Dneska přišel nový kluk

Skvělá společenská kritika, kterou okamžitě řadím po bok skvělého filmu Obžalovaný. Četl jsem tu cosi o nevýrazné režii a neoriginální kameře. - No, tak asi takhle, vážení: Jednak se žádná statická nuda nekoná a jednak by větší kamerové prostocviky akorát zbytečně odváděly pozornost od příběhu (což se mi stalo u vychvalovaného a výrazně stylizovaného Kouře). Po výborné Restauraci u mě zkrátka Drha opět zabodoval. Musím těch jeho 80kových civilních filmů zkusit víc. (19.04.2013)

Když jsem se tak koukal na Brodskýho, jak se po nocích a o víkendech snaží nějak vylepšit výrobní postupy, vzpomněl jsem si na video se zlepšovatelem soudruhem Kudličkou, kterej při výrobě klouzátek plnil plán na 1052%. Na to bych se teda z vysoka vysral :-) Ale jinak to rozhodně neni špatnej film. Za vrchol považuju tu schůzi, kde se rozhodovalo o finanční odměně za ten zlepšovák. Jinak dobrej výkon podal František Řehák v roli záporáka a Pavel Pípal, kterýho znám spíš z dabingu, v roli klaďase. Ostatní herecký výkony (včetně Brodskýho) jsou takový nic moc a celej film trochu srážej. (26.12.2010)

U nás jsou výzkumáky proto,aby ve všem bylo namočeno co nejvíc lidí,protože když je v něčem moc lidí,tak se to nejspíš ututlá,a nejlepší je takový malér,ve kterým sou namočený komplet všichni,to už pak ale není malér, ale normální stav.Jasná paralela se stranou a vládou stála Drhu za tento film spousty problémů. Jeden z nejpravdivějších filmů natočených v době po normalizaci. (31.12.2009)

Snímek z prostředí, které je mi díky mé profesi blízké a který želbohu neztratil tak úplně na aktuálnosti ani téměř třicet let po svém vzniku. Dnes už sice naštěstí nemají žádné stranické a svazácké výbory co do čeho krafat, ale podobných týpků jako Kacálek je stále dost a dost a jánabráchyzmus kvete také jedna radost... Ve filmografii Vladimíra Drhy jednoznačně jeden z nejpovedenějších snímků. (27.12.2009)

Nedoceněný debut režijní (Drha) i herecký (Marek Brodský) si všímá civilností a věcností svého pohledu ojedinělým způsobem dělnického prostředí. Zdá se, že strohost film chrání před zplaněním námětu. Ve vážnější poloze úrovní a zejména kvalitou zpracování připomíná např. HOLKY Z PORCELÁNU nebo starší LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. Dost vysvětlí scénáristovo jméno (Jiří Just). Posun oproti uvedeným možným paralelám spočívá především v odlišné době (odkvétající normalizace) a v obnaženějších praktikách režimní represe v mikroměřítku jedné továrny i v podstatně větší hrdinově aktivitě a vzdoru. Drhův debut patří určitě k nejzdařilejším zpodobením života přehlížené, ale současně nezastupitelné tzv. dělnické mládeže. Přes zdánlivou neatraktivnost by měl být uveden na devédétkové nosiče. Je škoda, že se to už dříve nestalo. (17.09.2007)