Louise-Michel

Tenhle film musí zaujmout hned úvodní scénou. Pokud na vás nezabere, rovnou to vypněte. Není to nic pro vás. Černá komedie nejen velmi nekorektní, ba přímo anarchistická. Chlap-ženská a ženská-chlap na cestě za pomstou hledají původce sociální nespravedlnosti, která na ně dopadla. Humor dohnaný ad absurdum se nezastaví před ničím, takže je film příjemně nepředvídatelný. A poslední scéna je až po titulcích. (21.06.2015)

"Jen ať žije... anarchie!" Film z pozůstalosti revolucionářky Louise Michel, prababičky Yolande Moreau (jasná podoba). Primárně určen k venkovnímu promítání - na zeď opuštěné továrny, popř. na velké plátno za barikádou z dlažebních kostek. Pořadatel projekce přečte pár výňatků z Marxova Kapitálu, slečna v minisukni zarecituje verše z Koránu a hostesky rozdají trička s Che Guevarou. Po projekci následuje bouřlivá diskuze, rychlokurz výroby pekelného stroje a hledání odposlechů. BUSINESS WINDOW: [][] Naši zaměstnanci jsou: A) Spokojení. Pod bičem norem si chrochtají blahem, jak subinka trestaná svým pánem. B) Nespokojení. Rádi by dřeli víc za míň. Proto taky co chvíli sobě i svým spolupracovníkům kurví normy. Děkujeme! C) Vesměs dementi. Kdyby ne, rekvalifikovali by se na leadery a managery. [][] TOVÁRNÍ OKÉNKO: [][] Buržousti jsou: A) Vošousti. Děkujeme! B) Čistotní. Denně se koupou v našem potu a slzách, jak Čachtická paní v mléce a krvi panen. C) Sportovci. Neúnavní běžci za ziskem po jedoucím pásu dějin. D) Spasitelé. Bez nich bychom ještě běhali nahatí pralesem, se šavlozubým tygrem zakousnutým v zadku. [][] Správné odpovědi... se liší, podle funkce. Den otevřených dveří je za námi, šichta začíná. A jako každé pondělí zvedám všem normy... o 4 procenta! (30.03.2023)

Asi jediné co bych na tomto filmu ocenil, byla zajímavá kamera, humor ve filmu mi totiž nějak nesedl, přestože černému nebo absurdnímu humoru se nevyhýbám. Ne že by mě to tedy pohoršovalo, ale prostě mě to nebavilo a nesmál jsem se, když jsem se smát měl. Vyjma dvou nebo tří situací, které byly doopravdy vtipné, ale to je na devadesáti minutovou komedii málo. (10.08.2012)

Prapodivný, v některých ohledech takřka surrealistický film, který na mě působil jako kdyby si nějakou knihu Borise Viana vzal do parády Tarantino nebo bratři Coenové a výsledek pak ještě prošel rukama nějakého naprostého pošuka. Ostatně speciální cena poroty pro Originální film na Sundance mluví za vše. Dost mě zaujala velmi statická kamera, která často nesledovala herce, ale setrvávala na jednom místě, kompozice je prostě dokonalá a kameraman to zvládnul perfektně. Skvěle povedené bylo načasování některých vtipů. Hodně jsem se smál, to musím přiznat, některé momenty byly dokonale zabijácké...ale celkově jsem z toho rozpačitý, nevím, co si z takového filmu vzít. I když když vidím tadyto hodnocení (82% podle 38 lidí), tak bude chyba spíš ve mě, že..? Jinak herecké výkony super, Yolande Moreauovou jsem poznal teprve nedávno coby bohužel nedoceněnou Séraphine a zde podává podobně silný výkon a Bouli Lanners je také velmi svérázný herec:) Líbilo se mi to, ale trochu se bojím, že na to brzo zapomenu... Ono to asi dává větší smysl Francouzům, kteří si (snad?) narozdíl ode mě nemusí po konci promítání googlit, kdo to byla Louise Michel. (09.09.2009)

Než jsem do toho šla, tak mně bylo řečeno, že to bude nářez a šílenost. A bylo to přesně takové. Od začínající Internacionály a přísunu stravy pro Louisu jsem tušila, že předpověď byla zcela na místě. Následoval Michel a jeho Velká medvědice, Malá medvědice, Velký vůz, střelba na terč a já byla mrtvá smíchy. Komedie se sociálním podtextem, která nenáročného diváka nezklame. Jejich hlášky, zjev, upřímná prostota a rozhořčení a s tím související jejich způsob jednání byl režisérskou dvojkou předložený akorátní formou a ani ta ulítlost nebyla v tomto případě vůbec na škodu. Michaelova hláška při jednání s propuštěnými zaměstnankyněmi v jedné boudě shrnula podstatu celého filmu do jedné věty : "Vy jste profesionální. Já jsem profesionál". kdo viděl, pochopí. A za ten závěrečný puntík na konci musím jednu hvězdu přihodit i kdybych nechtěla. (17.10.2014)