あしたの私のつくり方
How to Become Myself
Režie:
Džun IčikawaKamera:
Kazuhiro SuzukiHrají:
Riko Narumi, Acuko Maeda, Tomorowo Taguči, Jošimasa Kondó, Dóri Sakurada, Tokio Emoto, Sósuke Takaoka, Kaoru Okunuki, Minami Minegiši, Elisa Janagi (více)Obsahy(1)
Príbeh dvoch tínedžeriek Juri a Hanady Kanako, ktoré sa snažia nájsť samé seba, svoje skutočné Ja a to druhé, falošné, a zároveň zistiť, kedy, ktoré z nich a v akej situácii použiť. (sochoking)
Videa (1)
Recenze (8)
Pěkný a velice "jemně nadýchaný" film (díky Narumi Riko), který tu z pohledu nevinné dívčiny rozebírá typické, i když ne jen, japonské téma "kdo vlastně jsem?". Ani jsem si si nevšimnul, že je film najednou u konce, jak sem byl do něj ponořen. Přemýšlím, jestli dát nejvyšší hodnocení nebo ne, ale přeci jenom tohle je výborný film a scéna "videohovor Hina a Kotori" je jen velmi sladkým vrcholem filmu. Bravo, vynikající práce. 90% ()
Jemný a citlivý film o tom, jak být sám sebou. Zaměření na tématiku lidského chování ve společnosti, jak lidé hrají určitou roli, aby dokázali zapadnout - tím má určitě tento film člověku co říci. A z pohledu vnímavé mladé dívky je to záležitost o to osobitější, přístupnější a zároveň zajímavější. Hodnotím jako pěkný film, který má co dát. ~(4,0★)~ ()
Kdo člověk je? Má svou vlastní autentickou tvář, nebo se jeho tvář rozpouští v maskách rolí, které je nucen hrát, aby zapadal do společnosti? A co je lepší - snažit se své já získat i za cenu bolestné (obzvláště v dětském kolektivu) nonkonformity, nebo dělat to, co ostatní očekávají, a riskovat, že sama sebe ztratíme? To jsou otázky, které jsou aktuální prakticky dnes a denně. Jak napsal Erving Goffman: všichni hrajeme divadlo. Tato obsahová rovina mne tedy oslovila. Horší už to bylo se zpracováním - to na mě bylo trochu moc.. sentimentální (aspoň co se hudby týče)? Naivní (aspoň co se konce týče)? Nevím přesně, jak to pojmenovat, ale v mých očích to závažnost tématu trochu shazuje. Ani dělení obrazu a zhušťování narace do formy smsek mi moc nesedlo. Takže úhrnem lepší tři hvězdičky. ()
Magický film, který myslím svojí hloubkou velice důkladně rozebírá duši typické japonské středoškolačky. Ještě že tak nečiní nějakým artovým nebo dokumentárním způsobem, ale naprosto lidsky, jedině tak jsem se mohl do filmu ponořit a troufám si tvrdit, že kdo se na tohle podívá, ten se do něj ponoří také. Tempo bylo pomalejší, ale konec konců, tohle je o prožívání a ne o akci. Rozhodně za pět. ()
Velmi milý a příjemný film. Pro diváky už trochu dotknuté JPN kinematografií určitě přitažlivý. Velkým překvapením pro mě byla Maeda Atsuko, netušil jsem, že zde hraje. V současnosti to je jedna z nejobletovanějších celebrit a až donedávna tvář megaskupiny AKB48. Velmi pěkně natočené, krásné jemné typické nuance asijského filmového mainstreamu. ()
Reklama