Duch ve stroji

"73% obyvatel světa se kyberneticky vylepšuje. Přece nechcete zaostat." No tak to rozhodně nechci. Okamžitě kupuju nový oči, kolena, játro a páteř. Vlastně nekupuju. Já jsem totiž analogovej pardál a v tomhle epileptickým digitálu by mě nějakej duch určitě oblafnul. Prostě bez ostychu přiznávám, že nerozeznám pravého eskortbota od hacknutého gejšobota a proto film hodnotím pouze erudovaným postřehem - docela to šlo. (09.03.2021)

„My mind is human. My body is manufactured.“ Řekla to Cher? Kdepak, za tímhle citátem stojí majorka ze Sekce 9 potírající kybernetickou zločinnost! Vybělená manga, která se může opřít o mizanscénu, audiovizuální vjemy, scénografii a tradičně hovorného Kitana s účesem Cruelly de Vil. Akorát ten Ghost nepřiShell.. Stejně jako v Under the Skin se mi zdálo, že Scarlettka není ve své kůži.. (08.03.2021)

Shell without the ghost. Scénografie, design, audivoziuální provedení výtečné, obsazení sympatické, ale z komplexního ducha předlohy zbyla jenom předvídatelná a šablonovitá skořápka o naivních duších, které zneužila korporace. Je celkem jedno, že scénář doslovně cituje některé myšlenky, když z původní meditace o "bytí stroje" nezůstalo vlastně nic, jen tuctová revenge story. Ale to bych oželel. Nikdo nečeká, že si blockbuster za 180 mega vystačí s bezeslovnými záběry na posmutnělé fasády a tváře lidí. Co neoželím, je rozvleklá druhá polovina a to, že Sanders je sice režisér s citem pro efekt a hladkou texturu, ale jeho stylu chybí esence, která by tuhle hezkou cyberpunkovou tapetu přivedla k životu. Mohlo to být horší, souhlasím. Ale mohlo to být lepší, to si člověk uvědomí vždycky, když ve filmu skutečně zableskne duch – ať už v kolébavé chůzi Takeši Kitana nebo smutných očích Pilou Asbæka. Kdyby takhle vypadala adaptace Deus Ex, budu vlastně celkem spokojený. Ale Ghost in the Shell je prostě víc než jenom pozlátko. (29.03.2017)

Stejně jako u Assasina jsem i hrou Ghost in the Shell nepolíbená, takže nemůžu soudit jak moc je tohle veledílo podle hry a jak moc to má společnej max název . Zaručeně ale vím, že možnosti jsou dvě. Buď je ta hra totálně na píču (což si nemyslím když podle ní udělali film) a nebo je tu druhá možnost (a tu si myslím hodně) tvůrci filmu to zas jednou totálně posrali a místo pocty kultu vytvořili sračku nad kterou by jeden blil. Někdo tu velkohubě hlásal, že Scarlett tam lítá skoro pořád téměř nahá, takže se můj zájem o film dostavil celkem rychle. Nyní bych milému blbovi (jsem líná hledat kdo to psal) ráda touto cestou vzkázala, že cca 6 minut v outfitu tělové barvy opravdu není vhodné přeložit jako - Lítá tam skoro pořád téměř nahá. Napsat - Uvidíte pár minut sexy křivky a pak hovno - by to vystihlo daleko líp a já bych na tu píčovinu nechodila do kina. K filmu - Vytunění lidičky, co se jim bortí držtičky se tam jakože kosej s hnusnejma robůtkama GayŠa a podobně. Každej si co chvilku něco někam strká a mezi všema jako nepovedenej Predátor pobíhá napůl neviditelná Scarlett slyšící na jméno Major. Ta má solidní depky z toho jestli je víc člověk a míň robot nebo naopak a sere s tím koho může včetně mě. Jedinej kdo mi nevadil byl bělohlav Batou, co obdrží super vystajlovaný oči aka John Lennon (po bližším zkoumání jsem zjistila, že minimálně to je podle předlohy) . Honí se tam padouch, co není padouch a umí suprově roboťáckým hlasem jednu větu, kterou používá první půlku filmu pořád dokola než mu hárdvér nebo softvér nahraje do mozku i další fráze a borec tak konečně může s Majorovou komunikovat aniž by ho divák chtěl zastřelit. Nakonec ho ale zastřelej stejně. To byl spoiler, co? Pardon, já nerada. Konec je tak dojemnej až jsem málem vytekla a závěrečný titulky mi vehnaly slzy do očí. Ano správně, slzy radosti, jelikož to byl signál, že mám tu píčovinu za sebou a můžu táhnout z kina do prdele nebo ještě líp domů. (23.04.2017)

Očekával jsem něco trochu jiného, ale ve finále to bylo dobře. Ze Scarlettiných "psycho" počinů, ze kterých mě většinou bolí pojetím, či myšlenkou hlava (Lucy a Under the Skin) je tohle nejčistější akce. Myšlenka globálního rozsahu tu oproti prognózám jaksi nebyla a divák se tak snadno může soustředit na souboje, či svět, který je potěchou pro oči. V tomto směru film funguje dobře. (06.04.2017)