Mina olin siin
I Was Here
I Was Here
Režie:
René VilbreScénář:
Ilmar RaagKamera:
Mait MäekiviHudba:
Jimi TenorHrají:
Rasmus Kaljujärv, Doris Tislar, Marilyn Jurman, Hele Kõre-Kõrve, Tambet Tuisk, Margus Prangel, Johannes Naan, Nikolai Bentsler, Märt Avandi, Jaan Rekkor (více)Obsahy(1)
Adaptace románu Sasse Henna Byl jsem tady. První zatčení (Mina olin siin. 1. esimene arrest, 2005), jednoho z nejvýznamnějších estonských literárních děl posledních let. Sedmnáctiletý Rass vyrůstá na jednom z estonských předměstí. Postrádá pevné rodinné zázemí, jeho rodinou je parta mladých lidí, kteří nemají daleko ke krádežím. Nedílnou součástí jejich života jsou drogy. Do obchodu s nimi se zaplete i Rass, když přistoupí na jejich distribuci. Z malého množství se najednou stane dvoukilová zásilka, za niž ke vší smůle nedostala mafie zaplaceno, a tak je připravena tvrdě vymáhat dluhy… Příběh o jednom dospívání se odvíjí retrospektivně, nad listem papíru, na nějž Rass ve vězení zaznamenává své vzpomínky. Kamera je zprostředkovává v reportážně nervní stylizaci, časté je i zmnožování filmového obrazu, které zvyšuje tempo vyprávění, u něhož lze předpokládat reálný základ. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
„Každý by měl jednou v mládí poznat, že přichází smrt. Jedině pak může počítat s tím, co se doopravdy může stát.“ A životní styl hlavního hrdiny Rasse má nakročeno ke smrti rozhodně více než slibně aneb kdo s čím zachází, tím také schází…Povzbuzen faktem, že mě doposud žádný estonský film vyloženě nezklamal, pustil jsem se do sledování Byl jsem tady. Už samotný začátek mi dal rychle najevo, že se režisér René Vilbre snaží o sebevědomou, svěží, moderní a „cool“ podívanou, která…ovšem začala po nějaké době poněkud kulhat a ukazovat také své občasné nedostatky. Že film neměl zase tak extra táhnoucí příběh mi příliš nevadilo, spíš jsem s postupným zklamáním sledoval vývoj hlavního hrdiny, ze kterého se v mých očích stával čím dál víc nesympatický pozér. Přišlo mi, že si tak trochu sám sobě něco nalhává a konkrétně jeho motivaci ohledně Olarovy nevlastní sestry jsem měl problém uvěřit. Hořký konec nebyl špatný, u filmu jsem se nenudil, ale výborný náběh mu nevydržel a já končím na slabším průměru. ()
Mrazivý příběh z prostředí Estonska plného drog a násilí. Profil filmu mě zaujal hned a neváhala jsem, že se na film musím podívat. Zajímavá hudba, sympatické herecké obsazení a místy i dech beroucí děj ... To všechno tady najdete. A ta estonština mě vždycky dostane. Trochu mi to připomínalo prostředí filmu Klass. 75%. ()
Ako je pre severanov typické, film zobrazuje bezútešnú realitu, z ktorej sa len ťažko hľadá únik. Kruté, depresívne a nepríjemné. To sú najväčšie prednosti. Na druhú stranu, zdalo sa mi, ako keby príbeh ku koncu trochu strácal dych, a samotný záver mi prišiel troška nedorobený. Nevadí, stále to vidím na slušný nadpriemer. 75/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Jak se stát drogovým dealerem po estonsku. 1) Sledoval jsem film docela se zájmem. Pořád se tam něco dělo, tallinské reálie, pár pěkných kluků. Ale upřímně řečeno, za moc to nestálo. Film byl zcela bez emocí, motivace postav mlhavá, dějové kiksy zřejmé. 2) 27letý Rasmus Kaljujarv (hlavní postava Rass) byl na středoškoláka sice poněkud starý, ale hrál slušně. 3) Zde na stránce zmíněný Markku Peltola zemřel na Silvestra 2007. Jeho roli Rassova otce pak převzal Lembit Ulfsak. ()
Ačkoli je námět více než zajímavý, nedá se říci, že u snímku vás přidrží celých 89 minut v napětí. Spíše naopak, místy děj dost kolísá, někde přestáváte držet nit, poněvadž stejně víte, kam se míří, jen závěr by mohl být považován za takové vytržení z očekávaného. Herecké výkony jsou vcelku slušné, přesto rozhodně ne hodné plného zapamatování. Ze severské kinematografie nepatří tohle mezi špičku. ()
Reklama