Baader Meinhof Komplex

Bojuj proti sviním, jako člověk za osvobození lidstva. Revolucionář v boji. Při lásce k životu, pohrdajíc smrtí. Tomu já říkám ,,SLUŽBA LIDU“…. Ano, TOTO je politický film! Nepovolené akce, sabotáže, blokády, vraždy v zájmu idei. 60tá léta nebyla jen mír, láska a porozumění. Své místo zde má také válka ve Vietnamu a RAF. To nejsou děti se zbraní v ruce, ale fanatici, kteří boj proti systému povýší na revoluci! Kde jsou kořeny? Jaké jsou motivy? Zajímalo by mě, třeba Baaderovo IQ? Silné a výborně zpracované téma, jenž je aktuální i v současnosti. Mnohem silnější než třeba odboj skupiny S.School (byť jde o jiný boj). Obdivuji německé filmaře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Osobně se také přimlouvám za Mašínovy. Má se za svobodu a demokracii bojovat se zbraní v ruce? Nebo jsou to vrazi? (24.04.2009)

Nadosmrti se omlouván německému národu, o kterém jsem tvrdil trapné nedodělecké řeči typu, že německý národ nikdy nedokáže natočit kvalitní film. Kecy, který jako by z huby vypadly odborníkovi, který o tom ví víc, než samotný Němec. Jenže pak jsem viděl Goodbye, Lenin, Pád třetí říše...a začaly se objevovat ještě zajímavější filmy a mě překvapilo, jak se právě oni s ničím neserou a veškerý vážný témata oni rozebíraj stručně a narovinu. Dokážou přiznat chyby, kterými si jejich národ prošel, a ještě to ukázat světu. To tedy klobouk dolů, protože to, ne každý dokáže. Snad jenom možná Češi, kteří všude tvrdí, jak jsou národ k hovnu, ale přitom jsou taky jedni z mála, kteří to dokážou už od začátku říct na plnou hubu. Holt, každý má něco do sebe a německý národ, ačkoliv pozitivní minulost nemá, dokáže jí upřímně dát divákovi najevo a vše s čistým svědomím převést do světa filmu. Tak vznikl další z německých filmů, odkazující na důležité německé období a na neméně důležitý německý problém, kterým si museli projít. Sice to u mě není na plný počet, ale dokáže to v jistých chvílích vyrazit dech. Ono pokud se něco myslí upřímně a na rovinu, tak ten vyraženej dech je jasná věc. (14.08.2010)

Nestačím se v poslední době divit ( v pozitivním slova smyslu ), jak se Němci prostřednictvím filmového plátna začínají vypořádávat se svou " stinnou minulostí. " Nedávno jsem shlédnul snímek Das leben den Anderen a liboval si a teď tohle. Režisér Uli Edel zde líčí ( až dokumentární formou ) a snímku to jednoznačně prospívá , příběh německé studentské organizace RAF, která vznikla jako reakce na protest proti brutálnímu policejnímu zásahu při demonstraci v roce 67. Protesty se týkaly především války ve Vietnamu a také byly namířeny proti Íránskému šáhovi. Mezi první členy patřila mimo jiné novinářka Ulrike Meinhof. Příběh vás ihned od začátku vtáhne přímo doprostřed dění a vaši pozornost udrží po celou dobu snímku ( ikdyž maličké zvýšení tempa a prostřihy v poslední části , kdy jsou členové RAF uvězněni a souzeni ) by neuškodilo. Berte to , ale pouze jako nepatrnou výtku, na výsledný dojem to nemá rozhodující vliv. Tvůrci se snažili o co nejvěrnější zachycení autentičnosti na úkor efektičnosti, budiž jim tedy odpuštěno :o) Co musím vyzdvihnout jsou vynikající herecké výkony, brilantní kamera, střih, opravdu precizně odvedené " akční scény ", kdy má člověk silný pocit, že se ocitnul uprostřed dění, nádhera. To vše parádně " ukočírováno " Uli Edelem a ještě umocněno precizním výběrem hudby. Ta dodává snímku na dynamičnosti! Nesmírně silný zážitek, 90%. p.s. nemůžu nedodat, že jako u většiny případů i tato skupina v úplném zárodku vzniká i z pochopitelných důvodů, člověk by s nimi i sympatizoval , aby se následně původní myšlenka dostala na úplný okraj a začalo nesmyslné vraždění a odnášeli to nevinní lidé... Podobné snímky: Životy těch druhých, Mnichov - s veškerou úctou ke Spielbergovi, jeho Mnichov nesahá tomuto snímku ani " po kotníky " . (19.06.2009)

Čekala jsem politicky zaujatý film a dočkala jsem se neidealizovaného pohledu na Německo let sedmdesátých, kde ti levicově orientovaní v zájmu boje za lepší svět činí ostatním to, co sami nedokáží od jiných zkousnout, a ti pravicoví prosazují proti těm levicovým až lehce autoritářské postupy. A já? Fandila jsem těm druhým a ty první bych pod vlivem Johna Stuarta Milla prlsazujícího názor, že nemáme lidi chránit před nimi samými, nechala klidně zemřít na hladovku. Nicméně jeden menší problém bych s tímto filmem měla. Zkrácení by mu rozhodně neškodilo. (25.08.2011)

Pokud jako formu protestu zvolíte terorismus, získáte si bezesporu pozornost. Stejnou pozornost, která vás pak zahubí, i kdyby vaše pohnutky byly sebeušlechtilejší.. Když se dokumentuje revoluční činnost za doprovodu výbuchů naturalistického násilí, má televizní Uli co nabídnout, ale jakmile se ocitne na platformě filmového dramatu, přichází bolestivé zjištění, že to není žádná Edel. Z mého pohledu se zdá, že se nesnaží soudit, vnucovat ideje či nějak vehementně moralizovat, nicméně při vykreslování motivů postav si nelze nevzpomenout na Churchillovo: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum...“ (21.09.2020)