Alois Nebel

Zahořel jsem k paní Květě! Tu postavu si lze vyložit mnohočetně; její zemitost obdivuju, duševní zmatek kvituji s povděkem a samotu chápu více, než dobře. Ta její posmutnělá energie trhá na kusy onu tíživou atmosféru filmu a touha po lidském kontaktu mě přiměla obdiv zmnohonásobit. Miluju složitý charaktery a ona jím byla. (09.10.2011)

Předem musím přiznat, že pro mě je Alois Nebel srdcová záležitost. Je to moje krevní skupina. Mám rád komiksovou předlohu, mám rád Priessnitz i Umakart, mám rád drsnou horskou přírodu v pohraničí i onu pohnutou nejednoznačnou historii těchto míst. Tedy už díky tomi je velice nepravděpodobné, že by se mi film mohl nelíbit. A ani se to nestalo. Že je film spíš vizuální a méně o příběhu to přece musel vědět každý, kdo původní příběh zná. Zde je skutečně děj podružný, hlavním motorem čehokoliv okolo Nebela je temná atmosféra. A tu se i přesto, že toho vzhledem k zfilmovatelnosti muselo být spoustu vypuštěno, podařilo do filmové řeči převést naprosto skvěle. A ani ten příběh zase až tak slabý není. Zdánlivé nic nedění se, je totiž záměrem, který dopomáhá utvářet atmosféru filmu. (11.10.2011)

Česká Renesance natož Sin City se nekoná. Ty postavy uměly mlčet opravdu ukázkově. Kdyby byly podpořeny hutným příběhem a atmosférou, možná by to nemuselo vyznívat jako negativum. Herci (...aneb tolik tváří z Dejvického divadla nehrálo ani v Karamazových...) většinou nepůsobí moc věrohodně. Což je chyba spíše samotných postav, jejichž motivace a většinou i charaktery jsou těžce rozluštitelné. Jako debut to sice působí neokoukaně a v kontextu naší kinematografie se Nebel skutečně jeví jako unikátní projekt. Ale výsledek mě asi minul víc, než jsem chtěl. (03.10.2011)

Držet se snímek atmosféry scén z Hlavního nádraží plných melancholie, smutku a beznadějného doufání v lepší zítřky, pak bych byl spokojen. Bohužel se tvůrci po celý film nejsou schopni rozhodnout, o čem vlastně chtějí vyprávět a přeskakují z jednoho nedořečeného tématu na druhé, a tak i má pozornost se po čase vytratila a ani v rámci českého filmu zajímavá forma ji nedokázala připoutat zpět na plátno. Škoda, potenciál pro nezapomenutelný zážitek tu byl. Silné 2*. (01.10.2011)

Hned na začátku se vám přiznám - nemám ráda komiksy! Ale ... sedí mi Rudiš - se vším všudy! Miluju Jeseníky! A železnice, myslím tím staré železnice s výpravčími, plácačkou a píšťalkou a nádražáckými uniformami. Miluji minimalistické herectví Miroslava Krobota. A neskutečně mě bavilo odhalovat v každé postavičce konkrétního herce. Možná ještě víc než v Atasu mraků! Kochala jsem se výtvarným zpracováním! Nevadil mi ani průvodní komentář vypravěčky, i když jsem zpočátku tajně doufala, že to bylo jen na úvod a dál budou mluvit obrazy. Nerušilo to, protože ke komiksům to zkrátka patří a Lojzík JE komiks! Bez potíží jsem se orientovala v ději, líbilo se mi i vykreslení hlavních postav, byť někde jen náznakovou formou. Za mě zcela určitě pět! Dobře odvedená filmařina a ještě trochu navrh!! (16.02.2014)