Ni šagu nazad
Režie:
Vitalij VorobjovKamera:
Georgij BlinovObsahy(1)
Victor – mladý sovětský důstojník – se dostane do úplně prvního bombového útoku na západní hranici SSSR. Je těžce zraněn a spolu s přáteli jej zajmou fašisté. Netuší, jak daleko se nachází fronta ani kde jsou sovětské jednotky, ale ani přesto se nevzdají. Victor a jeho přátelé připraví útěk a s nepřítelem bojují, co jim síly stačí. To je nicméně jen začátek jejich cesty za svým vítězstvím. Avšak pouze jeden z nich přežije … (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Poněkud úchylný nízkorozpočtový ruský válečný film, který se ve snaze ukázat, jací byli molodci gerojové, nenechá zmást ani historickými fakty. Celkem zbytečná záležitost, jedna hvězdička za bojové scény. Hlavní hrdina utíká po louce na hranici, zatímco německé bombardéry se ho marně snaží trefit (jako by neměly důležitější cíle - letiště, seřadiště, komunikace. Pak upadne do zajetí, dostane lopatu do ruky, lopatou přemlže stráže, zíslá samopal, samopalem postřílí Němce na motorce a získá lehký kulomet, cestu posbírá pár podobně postižených a ejhle, najdou opuštěnou pevnost a u ní náklaďák plný zbraní, munice a potravin s připojeným funkčním dělem, takže urrá!. Pokud jste někdy hráli Call of duty nebo podobnou druhoválečnou střílečku, mohlo by se vám to líbit. Do toho němečtí důstojníci, projíždějící se sem tam krajinou, pořádající pikniky u řeky (na koci července 1941), ruští zajatci obratem navlečení do německých uniforem a poflakujcí se v kasárnách... Co dodat. ()
Zpracování ucházející. Když jsem poznal, že se budu dívat na hrdinu v podání soudruha poručíka, jeho odvahu a jeho boj proti příkoří, těšil jsem se, že nebude nuda. Pak ale mé nadšení opadlo, když soudruh poručík uteče ze zajetí, kosí Němce a na 3 dny se opevní spolu se dvěma věrnými druhy ve skalní pevnosti. Jen se divím, že by je pak Němci nepopravili. Ale zrovna potřebovali na zprovoznění nového ruského děla odborníka a soudruh poručík této možnosti využil, aby spolu s kamarády znovu utekli a znovu se dali do boje. ()
Uznávám, že po filmařské stránce nejde o kdovíjakou hitparádu, ale samotná gerojská story soudruha poručíka mne svou jednoduchou přímočarostí docela zaujala. Jasně, nacionalismus stříká všemi otvory…ale s tím jsem do toho samozřejmě šel. Takže Rusové hrdinní vlastenci, Němci naivní hrdopýškové a to celé v rytmu „ratatatatatata“. Někdo padne, někdo spadne, někdo nejde trefit ani z metru a někdo by svými činy mohl přenášet hory na zádech. Samozřejmě ruské válečné drama disponuje i spoustou nelogičností a faktických přešlapů…..ale jaký válečný film (obzvláště Ruský) ne, že soudruhu poručíku? ()
Měl jsem co dělat abych překousl začátek, kde hrdina plave pěkně prsa tak dvacet minut, a nepřítel to ze souše do něj pekelně kropí puškama a on si dál plave, ani okolo něj pořádně neproletí žádný náboj, tak, že nakonec uplave a já měl prostě sto chutí to vypnout, ale okamžitě se to vystřídalo zase s trošku lepší scénou a zase mě to začalo zajímat, jenže ten samý problém se opakoval a já byl jak na houpačce a to se mi značně nelíbilo. K tomu sledovat krátkovlasý Rusáky jak vypadají skoro stejně je stejně úmorné jako koukat na čínský historický válečný film s dvaceti hrdiny a všechny si dopodrobna pamatovat a nezmatkovat. To prostě nejde. Tak nějak mám těch špatných filmů dost plný zuby. Ani krok zpět není dobrým filmem. Možná tak chvíli vypadá, ale skáče z dobré a průměrné scény do špatné až hrůzné, a tím vším se táhne dlouhotrvající nuda. ()
O historii druhé světové války se zajímám a události jako zahájení operace Barbarossa nebo počáteční partyzánská válka jsou pojednány uvěřitelně. Tuto část války skvěle popisuje například ve svých pamětech maršál Žukov (v ruském vydání ze 60. let). Ale hlavně režisér Vorobjov je výborný vypravěč. Filmu nahrává i to, že se děj odehrává v krásné prázdninové přírodě. ()
Reklama