Ni šagu nazad
Režie:
Vitalij VorobjovKamera:
Georgij BlinovObsahy(1)
Victor – mladý sovětský důstojník – se dostane do úplně prvního bombového útoku na západní hranici SSSR. Je těžce zraněn a spolu s přáteli jej zajmou fašisté. Netuší, jak daleko se nachází fronta ani kde jsou sovětské jednotky, ale ani přesto se nevzdají. Victor a jeho přátelé připraví útěk a s nepřítelem bojují, co jim síly stačí. To je nicméně jen začátek jejich cesty za svým vítězstvím. Avšak pouze jeden z nich přežije … (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Velmi průměrný ruský film s řadou viditelných nedodělků scénáristických, hereckých i odborných přes veškerou snahu o modernost a novost pojetí nepřekonává tradicionalismy brežněvovské stagnace a v mnoha ohledech jde i pod jejich úroveň. Fakt, že jsem poprvé viděl zblízka zobrazen rozvrat v ruských bojových liniích v prvních dnech hitlerovského přepadu tehdejšího SSSR, tyto nepřehlédnutelné skutečnosti může vyvážit jen velmi vzdáleně. Viditelná snaha o velkorysost výpravy a pojetí se tak nemohla neminout se smyslem a původní ambicí díla. ()
O historii druhé světové války se zajímám a události jako zahájení operace Barbarossa nebo počáteční partyzánská válka jsou pojednány uvěřitelně. Tuto část války skvěle popisuje například ve svých pamětech maršál Žukov (v ruském vydání ze 60. let). Ale hlavně režisér Vorobjov je výborný vypravěč. Filmu nahrává i to, že se děj odehrává v krásné prázdninové přírodě. ()
Měl jsem co dělat abych překousl začátek, kde hrdina plave pěkně prsa tak dvacet minut, a nepřítel to ze souše do něj pekelně kropí puškama a on si dál plave, ani okolo něj pořádně neproletí žádný náboj, tak, že nakonec uplave a já měl prostě sto chutí to vypnout, ale okamžitě se to vystřídalo zase s trošku lepší scénou a zase mě to začalo zajímat, jenže ten samý problém se opakoval a já byl jak na houpačce a to se mi značně nelíbilo. K tomu sledovat krátkovlasý Rusáky jak vypadají skoro stejně je stejně úmorné jako koukat na čínský historický válečný film s dvaceti hrdiny a všechny si dopodrobna pamatovat a nezmatkovat. To prostě nejde. Tak nějak mám těch špatných filmů dost plný zuby. Ani krok zpět není dobrým filmem. Možná tak chvíli vypadá, ale skáče z dobré a průměrné scény do špatné až hrůzné, a tím vším se táhne dlouhotrvající nuda. ()
Zpracování ucházející. Když jsem poznal, že se budu dívat na hrdinu v podání soudruha poručíka, jeho odvahu a jeho boj proti příkoří, těšil jsem se, že nebude nuda. Pak ale mé nadšení opadlo, když soudruh poručík uteče ze zajetí, kosí Němce a na 3 dny se opevní spolu se dvěma věrnými druhy ve skalní pevnosti. Jen se divím, že by je pak Němci nepopravili. Ale zrovna potřebovali na zprovoznění nového ruského děla odborníka a soudruh poručík této možnosti využil, aby spolu s kamarády znovu utekli a znovu se dali do boje. ()
Průměrný film, na ruské poměry dobrý. Zachycuje celkem dobře bitevní vřavy leč s chybami a občasnými nelogičnostmi. Děj je však celkem plynulý až na ten začátek a jsou tam pěkné střílečky (třeba dobíjení v pevnosti). Sice na mne nepůsobil moc věrohodně, občas spíše nevěrohodně ohledně zranění a pádů na zem apod. a také ohledně zacházení se zajatci a celkově, ale to nevadí, hlavně, že se na to dalo koukat. Hrdinové mne sice moc neoslovili, ale to je ve válečných filmech dneška bohužel časté. Voják jako voják. Hodnocení je průměrné, tedy 46 procent. Na druhou stranu vysloveně propadák to taky není. ()
Galerie (10)
Photo © Montek
Reklama