Paříž, když to hoří

"Napadlo Vás někdy, že Frankenstein a My Fair Lady jsou stejný příběh?" Mě to tedy nenapadlo, ale nyní tam tu podobu zcela zřetelně vidím. Bohémský scénárista Richard měl zkrátka pravdu a v tandemu se zasněnou zapisovatelkou slečnou Simpsonovou vytvořil dokonalý pár pro únik z reality do světa fantazie. Sice mi připadalo, že bohém má již poněkud opotřebovaný zevnějšek a nejeden jejich ulítlý nápad trpí nádechem samoúčelnosti, ale kukadla slečny Simpsonové mne donutila zaokrouhlit hodnocení směrem nahoru. (26.01.2016)

Pomalu rozvíjející se příběh dvou scénáristů, kteří spolu vymýšlejí děj budoucího filmu. Celý snímek je vlastně postavený na představivosti a z divákovi strany hlavně na trpělivosti. Dalo mi celkem práci se do děje dostat tak, aby mě začal bavit. Originální film s nadměrným množstvím fantazie, šarmantním Holdenem a až příliš zasněnou Hepburn. (10.01.2014)

Tato satirická taškařice je koukatelná pouze pro fanoušky rozkošné Audrey, která je v Givenchyho róbách opět magnetem každé scény a sarkastického Holdena, který i přes svoje alkoholové obcese během natáčení vypadá na plátně stále sexy. Vzájemná chemie obou hvězd je naprosto úžasná. Škoda, že jim to pár let předtím v reálu neklaplo. Paříž v letním parnu je naivní a praštěný zmatek, ale s tím pohledným párečkem a s vychytáváním citací z jiných filmů se jím dá vcelku pohodově proplout až do klasického finále. (03.04.2011)

„Ten bizarní objekt na obzoru je Eiffelovka. Nechal jsem ji tam přestěhovat, aby mi připomínala, kde vlastně jsem. Pokud vám vadí, tak ji samozřejmě dám zase odstranit.“ Film, u něhož se vyplatilo dát mu s odstupem času (u mě 5 let) další šanci. Napodruhé to už totiž šlo „plavně“ a já se moc bavil. V první řadě mile (a úmyslně) přehrávající hlavní dvojkou, kterou bylo radost pozorovat (třeba ve vzduchu!), v druhé zpracováním, které jsem si užil mnohem víc než prve. Dělání si srandy ze scenáristů, sílící sebeparodie, různorodé narážky, vtipné paralely, epizodní camea, „zvraty“ (navíc skvostné finále „Dívky, která…“ a též vydařený „skutečný“ závěr) a nakonec ta hravá atmosféra, to vše v hávu té (záměrně) nejkýčovitější romantiky, mě postupně zcela odzbrojilo. Zvyšuju hodnocení na slabších 5*. „Ano, takže tajemný cizinec. Kdo to je? Co dělá? Jaké utrpení, jaká muka způsobila ten smutek, který se skrývá v jeho očích? A proč, když už si pokládáme otázky, jsem neposlechl svého otce, a nenaučil se nějaké užitečné povolání?“ (05.04.2010)

40 % - Nebýt Audrey, tak jsem to snad nedokoukal (to ne, já filmy z principu nevypínám:-) Po všech stránkách (s výjimkou Audrey:-) (Pod)průměrný film, romantika bez romantické chemie, osud hlavních postav mě vůbec nezajímal, stejně jako vyprávěný příběh, konec bez gradace. Pro obdivovatele Audrey asi povinnost, ale pro ostatní nezáživná záležitost. (18.03.2009)