Veřejný nepřítel č. 1

Skvělá kriminálka, kterou umějí pouze Francouzi. Hodilo by se přímo rčení co mohou Frantíci vzkázat Amíkům. "Tam kam ty jdeš, z tama já už odcházím". Upřímně mi Vincent Cassel není nikterak sympatický herec, tady navíc hraje vyloženě antihrdinu a já se moc opravdu na háček nechytal. Ale stačila scéna v Alžírsku a já hnedka věděl že tady se mi bude líbit. Myslím že postavu Jacquese Mesrina ztvárnil na jedničku s hvězdičkou, přímo před očima nám ukazuje přerod z celkem sympatického kriminálníčka v hotovou zrůdu, ale to spíše až v pokračování. (16.06.2009)

Šok číslo jedna: On to vůbec není ten film, na který jsem v kině viděla ukázky. S tím přichází šok číslo dva: Ona je to vlastně jen první část jakéhosi eposu o jednom francouzském lupiči a pokud chcete znát konec, budete si muset pustit ještě pokračování (což bude asi to, na co jsem viděla trailer). Šok číslo tři: Ona je to vlastně taková lehce nesourodá mozaika okamžiků ze života, které jaksi vůbec nezapadají do sebe. Šok číslo čtyři: Některé momenty jsou vystiženy jen v tak hrubých obrysech, že vůbec nechápete, proč ty postavy vůbec něco takového udělaly (tedy pokud vůbec víte, kdo jsou vlastně ty postavy a co v ději dělají). Šok číslo pět: Režisérovi a scénáristovi asi slovo "gradace děje" moc neříká. Závěrečné konstatování: I přes všechny tyto zápory je Veřejný nepřítel č. 1 zatraceně dobře natočený film, který obsahuje přesně ty mafiánské prvky brutality, ve kterých se moje zkažená duše tak vyžívá. Áááááááááááách. (17.12.2008)

Nádhera, nejednou jsem plesal nad tím, že se konečně vrátila zpět, stará poctivá francouzská škola. Například při scéně útěku Mesrina z kanadského vězení jsem si okousal nehet na prostředníčku i s nášupem, tedy nehtem na malíčku. Nebo po skončení telefonického rozhovoru mezi Jacquesem a Jeanne se rozpůlí obraz a kamera ponechá dlouhý záběr za naprostého ticha do tváří Vincenta Cassela a Cécile De France a přesně tyhle "detaily" dělají ze zapomenutelného filmu, film nezapomenutelný a z obyčejných herců, herce neobyčejné. Když už jsem u těch herců, to je paráda, když se umí hrát, to je žrádlo sledovat Cassela, co? Nechat na sebe působit jeho charisma a současně se nechat ovládat strachem, který on dokáže vyvolat pouhým pohledem či jedním jediným slovem. Zkrátka zase jedna pořádně tvrdá, ale vyníkající dávka filmového umění. Tady to došlo tak daleko, že sám před sebou si musím dokola zdůvodňovat proč jsem ZATÍM nedal pátou hvězdu. Musím se přiznat, že jsem se, se sebou pěkně pohádal, protože film mám v palici, trailoš sjíždím donekonečna a přitom sem plácnu 4* jen proto, že mě děj přijde přilíš zkrátkovitej. Hold někdy jsou chvíle, kdy se citím jako ženská říkám NE, ale myslím ANO. Nikdy jsem si nepotrpěl na oslavu silvestra a vítání novýho roku, nebyl důvod. Zdraží sociálku, zdravotní, kabelovku, plyn, elektřinu, další holky mě opustěj, další vlasy mě opustěj, další úspory mě opustěj a přibudou mě snad jen další kila, ale konečně ten důvod mám !! V roce 2009 mě čeká finále o Jacquesovi Mesrinovi a to je přece pořádnej důvod se zlejt jako dobytek a uvítat tak nový rok strhujícím výkonem na záchodě. 6.1. 2008 - Po shlednutí druhého dílu přidávám poslední, pátou hvězdičku. (16.12.2008)

Stylová retrospektivní podívaná na život a činy nejznámějšího francouzského zločince (či chcete-li gangstera) 20. století. Casselův Mesrine je opravdu uvěřitelný v každé poloze, ve které se ve filmu objeví. J.-F. Richet příjemně překvapil. Ale teď už konec řečí a rychle na Epilogue, jenž podle hodnocení slibuje ještě nabušenější zábavu. (07.09.2009)

Grandiózní francouzská tvorba. Svěží, úderná, řemeslně precizní. Vůbec nevadí, že se postavám nedostaneme tak úplně pod kůži díky zkratkovitému scénáři. Cassel je strhující kdykoliv je na plátně, akce prvotřídní a celý tenhle příběh o PE n1 z Francie je vyprávěn s noblesou toho nejlepšího, co Francie filmu dala - starých drsných kriminálek. (18.10.2015)