Obsahy(1)
Dokumentární cyklus J. Reichla a M. Maryšky z roku 1994 připomene strastiplné putování a velké odhodlání našich legionářů při bojích na evropských frontách, Sibiři a Dálném východě v průběhu I. světové války. Vznik samostatného Československa v říjnu 1918 nám nyní připadá jako samozřejmost. Tenkrát to ale žádná samozřejmost nebyla. Byl to výsledek nezměrného úsilí desetitisíců českých lidí. Na ty, jejichž podíl byl největší a kteří pro to obětovali nejvíc – na československé legionáře, jsme dnes už skoro zapomněli. Jejich osudy se zabývá čtyřdílný cyklus Zač jsme bojovali. Zachycuje podmínky a místa vzniku čsl. legií v Rusku, Francii a Itálii. Ukazuje život legionářů a ideály, za něž bojovali. Popisuje i nejvýznamnější bitvy, kterých se zúčastnili. Uslyšíme i vzpomínky několika posledních dosud žijících legionářů.
Seznam jednotlivých epizod:
1. Nebát se obětí
2. Přepadení
3. Zvítězíme
4. Návrat domů
(oficiální text distributora)
Diskuze
Příspěvek byl smazán administrátorem.
Samostatný český stát přece vznikl někdy kolem roku 950 a založil ho Boleslav Ukrutný. Tento samostatný český stát pak existoval v rámci různých soustátí přemyslovských, lucemburských, jagellonských i habsburských. Že bychom tedy dnes oslavovali vznik samostatné vlády a vlastního parlamentu? To jsme se ale o dva týdny zpozdili, protože Karel I. Habsbursk-Lotrinský, poslední český panující král, vyhlásil samostatnost českého státu již 16. října roku 1918. A české poslance zvolené v řádných volbách do říšského parlamentu prohlásil za základ českého prozatímního parlamentu do nejbližších poválečných voleb. Tím totiž zajistil právní kontinuitu české státnosti a legitimitu nové české vlády. Jakou legitimitu můžeme spatřovat v tzv. Národním výboru, který donedávna sám sebe nazýval Mafií, který bez mandátu voličů a národa provedl v Praze převrat, bez mandátu voličů a národa prohlásil stát republikou a uzákonil jeho novou ústavu aniž se obtěžoval zrušit tu starou, který určil zahraniční a vnitřní politiku státu a předstíral, že neexistují žádné české státní právní předpisy, jako je Zlatá bula Sicilská či Pragmatická sankce. Oslavujeme tedy dnes vznik čehosi, co vzniklo na zelené louce a co hned svým prvním aktem zavrhlo a přerušilo kontinuitu české státnosti. Toto cosi se zaštitovalo jménem národa československého, tedy národa, který nikdy neexistoval. Lidé, kteří takovýto akt provedli aniž by k tomu byli kýmkoliv pověřeni ve volbách, zcela ignorovali již existující českou státnost. Její právní atributy nikdy žádný posléze zvolený český parlament nezrušil, tudíž jsou stále platné. A jsou to právní předpisy platné pro monarchii. Když to vše stručně shrneme, tedy: Oslavujeme-li vznik republiky, pak (podle datumu) jenom té první, která vznikla revolučně a nelegitimně a založila tím tradici pohrdání právem a historickou kontinuitou. Oslavujeme-li nabytí samostatnosti, oslavujeme v nesprávný datum, protože samostatnost Čechům udělil panovník 16. října 1918. Oslavujeme-li vznik české státnosti, oslavujeme také v nesprávný datum a sekli jsme se asi tak o 970 let.