich utažení, každý krok od vězeňské budovy jej přivádí do jejích hlubších a hlubších kobek. (21.04.2011)

Strhující příběh plný sviní s excelujícím Munzarem - to snad prostě není možný, takovouhle postavu zahrát dobře, ale očividně ne problém pro Munzara. All-star obsazení vedlejších rolí ohromuje, v paměti utkví herci vinohradského divadla jako totální ztroskotanci, Haničinec je prostě klasik. Když si člověk připomene, co jsme tady měli za hereckou a tvůrčí elitu, chce se mu ze současnosti blít. (09.10.2010)

Hans Fallada bol významný nemecký spisovateľ. Vlastným menom sa volal Rudolf Wilhelm Friedrich Ditzen. V roku 1934 napísal knihu "Wer einmal aus dem Blechnapf frißt" (Kto už raz sedel v base). Je to román o trestancovi, ktorý sa po prepustení z väzenia snaží opäť začleniť do normálneho života. Nie je to však vôbec jednoduché. Pán Kufalt naráža na prekážky, zákazy a pravidlá, ktoré nedokáže zvládnuť. V roku 1981 sfilmoval tento príbeh český režisér František Filip. Je to veľmi podarená filmová adaptácia kvalitnej literárnej predlohy. Hlavnú úlohu stvárnil Luděk Munzar. Podal výborný herecký výkon. **** (13.03.2016)

První díl je výtečný a skvěle rozjetý (Munzar, Somr, Hanicinec, Racek, Janzurova - vsichni skveli!!), druhý jakoby ta očekávání nedokázal zcela naplnit, celek přesto vysoce nadpůměrný. Jsem zvědavý, jestli ještě někdy připraví Česká televize televizní filmy jako tenhle: za pár šupů, ovšem s herci, kteří výborně hrají výborně napsaný příběh. (28.04.2010)

,,Na pravých místech říkat pravá slova." Psychologický román Hanse Fallady s autobiografickými prvky Kdo už jednou seděl v base, který v něm popsal osudy své a svých spoluvězňů, patří mezi skvosty německé literatury. Sáhnutí režiséra Františka Filipa po něm coby zajímavém materiálu pro dvoudílný TV film nejen s rozsáhlou stopáži, ale i precizním hereckým obsazením byl bezesporu šťastný počin. Luděk Munzar v jedné ze svých nejlepších filmových postav zde stvárnil kontroverzního člověka plného psychologických proměn − úspěšného podnikatele, galantního svůdníka krásných žen, který se vlivem hospodařské krize i zrady ze strany přátel stává čím dál větším zločincem a geniálním manipulátorem, nad nímž může každou chvílu spadnout klec. Absence vydání filmu na DVD i místa v širším diváckém povědomí je úplně škoda, protože případ Kufalta je sám o sobě atraktivní drama s napínavým příběhem na pozadí meziválečné situace v Německu, které v sobě výrazně doplňuje psychologické, kriminální i komediální prvky. Málokteré filmové postavy mi bývá i po několikáté reprizy tak líto, jako zdejšího Kufalta, který se poprvé dostává do vězení zcela nevinně, poté však bohužel nenálezá v sobě nic jiného než touhu po pomstě (ač sám na začátku říká, že ,,pomsta je pro individua se sníženou inteligencí... je směšná, bezhlavá a člověk při ní dělá chyby"). Z hereckého obsazení mě vedle Munzara nejvíc fascinuje Ilja Racek v roli Maacka, ovšem výkony Petra Haničince a Ivy Janžurové patří také k jejím nejlepším v celoživotní kariéře před filmovou či televizní kamerou. A ty nadčasové myšlenky!! ,,Malé zloděje chytí vždycky, ale velkým, těm podávaj' ruku ministři!" 100% (02.11.2016)