Monolog Juraja J.

V roce 2001 vznikly dva celovečerní dokumentární filmy zaměřující se na osobnost a dílo Juraje Jakubiska - Molonóg Juraja J. a Nenakrútené filmy Juraje J., které oba režírovala jedna z nejvýraznějších osobností současné slovenské kinematografie - Martin Šulík. V prvním jmenovaném dokumentu, Monológ, Jakubisko vypráví o své režisérské, scénáristické i kameramanské dráze. Vzpomíná na svá studentská léta na pražské FAMU, na svůj filmový debut Kristovy roky (1967), kterým se zařadil mezi tvůrce československé nové vlny, i na své pozdější filmy jako Zbehovia a pútnici (1968) nebo Vtačkovia, siroty a blázni (1969), které byly politickou cenzurou odsunuty z všeobecného povědomí na samý okraj československé kinematografie a uzamčeny na 20 let do trezoru. K důležitým kapitolám jeho života patří přátelství s italským tvůrcem Federicem Fellinim. Navzájem je sbližuje podobné uchopení filmového média. Fantaskní hravost a motivy snu, manýristická výtvarnost i vizuální experimenty jsou hlavními atributy Jakubiskových filmových děl. Přátelství s italským filmovým klasikem ještě posílilo, když do hlavní role Perinbaby svého stejnojmenného filmu (1985) obsadil Felliniho manželku Giuliettu Masinovou. Dnes se autor, podle vlastních slov, v tvorbě obrací k období svého mládí. „Možno sa odo mňa očakáva, že budem vo svojich filmoch moralizovať, ale ja som si povedal nie! Naopak, budem experimentátorom," říká Juraj Jakubisko. V několika posledních letech proběhly po celém světě obsáhlé retrospektivy tohoto slovenského režiséra a byla mu udělena významná ocenění za celoživotní uměleckou činnost, což jen dokládá, že jeho dílo je osobitou autorskou výpovědí dalece přesahující hranice rodné vísky Kojšova, jejíž historie a lidové tradice jsou součástí mnoha Jakubiskových filmů. [34. LFŠ 2008] (oficiální text distributora)